Mnichovská dohoda představuje trauma, které český národ neměl příležitost zpracovat, řekl bývalý předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře. Poukázal na údajné snahy tehdejší československé politické reprezentace odevzdat území první republiky a kritizoval uchylování se k pozici oběti, ke kterému má podle jeho názoru česká společnost stále sklony.
Vyrovnání se s „Mnichovem“ bude trvat celé generace, míní Pithart. „Problém není ve faktech, ta už jsou dnes jasná, ale v tom, že se nám nechce vykročit z role oběti. ,O nás bez nás.‘ To je strašně pohodlné,“ kritizuje.
„Spousta lidí dnes řekne: ,V Bruselu rozhodli.‘ Už je to hodně dlouho, co jsme plnoprávným členem Unie a hlasujeme. O všem, co se tam rozhodlo, jsme rozhodli my,“ dodal Pithart a znovu poukázal na narativ bezmocných obětí. „Je to naše specialita. Poláci se několikrát velmi osvědčili, bojovali. Maďaři byli poražený stát ve válce,“ dodal směrem k dalším národům regionu.
Dnes je podle bývalého předsedy Senátu veřejně známo, jak se všechny události kolem mnichovské dohody odehrály. Odkázal se na paměti druhého československého prezidenta Edvarda Beneše vydané pod editačním vedením historika Milana Haunera, který v poznámkovém aparátu Beneše doplňuje a místy i polemizuje a vyvrací jeho názory.
„Bylo rozhodnuto devět dní před podpisem mnichovské smlouvy,“ zdůraznil Pithart. Připomněl, že tehdejší československá vláda spolu s Benešem vyslala ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Nečase na tajnou misi. Jeho úkolem bylo přes své zdroje kontaktovat francouzskou a britskou vládu se zprávou, že Beneš je ochotný podstoupit velké kusy území, když spolu s nimi odejde i milion a půl Němců.
Nezpracované trauma
Nicméně Západ podle něj během mnichovské dohody také selhal a navázal tak na řadu ústupků vůči Hitlerovi. „Západ selhával už dlouhá léta předtím. Nechal Hitlera porušovat Versailleskou smlouvu. Obsazení Porýní, nic neudělali. Mohutné zbrojení, nic neudělali. Branná povinnost, nic neudělali. V tom Mnichově to už byl jen další krůček, který jim usnadnil Edvard Beneš, který byl přesvědčen, že na rozdíl od ostatních dělá vědeckou politiku, vždy to zdůrazňoval,“ řekl Pithart.
Z mnichovské dohody zůstalo trauma, které český národ nemohl zpracovat, protože přišla válka a následně komunismus, míní Pithart. „Někdo říká, že nám to zlomilo páteř, někdo říká, že jí to nalomilo. My jsme to prostě neprožili znovu. To nám strašně chybí,“ uzavřel.
