Česko stále neví, komu zvýší rodičovskou. V plánu pro Brusel ale počítá se všemi rodiči

Nahrávám video

Vláda plánuje přidat na rodičovský příspěvek devět miliard korun. Takový růst od příštího roku napsala do takzvaného konvergenčního programu, který shrnuje, jak chce stát naložit v nejbližších letech s veřejnými financemi, a odeslala do Bruselu. Zmíněný nárůst by v sobě zahrnul i stávající rodiče, kteří budou dávku pobírat začátkem příštího roku – jenže právě na tom se ještě koaliční strany neshodly.

Spory kolem rodičovského příspěvku, který se má od ledna zvednout z 220 na 300 tisíc korun, se stále vedou hlavně o to, jestli mají dostat přidáno už nynější rodiče nejmenších dětí, nebo budou mít na víc peněz nárok matky a otcové až nově narozených potomků. Vláda chce definitivně rozhodnout do konce května, pak zákon projednají poslanci.  

Už na podzim přitom někteří ministři slibovali, že stát přidá i těm, kteří mají malé děti už teď. Pak to ale vláda zpochybnila a v polovině března se nakonec koalice předběžně dohodla, že stát od ledna zvýší rodičovský příspěvek jen rodičům dětí narozených od 1. ledna 2020. Po kritice rodičů i sněmovní opozice ale dohodu odvolala.  

Na konci dubna pak vláda schválila konvergenční program, který už počítá, že na zvýšení příspěvku bude devět miliard korun.

„Jsme povinni dát do konvergenčního programu nějaký odhad těchto výdajů, moje varianta byla asi 8,2 miliardy a to už v podstatě tomu tak zhruba odpovídá. Samozřejmě je to otázka dalších dohod, rozpočet pořád není dohodnut,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Varianty rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

Podle premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše je na stole variant stále více. „Konvergenční program je nějaký rámec,“ říká.

„Když něco řeknu, napíšu, přihlásím se k tomu, tak bych to měl dodržet. Takže za mě ano, je to pro ně závazné a měli by to dodržet,“ míní ale předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

Sociální demokraté podle jejich šéfa Jana Hamáčka předloží na jednání vlády 20. května bez dohody v koalici návrh na zvýšení rodičovského příspěvku. Předpokládá sice, že ANO nebude souhlasit, ale odůvodňuje postup obavou z včasného projednání zákona. Dávka se má zvednout všem, kteří ji budou pobírat k 1. lednu příštího roku.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) pak přišla s návrhem, jak peníze rozdělit. Vyšší příspěvek by dostali všichni, kdo ho budou k 1. lednu aktivně pobírat, ale ne všichni získají 80 tisíc. Třeba rodina, která teď měsíčně dostává 7100 korun a jejíž dítě dosáhne tří let příští rok na jaře, bude mít nárok na celých 80 tisíc. Naopak například rodiče, jejichž dítě bude mít v lednu 2020 už čtvrté narozeniny, dosáhnou často jen na částku kolem 5 tisíc navíc. Tedy čím mladší dítě, tím větší šance vyčerpat 80 tisíc korun navíc.

Opozice chce zvýšit příspěvek všem

Růst rodičovské chce kabinet schválit do tří týdnů. Ve sněmovně podporují zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun všechny politické strany. Celá opozice trvá na tom, aby menšinová vláda navrhla zvýšení příspěvku zpětně i pro všechny rodiče, kteří ji budou k 1. lednu aktivně pobírat.

„Nemůžeme přece rozdělovat děti na ty, kteří se narodily minutu před půlnocí a minutu po půlnoci,“ zdůrazňuje místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. A s tím souhlasí i první místopředsedkyně strany TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová. „Podporujeme určitě variantu, aby to bylo pro všechny, kteří aktivně budou ten příspěvek čerpat, samozřejmě už to dávno mělo být.“

Poslanci začnou růst rodičovského příspěvku projednávat v červnu. Definitivně o něm budou hlasovat na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 10 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 23 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled