Podle šéfa Hospodářské komory Dlouhého se v Česku zhoršily podmínky pro podnikání

Nahrávám video

Česká republika se stává stále větším sociálním státem a nejde cestou reforem, kritizoval na čtvrtečním sněmu Hospodářské komory předseda ODS Petr Fiala. Stát podle něj potřebuje zásadní reformy, nikoli stagnaci. S tím, že Česko stagnuje, ale nesouhlasí vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). V projevu uvedl například novou inovační strategii, která by měla vybudovat z Česka lídra v umělé inteligenci a inovacích. Nicméně podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se podmínky pro podnikání v Česku za poslední rok zhoršily.

„Jsem bytostně přesvědčen, že za posledních deset patnáct let se tady v oblasti podpory vědy, výzkumu a inovací neudělalo více než za poslední rok. Nikoliv pouze ve smyslu frází a vizí, že říkáme, co budeme dělat, ale ve smyslu toho, že se to dělá,“ uvedl Havlíček.

Přestože se podle něj zdá, že inovace a věda s reformami nesouvisí, tak inovace a investice do výzkumu jsou základem pro to, aby se mohl generovat budoucí zisk. Je to základem i hospodářské strategie státu, uvedl Havlíček. „Dvacet let tady žádná nebyla, řekněme si to tak, jak to ve skutečnosti je,“ dodal.

Šéf ODS Fiala ve svém projevu apeloval na to, že pokud se neudělá reforma státu, byrokracie se nesníží. Stát podle něj potřebuje zásadní reformy, aby se dostal mezi nejlepší země světa.

„Faktem je, že jsme se z hlediska státu, vlády a veřejného sektoru za ten rok v této ambici nikam neposunuli. A to je prostě stagnace,“ řekl. Dodal, že Právní elektronický systém, který začne podnikatelům spravovat jejich povinnosti vůči státu a který ve čtvrtek spustila Hospodářská komora (HK), měl iniciovat stát a vláda. Protože to je podle Fialy služba vůči občanům. 

Dlouhý: Podmínky pro podnikání se zhoršily i kvůli odborům

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se od posledního sněmu komory, který byl před rokem, zhoršily podmínky pro podnikání v České republice. Dlouhý kritizoval odbory, které zvyšují své požadavky a vláda jim podle něj ustupuje ve všem, o co žádají. Jako příklad uvedl každoroční zvyšování minimální mzdy podle přání odborů nebo zrušení karenční doby. Podle šéfa komory na to doplácí zaměstnavatelé i jejich zaměstnanci.

„Od posledního sněmu HK ČR se podmínky pro podnikání v České republice zhoršily, tečka. Přitom toho od vlády nechceme mnoho, vlastně jen jednu jedinou věc: Vytvářejte dobré a poctivé, slušné podmínky pro podnikání a odstraňujte překážky, které podnikání komplikují,“ řekl Dlouhý. Dodal, že v posledních měsících ho častěji napadá spíše věta: „Alespoň nám neházejte klacky pod nohy.“ Přestože má podle něj Česko solidní hospodářský růst a prosperuje, možná stojí na prahu zpomalení ekonomiky.

Dlouhý kritizoval i to, že na hospodářskou a sociální politiku vlády mají vliv levicové strany, které tak výrazně propadly v posledních parlamentních volbách. Zmínil, že ČSSD se jako jediná z oslovených stran na sněm nedostavila, byť ji komora opakovaně pozvala.

Minimální mzda kvůli zaručeným mzdám a mzdovým tarifům podle Dlouhého zásadně ovlivňuje všechny podniky v Česku a v „drtivé většině“ i ty, kteří ji nevyplácejí, protože musí odstupňovat odměňování svých zaměstnanců. Problémem je podle Dlouhého odtržení mezd od produktivity, která roste výrazně pomaleji.

Kritizoval rovněž zrušení karenční doby, tedy opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnavatelem. „Zrušili jste karenční dobu, jak si odbory přály, a nevysvětlili jste veřejnosti ani to, že poctiví zaměstnanci doplatí na flákače a simulanty, protože za ně budou muset dělat,“ řekl Dlouhý.

Na sněmu vystoupil i prezident Miloš Zeman, který ve svém projevu pochválil Hospodářskou komoru za organizování podnikatelských misí doprovázejících politiky na zahraničních návštěvách a za práci na novém stavebním zákonu. Ocenil podnikatele jako zdroj zdravého rozumu.

Jako příklady „zešílevšího světa“ jmenoval 16letou švédskou bojovnici za ochranu klimatu Gretu Thunbergovou, kterou označil za hysterku, nebo zákon schválený v americkém státě Washington umožňující kompostování zemřelých lidí. „Proti pachatelům dobra, ať nám všem ostatním zůstane zdravý rozum,“ uzavřel svůj projev. 

Na 31. sněm Hospodářské komory se sjelo více než 250 delegátů z profesních asociací, firem, klastrů a řemeslných cechů. Hospodářská komora ve čtvrtek také spustila ostrý provoz Právního elektronického systému, který bude  podnikatelům poskytovat přehled o povinnostech, které mají vůči státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 13 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled