OECD čeká zpomalování české ekonomiky. U světové zhoršila odhad růstu

Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,6 procenta z loňských 2,9 procenta. Předpověděla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V příštím roce pak očekává další zvolnění hospodářského růstu, a to na 2,5 procenta.

OECD rovněž vyzvala českou vládu k investicím do budoucího růstu. Zapotřebí jsou podle ní například investice do vzdělávání a do dopravní infrastruktury, zejména do silnic a dálnic, které by zemi lépe propojily s důležitými obchodními partnery.

„Hospodářský růst zůstane v letech 2019 a 2020 silný, ačkoli zpomalí na zhruba 2,5 procenta,“ uvedla OECD. „Výdaje domácností se budou rychle zvyšovat díky stoupajícím mzdám a sociálním benefitům. V roce 2020 budou růst brzdit nedostatek pracovních sil a slabší poptávka ze strany obchodních partnerů,“ dodala.

Problémy s nedostatkem pracovních sil by podle OECD mohlo zmírnit zrychlení imigračních procedur a usnadnění integrace imigrantů, například pomocí jazykových kurzů. OECD rovněž upozornila, že export automobilů se sice dál zvyšuje, ale růst celkového vývozu zpomaluje. „To vede k oslabování podnikatelské důvěry, což zřejmě zpomalí investice,“ dodala.

OECD rovněž předpokládá, že růst spotřebitelských cen v letošním roce zrychlí na 2,6 procenta z loňských 2,1 procenta. V příštím roce by však měl zpomalit na 2,2 procenta.

„Inflace v poslední době nabrala na síle, ale očekává se, že pomalu zamíří k dvouprocentnímu cíli centrální banky,“ uvedla OECD. Předpověděla rovněž, že Česká národní banka (ČNB) bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Dodala, že další posilování koruny by mělo kompenzovat domácí inflační tlaky.

OECD mírně zhoršila odhad letošního růstu světové ekonomiky

OECD zároveň také snížila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,2 procenta z 3,3 procenta předpovídaných v březnové prognóze. Na ekonomiku má podle ní negativní vliv především obchodní napětí. V příštím roce však OECD nadále počítá se zrychlením hospodářského růstu na 3,4 procenta.

Organizace navíc zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny pro letošní i příští rok o 0,2 procentního bodu. Letos by tak měl růst dosáhnout 1,2 procenta a napřesrok 1,4 procenta. V loňském roce se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny zvýšil o 1,8 procenta.

„Křehkou globální ekonomiku destabilizuje obchodní napětí,“ uvedl hlavní ekonom OECD Laurence Boone. „Na obzoru jsou velmi vážná rizika. Vlády musí usilovněji spolupracovat na zajištění návratu silnějšího a udržitelnějšího růstu,“ dodal.

Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, nyní proti sobě vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalují nová cla. „Pokud se obchodní napětí nezmírní, bude výsledek mnohem horší, než předpokládá náš základní scénář,“ varoval generální tajemník OECD Angel Gurría.

OECD nadále předpokládá, že hospodářský růst ve Spojených státech a Číně bude v letošním i příštím roce zpomalovat. Výhled pro USA nicméně oproti předchozí prognóze o něco zlepšila, zatímco výhled pro Čínu zůstal beze změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 11 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled