Růst cen v květnu zrychlil. Zdražilo zejména bydlení a potraviny

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,9 procenta, tempo růstu tak zrychlilo z dubnových 2,8 procenta. Zdražilo zejména bydlení a některé potraviny, například brambory. Naopak levnější byly oproti loňskému květnu oděvy a poštovní a telekomunikační služby, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali naopak zpomalení meziroční inflace na 2,6 procenta.

„Meziměsíční růst cen potravin v květnu dosáhl silných 2 %, což byla hlavní příčina vyšší než očekávané inflace. Meziroční dynamika u cen potravin tak zrychlila z 1,8 na 2,8 %, a příspěvek k meziročnímu růstu cen ze zvýšil o 0,2 procentních bodů. Také ceny alkoholických nápojů, které v minulém měsíci překvapily poklesem a způsobily dřívější snížení inflace pod 3% hranici, v květnu korigovaly a ceny meziměsíčně vzrostly o 1,5 %,“ vysvětluje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Oproti dubnu spotřebitelské ceny vzrostly o 0,7 procenta. Meziročně zdražily zejména brambory o 88,4 procenta, pivo o 7,2 procenta a maso o 2,2 procenta. A podle očekávání rostly i ceny pohonných hmot, které ve srovnání s dubnem přidaly o 3,1 %.

Obecně platí, že ve směru růstu cen působí letos podle analytiků zejména ceny služeb. „Ty představují necelých 40 % spotřebitelského koše, v letošním roce však rostou poměrně svižně. Na začátku roku to bylo o necelá 4 %, v květnu pak o 3,4 %,“ říká Seidler. Hlavní roli v tomto ohledu hrají ceny bydlení, které letos rostou téměř o 6 % a přispívají k růstu inflace více než polovinou. Ceny bydlení však začaly i z titulu zvýšení ceny elektřiny zrychlovat také citelněji v druhé polovině minulého roku.

„Zmíněná elektřina zdražuje meziročně o 12,5 procenta. Je jednoznačně nejvýrazněji rostoucí položkou v segmentu energií. Letošní růst cen elektřiny by již neměl být tak citelný, avšak domácnosti se musí připravit na zdražování i v příštích letech – v průměru kolem deseti procent ročně,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Důvodem je podle něho především přechod na environmentálně šetrnější, ale také dražší zdroje energie, který pod taktovkou EU probíhá zejména v Německu, s nímž je český energetický trh silně propojený.

Inflace by měla začít klesat

Meziroční inflace se tak přiblížila k horní hranici tolerančního intervalu ČNB ve výši tří procent. „Byla rovněž o 0,2 procentního bodu nad poslední prognózou centrální banky, nicméně vzhledem k výraznější roli potravin by neměla zásadněji ovlivnit její rozhodování. Přece jen nejsou ceny potravin něco, co může svými úrokovými sazbami ČNB až jednoduše ovlivnit,“ hodnotí situaci ekonom ČSOB Petr Dufek. 

V nejbližších měsících by inflace měla podle analytiků začít pozvolna klesat, nicméně k dvouprocentnímu cíli se zřejmě dostane o něco později, než se původně předpokládalo. „Rozhodující bude v tomto směru letošní úroda a především pak ceny brambor, které jsou aktuálně o téměř 90 % vyšší než loni, a samy o sobě generují tři desetiny procentního bodu inflace. Na jednu malou položku spotřebitelského koše to rozhodně není málo,“ dodává Dufek.

„Ačkoli model ČNB může vyhodnotit potřebu dalšího zvyšování sazeb díky skutečnosti, že koruna je a bude ve srovnání s předpokladem ČNB slabší, v současném nejistém globálním prostředí však bude bankovní rada dle našeho názoru preferovat sazby neměnit,“ míní také Seidler. A upozorňuje, že trh dokonce začíná sázet na to, podobně jako v případě Fedu, že centrální banka začne letos kvůli globálnímu vývoji sazby snižovat.

„To je však v případě ČNB velmi předčasné, jelikož dopad globálního zpomalení na tuzemskou ekonomiku je prozatím relativně omezený. V tuto chvíli je tak nejpravděpodobnější vývoj stabilita sazeb, se kterou koneckonců počítá i ČNB ve své poslední prognóze,“ dodává Seidler.

Podle Kovandy se tak v dalších měsících roku míra inflace postupně sníží až k úrovni dvou procent, avšak po celý letošní rok zůstane nad touto úrovní inflačního cíle České národní banky. „Její tempo tak samo o sobě nebude stačit na to, aby Česká národní banka letos ještě jednou zvýšila základní úrokovou sazbu. Za celý rok vykáže míra inflace úroveň 2,6 procenta,“ upřesňuje Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...