Česko stále neví, komu zvýší rodičovskou. V plánu pro Brusel ale počítá se všemi rodiči

5 minut
Zvýšená rodičovská všem? Plán, který šel do Bruselu, s tím počítá
Zdroj: ČT24

Vláda plánuje přidat na rodičovský příspěvek devět miliard korun. Takový růst od příštího roku napsala do takzvaného konvergenčního programu, který shrnuje, jak chce stát naložit v nejbližších letech s veřejnými financemi, a odeslala do Bruselu. Zmíněný nárůst by v sobě zahrnul i stávající rodiče, kteří budou dávku pobírat začátkem příštího roku – jenže právě na tom se ještě koaliční strany neshodly.

Spory kolem rodičovského příspěvku, který se má od ledna zvednout z 220 na 300 tisíc korun, se stále vedou hlavně o to, jestli mají dostat přidáno už nynější rodiče nejmenších dětí, nebo budou mít na víc peněz nárok matky a otcové až nově narozených potomků. Vláda chce definitivně rozhodnout do konce května, pak zákon projednají poslanci.  

Už na podzim přitom někteří ministři slibovali, že stát přidá i těm, kteří mají malé děti už teď. Pak to ale vláda zpochybnila a v polovině března se nakonec koalice předběžně dohodla, že stát od ledna zvýší rodičovský příspěvek jen rodičům dětí narozených od 1. ledna 2020. Po kritice rodičů i sněmovní opozice ale dohodu odvolala.  

Na konci dubna pak vláda schválila konvergenční program, který už počítá, že na zvýšení příspěvku bude devět miliard korun.

„Jsme povinni dát do konvergenčního programu nějaký odhad těchto výdajů, moje varianta byla asi 8,2 miliardy a to už v podstatě tomu tak zhruba odpovídá. Samozřejmě je to otázka dalších dohod, rozpočet pořád není dohodnut,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Varianty rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

Podle premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše je na stole variant stále více. „Konvergenční program je nějaký rámec,“ říká.

„Když něco řeknu, napíšu, přihlásím se k tomu, tak bych to měl dodržet. Takže za mě ano, je to pro ně závazné a měli by to dodržet,“ míní ale předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

Sociální demokraté podle jejich šéfa Jana Hamáčka předloží na jednání vlády 20. května bez dohody v koalici návrh na zvýšení rodičovského příspěvku. Předpokládá sice, že ANO nebude souhlasit, ale odůvodňuje postup obavou z včasného projednání zákona. Dávka se má zvednout všem, kteří ji budou pobírat k 1. lednu příštího roku.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) pak přišla s návrhem, jak peníze rozdělit. Vyšší příspěvek by dostali všichni, kdo ho budou k 1. lednu aktivně pobírat, ale ne všichni získají 80 tisíc. Třeba rodina, která teď měsíčně dostává 7100 korun a jejíž dítě dosáhne tří let příští rok na jaře, bude mít nárok na celých 80 tisíc. Naopak například rodiče, jejichž dítě bude mít v lednu 2020 už čtvrté narozeniny, dosáhnou často jen na částku kolem 5 tisíc navíc. Tedy čím mladší dítě, tím větší šance vyčerpat 80 tisíc korun navíc.

Opozice chce zvýšit příspěvek všem

Růst rodičovské chce kabinet schválit do tří týdnů. Ve sněmovně podporují zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun všechny politické strany. Celá opozice trvá na tom, aby menšinová vláda navrhla zvýšení příspěvku zpětně i pro všechny rodiče, kteří ji budou k 1. lednu aktivně pobírat.

„Nemůžeme přece rozdělovat děti na ty, kteří se narodily minutu před půlnocí a minutu po půlnoci,“ zdůrazňuje místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. A s tím souhlasí i první místopředsedkyně strany TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová. „Podporujeme určitě variantu, aby to bylo pro všechny, kteří aktivně budou ten příspěvek čerpat, samozřejmě už to dávno mělo být.“

Poslanci začnou růst rodičovského příspěvku projednávat v červnu. Definitivně o něm budou hlasovat na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...