Aby Siemens nebo Deutsche Bank „netunelovali“ cizinci. Německo hodlá chránit své klíčové firmy

Německo by mohlo kupovat podíly ve firmách ve stěžejních technologických oblastech, aby zabránilo jejich převzetí zahraničními subjekty. Při představování nové průmyslové strategie do roku 2030 to v úterý prohlásil ministr hospodářství Peter Altmaier. Navrhl vytvoření investičního fondu na podporu klíčových průmyslových odvětví.

Návrh je motivován obavami, že zahraniční, především čínské společnosti, získají německé know-how a poškodí výrobní základnu, na níž je vybudována velká část prosperity Německa. Ministr zdůraznil, že ve státním zájmu je přežití podniků jako Thyssenkrupp, Siemens, Deutsche Bank a výrobců automobilů.

Jakkoli Altmaier státní zásahy do trhu nepreferuje, kvůli „nerovné globální soutěži“ bude možná podle něj intervence nezbytná.

(Státní intervence) může jít až tak daleko, že stát dočasně převezme podíly ve firmách. Neznárodní je a nebude je provozovat v dlouhodobém horizontu, ale zabrání prodeji klíčových technologií a tomu, aby opustily zemi.
Peter Altmaier
německý ministr hospodářství

Představená strategie vyzývá k podpoře „národních šampionů“ a posílení konkurenceschopnosti firem v klíčových technologických oblastech.

„Je to zásadní věc německé politiky a není to jen ekonomický problém, spíše je to otázka, která má velký význam pro soudržnost země a legitimitu demokratického systému,“ prohlásil Altmaier.

  • Za klíčové průmyslové sektory označil německý ministr hospodářství Peter Altmaier ocelářský a hliníkárenský průmysl, chemický průmysl, strojírenství, optiku, výrobu automobilů a lékařských zařízení, zelené technologie, obranu, letectví a 3D tisk.

Důraz na ochranu a podporu průmyslu přichází v době, kdy největší evropská ekonomika ztrácí dynamiku po deseti letech expanze, a vedle rozmáhajících se ochranářských trendů po celém světě. V loňském roce byl růst německé ekonomiky o 1,5 procenta nejslabší za pět let a letos má dále zpomalit na jedno procento.

„S novu strategií můžeme dosáhnout obratu, takže Německo se z pasivního pozorovatele vývoje, který je již v plném proudu ve Spojených státech, Japonsku a v Číně, promění na aktéra a tvůrce,“ dodal ministr.

Vystrašená Evropa

Čína znepokojila v roce 2017 mnohé evropské země, když vyhlásila projekt „Made in China 2025,“ podle něhož by se měla zásadně zvýšit produkce v deseti tuzemských sektorech, od robotiky po biofarmacii. Čínská vláda například představila národní plán rozvoje umělé inteligence. Do roku 2025 se chce v této oblasti stát světovým lídrem. 

V rámci svého plánu Peking prosazuje domácí vývoj technologií, jako jsou automobily na elektrický pohon. Současně ale kupuje v zahraničí know-how prostřednictvím akvizic firem, jako je německý výrobce robotů Kuka, poznamenala agentura Reuters.

Poté, co Čína tehdy představila svůj plán, vydala Obchodní komora Evropské unie v Číně prohlášení, že čínský plán rozvoje zpracovatelského průmyslu do roku 2025 je „velmi problematický“ a mohl by být zneužit k protežování domácích firem a diskriminaci zahraniční konkurence.

„Plánem čínské vlády je široké nahrazení dovozu s cílem nacionalizovat klíčová průmyslová odvětví nebo podstatně omezit postavení zahraničních podnikatelů,“ uvádělo se před dvěma lety v prohlášení přední evropské podnikatelské lobby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 1 hhodinou

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 12 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 20 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled