Chci dokázat vysvětlit, že rozhodně nejsme nějaký aktivistický orgán, který by chtěl měnit poměry, zasahovat do politické soutěže nebo nahrazovat politiku, řekl v pátečních Událostech, komentářích nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Podle něj jde o to, aby soudci Ústavního soudu dali najevo, že budou plnit svou roli.
Nejsme aktivistický orgán, který by chtěl nahrazovat politiku, říká nový šéf Ústavního soudu Baxa
Josef Baxa hovořil o předsednictví Ústavního soudu (zdroj: ČT24)
Prezident Petr Pavel jmenoval novým předsedou Ústavního soudu Josefa Baxu v pátek. Ten nahradí Pavla Rychetského, který v čele instituce končí po dvaceti letech. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu se funkce ujme v úterý.
Baxa v Událostech, komentářích řekl, že nabídku na post šéfa Ústavního soudu dostal od prezidenta v pondělí. „Po krátkém rozhovoru jsme se dohodli. A on mě zavázal, abych o té nabídce zatím nehovořil, chtěl to oznámit sám, tak jsem to akceptoval,“ sdělil Baxa. Na možnost oslovení se prý připravoval, když viděl své jméno v debatách. „Mentálně jsem se připravoval, že kdyby opravdu někdo zavolal, tak abych už byl rozhodnout, co udělat,“ popsal.
Pozici šéfa Ústavního soudu Baxa označil za jednu z největších zodpovědností, kterou na sebe soudce může vzít. „Nejsem tak pyšný, abych měl připravenou nějakou koncepci, kterou teď vytáhnu ze šuplíku a řeknu: Všechno bude jinak,“ uvedl ke směřování instituce. Řekl také, že k Ústavnímu soudu chová úctu a respekt. Není podle něj jednoduché udržet úroveň a kontinuitu, a to zejména v situaci, kdy se mění nejen většina soudců, ale zároveň končí i Rychetský.
„Budu ladit orchestr těch významných výrazných sólistů, abychom našli společný jmenovatel, abychom si vždy uvědomovali při každém rozhodování, co je naše ústavní role, a tu roli plnili. A dokázali o tom, že ji plníme, přesvědčit srozumitelně i nejširší veřejnost,“ uvedl Baxa. Za důležité považuje, aby dokázal vysvětlit, že když Ústavní soud rozhodne a bude „brzdou v rámci systému dělby moci“, že dělá svou práci. „A že rozhodně nejsme nějaký aktivistický orgán, který by tady chtěl měnit poměry, zasahovat do politické soutěže nebo nahrazovat politiku, to určitě ne,“ zdůraznil.
Josef Baxa začal soudit v roce 1984 v Plzni u okresního soudu, od roku 1989 pracoval na krajském soudu a v 90. letech se stal jeho místopředsedou. Koncem desetiletí ale odešel na ministerstvo spravedlnosti, kde se stal náměstkem ministra Otakara Motejla a ve funkci zůstal i za Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví.
Počátkem roku 2003 se Baxa stal prvním předsedou nově zřízeného Nejvyššího správního soudu a v této funkci setrval přes patnáct let do podzimu 2018. Na Nejvyšším správním soudu však zůstal jako řadový soudce.
Josef Baxa je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V 90. letech se podílel na vzniku jejího protějšku na Západočeské univerzitě, kde také působí jako pedagog.
Josef Baxa
„Dělat z Fremra démona je nezasloužené“
Na jmenování čeká ještě bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. V kontextu s jeho jménem probíhaly debaty ohledně rozsudků v takzvané kauze Olšanské hřbitovy, kde se na obžalobě podílela komunistická tajná policie. Fremr odmítl, že by o tom věděl a že by rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB.
Baxa označil Fremra za velmi slušného a poctivého člověka, který „má minulost“. „Myslím si, že ten jeho postoj v současné době je velmi sebekritický, ale dělat z něj démona, že vědomě zmanipuloval případ, to si myslím, že je velmi nezasloužené,“ okomentoval Baxa. Připomněl, že právě toto bylo předmětem debaty v Senátu. „A výsledek demokratického hlasování je, že Senát dal souhlas k jeho jmenování, takže to není něco, co by se objevilo ex post. A já předpokládám, že pan prezident doktora Fremra jmenuje a že bude naším kolegou,“ uzavřel Baxa.