Centrální banka příliš zasahuje komerčním bankéřům do jejich hypotečního byznysu, soudí Pilip

27 minut
Ekonom Ivan Pilip v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Zpřísněním pravidel pro poskytování hypoték zašla centrální banka příliš daleko, řekl v pořadu Interview ČT24 ekonom a bývalý ministr financí či bývalý viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip. Podle něj by ČNB neměla takto detailně regulovat komerčním bankám jejich hypoteční byznys.

Ivan Pilip sice uznal složitost pozice ČNB a její obavy z případné další hypoteční krize, ale nedomnívá se, že by řízení komerčních bank mělo být tak detailní. 

„Myslím, že není typické, že se centrální banka snaží takhle detailně reglementovat pravidla pro poskytování hypoték,“ uvedl.

Pilip připomněl, že nyní jsme v nejlepší fázi ekonomického cyklu, kdy je vysoký růst, velmi nízká nezaměstnanost, vysoký nárůst mezd a stále ještě poměrně nízké úrokové sazby. První otřes tak může vést ke zhoršení některého parametru. A tedy k roztočení spirály: nesplácení hypoték – prodej bytů pod tlakem – na trh se navalí velké množství bytů – ceny bytů začnou klesat. To by pak mohlo ohrozit i banky. 

Centrální banka má však podle bývalého ministra financí jiné nástroje, jak regulovat celkové zdraví bank. Může jít do vnitřní struktury banky a podívat se, jestli nemá nadměrné množství půjček, řekl. Podle něho je to lepší, než předepisovat jedno pravidlo všem. „Banky by měly mít větší prostor nést své vlastní riziko,“ dodal Pilip.

Pořízení bytu v Praze
Zdroj: ČT24

 Ekonom v rozhovoru také zdůraznil, že ceny bytů jsou oproti příjmům velmi vysoké, navíc ve srovnání s Evropou rostly nejvíce. Navíc je v Česku i málo bytů na nájemní bydlení, a to zvedá cenu nájmů. Očekává, že i nájemní bydlení může být stále dražší. 

„Na hypotéky dosáhne jiná struktura lidí. Ta pak může mít vlastní bydlení nebo to může použít jako cestu ke zhodnocení vlastního majetku,“ odhadl další vývoj. Podle něho mezi lidmi s hypotékou bude méně těch, kteří by nemovitost chtěli koupit sami pro sebe. 

Přibude tak lidí, kteří nákup s využitím hypotéky budou považovat za výhodnější investici než například vklady u bank, které jsou stále velmi nízko. Banky totiž nespěchají s růstem úroků, mají dost svých prostředků, doplnil Pilip. 

Bydlení v Evropě
Zdroj: ČT24

V pořadu se hovořilo například i o zadlužení Čechů. „Čísla neukazují žádné nadprůměrné zadlužení oproti jiným zemím,“ konstatoval Pilip.

Zároveň však uvedl, že není přirozené, aby desetina lidí žila v exekucích, což vysoce přesahuje situaci v cizině. Připravovaný zákon o oddlužení by jim měl dát tedy lepší startovní pozici, aby se ze své obtížné situace dostali. „Není přece možné, aby se ve 30 (letech) zadlužili a až do konce života žili v ekonomické ilegalitě,“ dodal Pilip.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...