Stravování Čechů se zlepšilo, ukazují oborové průzkumy. Třeba i díky tomu, že častěji vyměňují slazené nápoje a alkohol za vodu. Zdravější jídlo přitom s sebou obvykle nese i vyšší cenu. Tuzemsko na druhou stranu ovšem stále zaostává za evropským průměrem zdravého stravování, mimo jiné kvůli nepravidelnosti nebo nízké konzumaci zeleniny a ovoce.
Zdravější jídlo i na úkor vyšší ceny. Češi mění své stravovací návyky
Daniel Černý, Marek Bartoš a Dagmar Heřtová vykonávají každý rozličné zaměstnání, se štábem ČT se podělili o své stravovací návyky. „Někdy si i něco objednáme, ale snažím se vždycky zvolit stravu, která je toho zdravějšího charakteru,“ popisuje fitness trenér Černý. Fotograf Bartoš zase říká, že má své rituály, které při výběru jídla dodržuje už několik let.
Pro advokátku Heřtovou, která napůl žije ve Velké Británii, je pak podstatná pestrost stravy, ať už je jakákoliv. Ani v Česku, ani ve Spojeném království si neodpustí snídani – obdobně jako asi dvě třetiny Čechů. „Abyste měl nějaký základ, aby to mělo nějakou energii pro celý den,“ vysvětluje advokátka.
První jídlo dne se v tuzemsku skládá podle průzkumu hlavně z mléčných výrobků, džemů nebo cereálií. Z nápojů převažují káva nebo neslazený čaj.
Oběd pak většina lidí preferuje teplý, třeba fotograf Bartoš se bez něj ale občas musí obejít – hlavně kvůli práci. „Obědvám tak od jedenácti do půl čtvrté, někdy se i stane, že (oběd) není, ale vlastně mi to nevadí. Je fakt, že když si někdy k obědu dám rozmazleně něco těžkého, tak mě to pak zpomalí,“ dodává.
Na talíři se většině populace uprostřed dne objevují hlavně přílohy a také drůbež. Méně než dřív se v tuto dobu pije alkohol, teď vítězí voda, limonády nebo nealkoholické pivo. Zdravější skladbu jídelníčku ovlivňují také fitness trendy.
Třeba trenér Černý si dává pozor, aby jedl dostatek vlákniny a bílkovin, radikální diety ale nevyznává a většinou si vaří. „Jak mám méně času, tak se právě kvůli tomu snažím jíst podobné jídlo jako večeře a obědy, abych to mohl udělat najednou,“ popisuje.
Večeře má většina Čechů lehčí, na prvních místech jsou hlavně zelenina a saláty, nechybí však ani uzeniny a alkohol.
Sedm procent respondentů nemá o výdajích za jídlo přehled
Třetina Čechů podle průzkumu vydá za potraviny mezi dvaceti až třiceti procenty svých měsíčních příjmů, patnáct procent lidí za ně utratí třicet až čtyřicet procent z výdělku. Sedm procent dotázaných nemá podle průzkumů o výdajích za jídlo přehled.
Prodej zdravých potravin obecně podle Svazu obchodu a cestovního ruchu proti roku 2019 stoupl o patnáct procent. „Poslední rok a půl vidíme, že lidé spíše omezují množství potravin, které kupují, ale snaží si udržet kvalitu,“ podotýká prezident svazu Tomáš Prouza.
Podle něj to platí pro zhruba dvě třetiny české populace. Lidé s malými finančními prostředky naopak na potravinách šetří, jako první začali omezovat nákupy ovoce a zeleniny.