Těžba ropy v Rusku v říjnu vystoupila na maximum za 30 let, cena suroviny klesá

Nahrávám video

Rusko zvýšilo těžbu ropy na nejvyšší úroveň za posledních třicet let a cena suroviny začala na trzích prudce klesat. Severomořská ropa Brent se v pátek prodává zhruba za 73 dolarů za barel – oproti pětaosmdesáti dolarům v polovině října. Tehdy vyhnaly ceny nahoru obavy z protiíránských sankcí, které vyhlásily Spojené státy. USA nyní ale přicházejí s výjimkou pro osm zemí.

Ceny ropy aktuálně prudce klesají, jsou nejníže od června. Zvýšené dodávky největších ropných producentů totiž převyšují poptávku na trhu. Těžba ropy v Rusku se v říjnu zvýšila na 11,41 milionu barelů denně, což je maximum za 30 let. K růstu přispěly hlavně velké ropné firmy, jako je Rosněfť a Lukoil, vyplývá z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo energetiky.

V září těžba činila 11,36 milionu barelů denně. V tunách se těžba zvýšila na 48,262 milionu ze 46,478 milionu tun v září. Vývoz přes ropovody vzrostl o 5,8 procenta na 4,526 milionu barelů denně.

Rusko v současnosti dodává na trh rekordní množství suroviny v postsovětské době, denně je to v průměru více než 11 milionů barelů. Těžba ropy v Rusku je tak nyní o 460 tisíc barelů denně vyšší, než kolik zemi stanovuje dohoda o omezení těžby dojednaná v prosinci 2016 s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC). V té se Rusko zavázalo k těžbě 10,947 milionu barelů denně.

Letos v červnu se účastníci ujednání shodli, že budou plnit svůj závazek na 100 procent, když předtím těžili výrazně méně. Ke zvýšení těžby je ale přiměly vysoké ceny ropy kvůli očekávaným nižším dodávkám po zavedení sankcí vůči Íránu.

Obavy z vlivu obnovených amerických sankcí však v posledních dnech na ropném trhu polevily. „Jeden z těch důvodů je, že Spojené státy oznámily, že osmi zemím, které obsahují mimo jiné Japonsko, Indii a Severní Koreu, dává výjimku na íránské sankce, čili mohou odebírat ropu od Íránu,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. S odvoláním na zdroje z administrativy prezidenta Donalda Trumpa to v pátek uvedla agentura Bloomberg. Výjimky by měl ministr zahraničí USA Michael Pompeo oznámit ještě ve stejný den.

Jakkoli je cílem Trumpovy administrativy oslabit íránskou ekonomiku, výjimky jsou udělovány výměnou za snižování dovozu tak, aby nevedly k růstu cen ropy. Další zemí, která dostane výjimku, je podle zdrojů zřejmě Čína, o níž se ale stále jedná. Zbylé čtyři státy jmenovány nebyly.

Navíc ve středu zveřejněný průzkum agentury Reuters monitorující produkci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) prokázal, že kartel se na pokles dodávek z Íránu připravuje. Říjnovou produkci navýšil na nejvyšší hodnoty od roku 2016. Růst těžby ve Spojených arabských emirátech a v Libyi překonal pokles dodávek z Íránu kvůli blížícím se americkým sankcím.

Další série sankcí proti Íránu přijde v sobotu

Druhá série amerických sankcí proti Íránu vstoupí v platnost 4. listopadu. Kromě energetického sektoru se budou týkat lodní dopravy nebo íránského bankovního sektoru.

Na cenu ropy by tak ani v příštích týdnech neměly mít větší dopad politické vlivy. A ropná krize, jakou svět zažil třeba v 70. letech, podle analytiků nehrozí. Hlavně proto, že nyní působí na trhu víc hráčů a tradičním producentům, jako je Saúdská Arábie nebo Rusko, konkurují těžaři ropy z břidlicových ložisek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
před 18 hhodinami

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
včera v 05:01

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
13. 7. 2026

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.