Žádná velká krize nás letos nečeká, přestaňme se strašit, řekl k ekonomickým vyhlídkám Česka v pořadu Interview ČT24 prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Letošní růst hrubého domácího produktu odhadl pod třemi procenty. Tedy o něco nižší než loni, ale pořád velmi solidní. Obezřetní bychom však měli být tam, kde máme slabá místa, vyzývá Dlouhý.
Jako velmi pozitivní hodnotí Vladimír Dlouhý fakt, že Česko má nízký dluh, nízkou nezaměstnanost a finance i zahraničněobchodní vztahy pod kontrolou. „Kolik zemí v Evropě nám závidí. Buďme hrdí, ale zároveň si uvědomme, kde jsou rizika do budoucnosti a slabá místa,“ dodal.
Za slabiny považuje například to, že nedokážeme zvýšit hodnotu přidanou zpracováním. To znamená, že nemáme více výrobků s vysokým objemem nejmodernějších technologií. Často jsou sice konkurenceschopné, ale na střední úrovni, ne na špičce.
Pokud jde o dlouhodobé zlepšování výkonu českého hospodářství, jde o věci, o kterých ho už prý skoro nebaví mluvit. Infrastruktura, dálnice, rychlý internet, lepší školství, vyjmenoval Dlouhý oblasti, kde jsou podle něj dluhy minulých vlád i té současné.
Nelze očekávat náhlou změnu mávnutím kouzelného proutku, je to běh na dlouhou trať, pro který je nutno vytvořit podmínky.
Veřejnost čeká, že politici budou výzvy řešit
Prezident Hospodářské komory připustil, že existují vnější efekty, které by mohly způsobit, že vývoj v Česku bude horší, než se nyní čeká.
Řekl, že celá společnost intuitivně ví, že se nám nyní daří a ekonomická situace je dobrá. Lidé ale podle něj začínají mít obavy z toho, co znamená brexit, sucho a nedostatek vody, migrační vlny, obchodní války. „Do budoucna budou chtít po vládě a politicích, aby tyhle věci jasně a dobře řešili,“ uvedl Dlouhý.
K brexitu, odchodu Velké Británie z Evropské unie, řekl, že ani sami Britové nevědí, co je to za příběh: „Stále více se ukazuje, jaká pitomost celý ten brexit byl.“ Tvrdý brexit (odchod bez dohody) by mohl v Británi znamenat například dopravní kolaps, v případě odchodu s dohodou ale Dlouhý nečeká příliš velký dopad na české firmy.
Prezident komory v Interview ČT24 také zmínil, že se přežil model globalizace, nastartovaný v 80. letech minulého století. Přispěl k růstu mnoha rozvíjejích se ekonomik typu Indie nebo Číny. Prospěl i Česku v 90. letech po privatizaci.
Měl však i negativní dopady. Dlouhý zmínil například zmizení – až na některé špičkové výroby – textilního průmyslu z celé Evropy. Nepříznivě zasáhl některé vyspělé země, především Spojené státy, kde postihl některé sektory. Proto jejich obyvatelé volí politiky, kteří jdou proti globalizaci, především americký prezident Donald Trump. „Začínají otevírat velmi tvrdé diskuse a chtějí se bránit.“
Hra o nový světový model
Dlouhý řekl, že i když se mu Trump nelíbí, v některých případech má pravdu. Třeba pokud jde o přesun intelektuálního vlastnictví či skryté protekcionistické tlaky ze strany Číny, ale zdaleka nejen jí, třeba i Evropy.
Tyto tlaky podle Dlouhého nebyly spravedlivé: „Je tedy nutno začít otevírat diskusi o tom, jak asi nově usadit ten mezinárodně obchodní a ekonomický model.“ V této souvislosti zdůraznil, že se to nezmění lusknutím prstů a bude to běh na dlouhou trať. Navíc zkušenosti z minulosti ukazují, že když se nějaký dlouhodobě pozitivní model přežije a začíná vytvářet politická napětí, může to vést až k výraznějším konfliktům.
„Proto já jsem tak citlivý na různé nacionalisty, kteří mohou mít v konkrétních případech pravdu, ať je to Salvini v Itálii, Orbán v Maďarsku. Prostě já si myslím, že je to nezodpovědné zneužívání situace, které vytváří nebezpečí, že se nám do Evropy vrátí přízrak nacionalismu, jak ho známe z 19. století a z první poloviny 20. století. A toho se bojím.“
