Dotační podvod tvůrců nedokončeného filmu Poslední z Aporveru posoudí Nejvyšší soud

Nejvyšší soud se bude zabývat případem dotačního podvodu, kterého se dopustili tvůrci nedokončeného českého filmu Poslední z Aporveru. Jeden ze tří odsouzených podal dovolání. České televizi informaci poskytl mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Tvůrci navyšovali fiktivně náklady filmu a způsobili tím Státnímu fondu kinematografie škodu přibližně třináct milionů korun. Podmíněné tresty potvrdil odvolací soud letos v květnu.

Soud odsoudil celkem tři muže. Režiséra a tvůrce filmu Tomáše Krejčího, tvůrce Jiřího Košťála a jednatele společnosti CZ PAP Petra Hemmra. Všichni tři odešli od soudu s tříletým trestem s podmíněným odkladem na pět let.

Jejich vinu a udělené tresty teď posoudí Nejvyšší soud. „Dovolání bylo podáno Petrem Hemmrem,“ uvedl mluvčí soudu Adam Wenig. Vinu od začátku řízení všichni tři muži odmítali.

Režisér Krejčí musí navíc nahradit způsobenou třináctimilionovou škodu. Původně ji měli zaplatit i Košťál s Hemmrem, soud jejich povinnost ale zrušil na základě odvolání, které podali. Podle soudu už je nárok promlčený.

Uváděli nepravdivé údaje v žádostech o dotaci

Tomáš Krejčí spolu s Jiřím Košťálem byli společníci firmy Actor's Runway Agency, která produkovala film Poslední z Aporveru. Podle soudů uvedli v žádostech o dotace nepravdivé údaje. V letech 2010 a 2011 uzavřeli smlouvu a několik dodatků se společností CZ PAP, jejímž jednatelem byl Petr Hemmr.

Společnost měla na základě smluv vytvořit například pozadí pro výrobu animací či přepracovat už vyrobené podklady do 3D verze. Trojice ale věděla, že CZ PAP nic z toho nedodá a dodatky slouží jen k tomu, aby na film dostali od ministerstva kultury více peněz.

Dlouho připravovaný snímek měl mít rozpočet až 240 milionů korun, chtěl kombinovat živé herce a animované prostředí. V roce 2011 tvůrci snímku tvrdili, že premiéra bude v březnu 2012. Termín pak opakovaně posouvali a film dodnes není hotový.

O odvolání rozhodoval Vrchní soud v Praze. Podle předsedkyně senátu Kateřiny Jonákové jsou ale podmíněné tresty příliš nízké. „Tato trestná činnost měla být ohodnocena nepodmíněnými tresty,“ řekla soudkyně.

Tresty nemohl soud zpřísnit. Podle zákona by se totiž musel odvolat státní zástupce. To se ale nestalo. Totéž platí i pro Nejvyšší soud. Za dotační podvod jim původně hrozil nepodmíněný trest na pět až deset let.

Prvoinstanční soud udělil nižší tresty z několika důvodů. Jeden z nich byl například i fakt, že muži měli čistý trestní rejstřík. „Soud musí odkázat mimo jiné na skutečnost, že od spáchání trestného činu uplynulo téměř deset let,“ uvedla tehdy předsedkyně senátu Vlasta Langhamerová z Městského soudu v Praze.

V roce 2014 podal fond kinematografie trestní oznámení. Podle fondu neodpovídal stav filmu v té době délce výroby ani vynaloženým prostředkům. Společnost Actor's Runway Agency vyhlásila v roce 2016 úpadek. V roce 2018 policie zahájila trestní stíhání. Fond, který na vznik filmu přispěl 47 miliony korun, se připojil k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody uvedené v obžalobě.