Růst cen v květnu zrychlil. Zdražilo zejména bydlení a potraviny

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,9 procenta, tempo růstu tak zrychlilo z dubnových 2,8 procenta. Zdražilo zejména bydlení a některé potraviny, například brambory. Naopak levnější byly oproti loňskému květnu oděvy a poštovní a telekomunikační služby, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali naopak zpomalení meziroční inflace na 2,6 procenta.

Ilustrační snímek
Zdroj: Reuters Autor: Eric Gaillard

„Meziměsíční růst cen potravin v květnu dosáhl silných 2 %, což byla hlavní příčina vyšší než očekávané inflace. Meziroční dynamika u cen potravin tak zrychlila z 1,8 na 2,8 %, a příspěvek k meziročnímu růstu cen ze zvýšil o 0,2 procentních bodů. Také ceny alkoholických nápojů, které v minulém měsíci překvapily poklesem a způsobily dřívější snížení inflace pod 3% hranici, v květnu korigovaly a ceny meziměsíčně vzrostly o 1,5 %,“ vysvětluje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Oproti dubnu spotřebitelské ceny vzrostly o 0,7 procenta. Meziročně zdražily zejména brambory o 88,4 procenta, pivo o 7,2 procenta a maso o 2,2 procenta. A podle očekávání rostly i ceny pohonných hmot, které ve srovnání s dubnem přidaly o 3,1 %.

Obecně platí, že ve směru růstu cen působí letos podle analytiků zejména ceny služeb. „Ty představují necelých 40 % spotřebitelského koše, v letošním roce však rostou poměrně svižně. Na začátku roku to bylo o necelá 4 %, v květnu pak o 3,4 %,“ říká Seidler. Hlavní roli v tomto ohledu hrají ceny bydlení, které letos rostou téměř o 6 % a přispívají k růstu inflace více než polovinou. Ceny bydlení však začaly i z titulu zvýšení ceny elektřiny zrychlovat také citelněji v druhé polovině minulého roku.

„Zmíněná elektřina zdražuje meziročně o 12,5 procenta. Je jednoznačně nejvýrazněji rostoucí položkou v segmentu energií. Letošní růst cen elektřiny by již neměl být tak citelný, avšak domácnosti se musí připravit na zdražování i v příštích letech – v průměru kolem deseti procent ročně,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Důvodem je podle něho především přechod na environmentálně šetrnější, ale také dražší zdroje energie, který pod taktovkou EU probíhá zejména v Německu, s nímž je český energetický trh silně propojený.

Inflace by měla začít klesat

Meziroční inflace se tak přiblížila k horní hranici tolerančního intervalu ČNB ve výši tří procent. „Byla rovněž o 0,2 procentního bodu nad poslední prognózou centrální banky, nicméně vzhledem k výraznější roli potravin by neměla zásadněji ovlivnit její rozhodování. Přece jen nejsou ceny potravin něco, co může svými úrokovými sazbami ČNB až jednoduše ovlivnit,“ hodnotí situaci ekonom ČSOB Petr Dufek. 

V nejbližších měsících by inflace měla podle analytiků začít pozvolna klesat, nicméně k dvouprocentnímu cíli se zřejmě dostane o něco později, než se původně předpokládalo. „Rozhodující bude v tomto směru letošní úroda a především pak ceny brambor, které jsou aktuálně o téměř 90 % vyšší než loni, a samy o sobě generují tři desetiny procentního bodu inflace. Na jednu malou položku spotřebitelského koše to rozhodně není málo,“ dodává Dufek.

„Ačkoli model ČNB může vyhodnotit potřebu dalšího zvyšování sazeb díky skutečnosti, že koruna je a bude ve srovnání s předpokladem ČNB slabší, v současném nejistém globálním prostředí však bude bankovní rada dle našeho názoru preferovat sazby neměnit,“ míní také Seidler. A upozorňuje, že trh dokonce začíná sázet na to, podobně jako v případě Fedu, že centrální banka začne letos kvůli globálnímu vývoji sazby snižovat.

„To je však v případě ČNB velmi předčasné, jelikož dopad globálního zpomalení na tuzemskou ekonomiku je prozatím relativně omezený. V tuto chvíli je tak nejpravděpodobnější vývoj stabilita sazeb, se kterou koneckonců počítá i ČNB ve své poslední prognóze,“ dodává Seidler.

Podle Kovandy se tak v dalších měsících roku míra inflace postupně sníží až k úrovni dvou procent, avšak po celý letošní rok zůstane nad touto úrovní inflačního cíle České národní banky. „Její tempo tak samo o sobě nebude stačit na to, aby Česká národní banka letos ještě jednou zvýšila základní úrokovou sazbu. Za celý rok vykáže míra inflace úroveň 2,6 procenta,“ upřesňuje Kovanda.