Podle šéfa Hospodářské komory Dlouhého se v Česku zhoršily podmínky pro podnikání

27 minut
Dlouhý: Podmínky pro podnikání se zhoršily
Zdroj: ČT24

Česká republika se stává stále větším sociálním státem a nejde cestou reforem, kritizoval na čtvrtečním sněmu Hospodářské komory předseda ODS Petr Fiala. Stát podle něj potřebuje zásadní reformy, nikoli stagnaci. S tím, že Česko stagnuje, ale nesouhlasí vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). V projevu uvedl například novou inovační strategii, která by měla vybudovat z Česka lídra v umělé inteligenci a inovacích. Nicméně podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se podmínky pro podnikání v Česku za poslední rok zhoršily.

„Jsem bytostně přesvědčen, že za posledních deset patnáct let se tady v oblasti podpory vědy, výzkumu a inovací neudělalo více než za poslední rok. Nikoliv pouze ve smyslu frází a vizí, že říkáme, co budeme dělat, ale ve smyslu toho, že se to dělá,“ uvedl Havlíček.

Přestože se podle něj zdá, že inovace a věda s reformami nesouvisí, tak inovace a investice do výzkumu jsou základem pro to, aby se mohl generovat budoucí zisk. Je to základem i hospodářské strategie státu, uvedl Havlíček. „Dvacet let tady žádná nebyla, řekněme si to tak, jak to ve skutečnosti je,“ dodal.

Šéf ODS Fiala ve svém projevu apeloval na to, že pokud se neudělá reforma státu, byrokracie se nesníží. Stát podle něj potřebuje zásadní reformy, aby se dostal mezi nejlepší země světa.

„Faktem je, že jsme se z hlediska státu, vlády a veřejného sektoru za ten rok v této ambici nikam neposunuli. A to je prostě stagnace,“ řekl. Dodal, že Právní elektronický systém, který začne podnikatelům spravovat jejich povinnosti vůči státu a který ve čtvrtek spustila Hospodářská komora (HK), měl iniciovat stát a vláda. Protože to je podle Fialy služba vůči občanům. 

Dlouhý: Podmínky pro podnikání se zhoršily i kvůli odborům

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se od posledního sněmu komory, který byl před rokem, zhoršily podmínky pro podnikání v České republice. Dlouhý kritizoval odbory, které zvyšují své požadavky a vláda jim podle něj ustupuje ve všem, o co žádají. Jako příklad uvedl každoroční zvyšování minimální mzdy podle přání odborů nebo zrušení karenční doby. Podle šéfa komory na to doplácí zaměstnavatelé i jejich zaměstnanci.

„Od posledního sněmu HK ČR se podmínky pro podnikání v České republice zhoršily, tečka. Přitom toho od vlády nechceme mnoho, vlastně jen jednu jedinou věc: Vytvářejte dobré a poctivé, slušné podmínky pro podnikání a odstraňujte překážky, které podnikání komplikují,“ řekl Dlouhý. Dodal, že v posledních měsících ho častěji napadá spíše věta: „Alespoň nám neházejte klacky pod nohy.“ Přestože má podle něj Česko solidní hospodářský růst a prosperuje, možná stojí na prahu zpomalení ekonomiky.

Dlouhý kritizoval i to, že na hospodářskou a sociální politiku vlády mají vliv levicové strany, které tak výrazně propadly v posledních parlamentních volbách. Zmínil, že ČSSD se jako jediná z oslovených stran na sněm nedostavila, byť ji komora opakovaně pozvala.

Minimální mzda kvůli zaručeným mzdám a mzdovým tarifům podle Dlouhého zásadně ovlivňuje všechny podniky v Česku a v „drtivé většině“ i ty, kteří ji nevyplácejí, protože musí odstupňovat odměňování svých zaměstnanců. Problémem je podle Dlouhého odtržení mezd od produktivity, která roste výrazně pomaleji.

Kritizoval rovněž zrušení karenční doby, tedy opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnavatelem. „Zrušili jste karenční dobu, jak si odbory přály, a nevysvětlili jste veřejnosti ani to, že poctiví zaměstnanci doplatí na flákače a simulanty, protože za ně budou muset dělat,“ řekl Dlouhý.

Na sněmu vystoupil i prezident Miloš Zeman, který ve svém projevu pochválil Hospodářskou komoru za organizování podnikatelských misí doprovázejících politiky na zahraničních návštěvách a za práci na novém stavebním zákonu. Ocenil podnikatele jako zdroj zdravého rozumu.

Jako příklady „zešílevšího světa“ jmenoval 16letou švédskou bojovnici za ochranu klimatu Gretu Thunbergovou, kterou označil za hysterku, nebo zákon schválený v americkém státě Washington umožňující kompostování zemřelých lidí. „Proti pachatelům dobra, ať nám všem ostatním zůstane zdravý rozum,“ uzavřel svůj projev. 

Na 31. sněm Hospodářské komory se sjelo více než 250 delegátů z profesních asociací, firem, klastrů a řemeslných cechů. Hospodářská komora ve čtvrtek také spustila ostrý provoz Právního elektronického systému, který bude  podnikatelům poskytovat přehled o povinnostech, které mají vůči státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 17 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 17 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...