Úroda základních obilovin bude letos v Česku o 4,7 procenta vyšší než loni. Naopak méně bude podle odhadu Českého statistické úřadu brambor, cukrovky a kukuřice. Na pěstitele také výrazně dopadá růst cen – více platí za hnojiva, pohonné hmoty, ale hlavně elektřinu a plyn, což se propisuje i do koncových cen pro spotřebitele.
„Jestliže se nestabilizuje cena energie nebo nějakým způsobem nestanoví hranice ceny elektřiny a plynu, tak nemůžeme my stabilizovat ceny potravin. Pokud poroste cena energií, tak porostou i ceny potravin,“ říká prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Kvůli drahým energiím se také už nevyplatí některé plodiny pěstovat a zemědělci musí více než dříve řešit, co na pole zasít. Například v Mankovicích na Novojičínsku se rozhodli nevysít kukuřice na zrno a kvůli drahým energiím ji zde nevysejí ani příští rok. „Ceny za sušení mohou být tak vysoké, že to naprosto ekonomiku pěstování pohřbí,“ vysvětluje soukromý zemědělec Jan Kovář.
Už nyní ví, že výnosy z pěstování sóji nebudou tak velké jako loni. Kombajny proto do polí vyjely později než obvykle. „Sója je už skoro tři týdny zralá, nicméně kvůli dešťům, které teď byly, se nedala sklízet. Stačí i malý déšť – lepí se to na sítech kombajnů a je to neskliditelné,“ vysvětluje Kovář.
Meziročně nižší je také očekávaná úroda brambor, a to kvůli suchému počasí v průběhu vegetace. To potvrzují i zemědělci ve Štichovicích. Z jednoho hektaru pole mají zpravidla čtyřicet tun brambor, letos to ale bude výrazně méně. „Letos je sklizeň špatná, protože v létě během vegetace bylo velké sucho. Výnos bude méně než poloviční,“ uvedl předseda ZD Štichovice Václav Bulín. Brambory letos výrazně zdražily – z osmi korun za kilo na dvanáct.
Vysoké ceny plynu
Na rozdíl od Mankovic se v Kylešovicích rozhodli kukuřici zasít, ale zatím ji stále nechávají na poli. Chtějí, aby co nejvíce proschla sama. „Ceny plynu, za které to sušíme, jsou pro nás kritické. Oproti loňsku jsme měli za první pololetí plyn pětkrát dražší. A teď v druhém pololetí, kdy máme sušit kukuřici, jej máme šestkrát dražší než loni,“ uvedl ředitel podniku Zemědělská, a. s., Opava – Kylešovice Dušan Schreier.
Před třemi dny začali sklízet i v Úhřeticích na Chrudimsku. Mají výhodu, protože místo plynu používají na sušení topný olej, který je levnější. Čemu se ale nevyhnuli, je zdražení hnojiva. „Ceny dusíkatých hnojiv jsou na úrovni 320 až 360 procent proti loňskému roku. Takže třeba nemáme šanci hnojit močovinou, která je tak drahá, že to rozumně nejde,“ podotýká zemědělec a předseda Agrární komory Chrudim Jaroslav Kopista.
Rostou i ceny cukru a másla
Sklizeň se musí usušit, uskladnit a také zpracovat. Náklady přitom rostou všude a výsledkem je dražší konečný výrobek. „V průměru jsme meziročně zdražili o nějakých 34 až 35 procent. Pochopitelně největší nárůst cen byl u pečiva s tou vyšší přidanou hodnotou – u sladkého pečiva, protože tam navíc kromě pšenice a energie vstupuje i cena cukru a másla,“ vysvětluje výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý.
Konkrétně cukr stál v září o třetinu víc než před rokem, máslo o polovinu a mouka o šedesát procent. Podle potravinářů přitom ceny ještě mírně porostou.
Drahé skladování zeleniny
Drahé je také skladování některých plodin. Například v Zálezlicích pěstují hlavně kořenovou zeleninu a i oni zdražovali asi o osm procent. „Kořenovou petržel musíme skladovat při nula stupních, ať se děje, co se děje. Ale při současných cenách elektřiny je velice nejisté, jestli se zeleninu skutečně vyplatí skladovat,“ podotýká vedoucí obchodního oddělení Hanka Mochov Tomáš Bohuslav.
V Milošovicích na Kutnohorsku se starají o skot, mají ale podobné problémy jako zelináři. Kvůli vyšším nákladům i oni zvedli ceny, a to hruba o deset procent. „Kdo neměl zafixovanou elektřinu, tak má vyšší výdaje. Promítá se to i do nakupovaných krmiv. Výrobky dáváme všechny do skla, ale i to podražilo,“ vyjmenovává majitel Farmy Cihlář Radek Cihlář.
Navíc zatímco zelináři dostanou za úrodu peníze už za několik měsíců, na farmě na ně čekají i několik let. „Když se narodí tele, odchováváme ho dva roky. Ve dvou letech máme z toho zvířete první zisk. A trvá zhruba dva a půl roku, než produkovaným mlékem splatí náklady prvních dvou let života,“ dodává Cihlář. I proto teď musí na farmě odkládat větší investice, třeba stavbu bourárny masa.
