Viceguvernéry bankovní rady ČNB budou Mora a Nidetzký

Prezident Miloš Zeman jmenuje ve středu současné členy bankovní rady České národní banky Marka Moru a Tomáše Nidetzkého jejími viceguvernéry. Vyplývá to z pozvánky na jmenování Aleše Michla a Tomáše Holuba novými členy bankovní rady. Mora a Nidetzký v této funkci vystřídají Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka, kterým končí mandát.

Mora byl od roku 2015 ředitelem pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na generálním sekretariátu Rady Evropské unie. V minulosti pracoval v Evropské komisi, na ministerstvu školství či Úřadu vlády. Vedl tým, který po obsahové stránce připravil a koordinoval české předsednictví v EU v roce 2009. V letech 2010 až 2015 byl vedoucím kanceláře generálního tajemníka Rady EU.

Nidetzký působil před příchodem do ČNB v pojišťovně NN (dříve ING). Předtím pracoval například v ČSOB pojišťovně nebo skupině České spořitelny. Ve skupině ING, mimo jiné jako šéf penzijního fondu, působil od roku 2003 do roku 2013 i nynější guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Sedmičlenná bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. Členové rady mají šestiletý mandát a do funkce je jmenuje prezident republiky. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...