Aby Siemens nebo Deutsche Bank „netunelovali“ cizinci. Německo hodlá chránit své klíčové firmy

Německo by mohlo kupovat podíly ve firmách ve stěžejních technologických oblastech, aby zabránilo jejich převzetí zahraničními subjekty. Při představování nové průmyslové strategie do roku 2030 to v úterý prohlásil ministr hospodářství Peter Altmaier. Navrhl vytvoření investičního fondu na podporu klíčových průmyslových odvětví.

Návrh je motivován obavami, že zahraniční, především čínské společnosti, získají německé know-how a poškodí výrobní základnu, na níž je vybudována velká část prosperity Německa. Ministr zdůraznil, že ve státním zájmu je přežití podniků jako Thyssenkrupp, Siemens, Deutsche Bank a výrobců automobilů.

Jakkoli Altmaier státní zásahy do trhu nepreferuje, kvůli „nerovné globální soutěži“ bude možná podle něj intervence nezbytná.

(Státní intervence) může jít až tak daleko, že stát dočasně převezme podíly ve firmách. Neznárodní je a nebude je provozovat v dlouhodobém horizontu, ale zabrání prodeji klíčových technologií a tomu, aby opustily zemi.
Peter Altmaier
německý ministr hospodářství

Představená strategie vyzývá k podpoře „národních šampionů“ a posílení konkurenceschopnosti firem v klíčových technologických oblastech.

„Je to zásadní věc německé politiky a není to jen ekonomický problém, spíše je to otázka, která má velký význam pro soudržnost země a legitimitu demokratického systému,“ prohlásil Altmaier.

  • Za klíčové průmyslové sektory označil německý ministr hospodářství Peter Altmaier ocelářský a hliníkárenský průmysl, chemický průmysl, strojírenství, optiku, výrobu automobilů a lékařských zařízení, zelené technologie, obranu, letectví a 3D tisk.

Důraz na ochranu a podporu průmyslu přichází v době, kdy největší evropská ekonomika ztrácí dynamiku po deseti letech expanze, a vedle rozmáhajících se ochranářských trendů po celém světě. V loňském roce byl růst německé ekonomiky o 1,5 procenta nejslabší za pět let a letos má dále zpomalit na jedno procento.

„S novu strategií můžeme dosáhnout obratu, takže Německo se z pasivního pozorovatele vývoje, který je již v plném proudu ve Spojených státech, Japonsku a v Číně, promění na aktéra a tvůrce,“ dodal ministr.

Vystrašená Evropa

Čína znepokojila v roce 2017 mnohé evropské země, když vyhlásila projekt „Made in China 2025,“ podle něhož by se měla zásadně zvýšit produkce v deseti tuzemských sektorech, od robotiky po biofarmacii. Čínská vláda například představila národní plán rozvoje umělé inteligence. Do roku 2025 se chce v této oblasti stát světovým lídrem. 

V rámci svého plánu Peking prosazuje domácí vývoj technologií, jako jsou automobily na elektrický pohon. Současně ale kupuje v zahraničí know-how prostřednictvím akvizic firem, jako je německý výrobce robotů Kuka, poznamenala agentura Reuters.

Poté, co Čína tehdy představila svůj plán, vydala Obchodní komora Evropské unie v Číně prohlášení, že čínský plán rozvoje zpracovatelského průmyslu do roku 2025 je „velmi problematický“ a mohl by být zneužit k protežování domácích firem a diskriminaci zahraniční konkurence.

„Plánem čínské vlády je široké nahrazení dovozu s cílem nacionalizovat klíčová průmyslová odvětví nebo podstatně omezit postavení zahraničních podnikatelů,“ uvádělo se před dvěma lety v prohlášení přední evropské podnikatelské lobby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěHlavními prioritami rozpočtu jsou prorůstové investice, řekla Schillerová

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. „Hlavními prioritami rozpočtu jsou prorůstové investice,“ zdůraznila ministryně. Následně resort návrh formálně předloží a zveřejní také plánovaný schodek.
00:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NKÚ: Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr EU, výrazně se zvýšil i dluh

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí Evropské unie, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
před 3 hhodinami

Mění se zákon o podpoře bydlení, část agendy přebírají úřady práce

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.
před 5 hhodinami

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
29. 8. 2026

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
29. 8. 2026Aktualizováno29. 8. 2026

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.