S nárůstem počtu dovolených a odjezdy do ciziny během léta rostou i počty stížností na cestovní kanceláře. Podle zjištění ČT měli někteří lidé problém reklamovat pobyt poté, co úřady v egyptské zátoce Sahl Hasheesh uzavřely pláže po útoku žraloka. Cestování také momentálně komplikují přetížená letiště po celé Evropě.
Podle Asociace cestovních kanceláří organizovaně odletí do zahraničí přes léto na dva a půl milionu Čechů. Zhruba jedno promile z nich se domáhá oprávněné reklamace. Lidé se nejčastěji ohrazují proti dopravě nebo ubytování či jiným okolnostem pobytu, který podle nich nesplňuje to, co si zaplatili.
To se týkalo také české turistky Jany, která dovolenou v egyptské zátoce Sahl Hasheesh pro sebe a desetiletého syna koupila u cestovní kanceláře na konci června. Čtrnáct dní před jejich odletem tam ale žralok napadl turistku, proto se uzavřely pláže a přístup do moře.
Protože neměla jistotu, zda se do jejich příjezdu pláže zpřístupní a nechtěli trávit dovolenou u bazénu, požadovala zrušení zájezdu.
„Volali jsme na call centrum a tam nám operátorky pořád opakovaly, že ony žádnou informaci o tom, že by byly zavřené pláže nemají. Opakovaly, že nám to vystornují, ale že devadesát procent ceny, což tvořilo asi padesát sedm tisíc korun, si nechají a pošlou nám pár drobných,“ vzpomíná Jana.
Obrátila se proto na právní oddělení dTestu. Podle nich je totiž opakovaný útok žraloka v jedné oblasti mimořádnou okolností.
Nárok na změnu hotelu
„V takovém případě má mít zákazník možnost od smlouvy odstoupit bez toho, aniž by musel platit storno poplatky,“ popisuje Jiří Zelenka, právní expert dTestu.
Jana se synem nakonec do Egypta odletěla. S cestovní kanceláří se domluvila, že pokud budou pláže zavřené, přesunou je jinam. Stěhování nakonec ale zřejmě nutné nebude, pláže totiž v sobotu nakonec úřady už otevřely.
Právě na změnu hotelu mají klienti nárok, pokud nesplňuje to, co si zaplatili. To má zařídit cestovní kancelář nebo delegát na místě. Obrátit se na delegáta při nespokojenosti doporučují i cestovní kanceláře. Většina stížností se podle nich vyřeší na místě.
„Ve vztahu k cestovní kanceláři si lidé často stěžují, že nebydleli v hotelu, který si koupili, nebo nedostali pokoj, který měli zaplacený, popřípadě si stěžují na služby delegátů,“ popisuje Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR.
Nejčastější oprávněné reklamace se týkají dopravy. Do toho ale cestovní kanceláře nemohou zasahovat, jde o věc dopravce a klienta.
Přetížená letiště
Za zpožděný spoj je možné žádat například finanční kompenzaci od příslušných aerolinií. Je to ale zdlouhavé a ne vždy úspěšné.
Přetížená jsou v těchto dnech letiště po celé Evropě. Vůbec nejvíc zpožděných spojů zaznamenal v první půlce července Brusel, skoro tři čtvrtiny letů se zpozdily a výjimkou nebylo ani několik hodin čekání. Ve Frankfurtu nad Mohanem mělo podobný problém 68 procent linek. Těsně třetí skončil v žebříčku nizozemský Eidhoven.
Z prázdninových destinací na tom byly nejhůř Lisabon v Portugalsku a Nice na francouzském Azurovém pobřeží. V Praze měly ještě v červnu skluz čtyři lety z pěti. V současnosti jich je zhruba polovina a průměrné zpoždění je okolo dvaceti minut.
V sobotu mezi 12:00 a 13:00 hodinou mělo odletět celkem 12 letael. Půlka odstartovala včas, ta druhá se zdržela víc než čtvrt hodiny. Příletů bylo hlášených šest. Dva stroje dosedly podle plánu, čtyři se zpožděním.
U kompenzací za zpoždění obecně platí, že se musí jednat o unijní aerolinky, a nárok na kompenzaci má pouze cestující, jehož let začal ve státě Evropské unie, v Norsku, Švýcarsku nebo na Islandu, nebo v tomto státě skončil. To upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004.
S žádostí, případně žalobou, mohou pomoci agentury, které se na tyto věci zaměřují. Účtují si kolem 25 % z vymožené částky.
„Těch případů je teď jednou tolik. Denně jich přibývalo sedmdesát, teď až sto padesát. Momentálně jsme přivzali jednoho brigádníka a možná přemýšlíme, že jich bude víc,“ vypočítává Martina Boráková, manažerka zákaznického servisu Vaše nároky.
Odškodné se vztahuje i na charterové lety. Ne vždy se ale cestující odškodnění domohou.
Aerolinky sice data evidují, ale ne vždy jsou ochotné je pasažérům poskytnout. „Letecké společnosti z hlediska bezpečnostního, ale případně i reklamačního, musí svá data sledovat. Tyto informace letecké společnosti evidují i několik let,“ ujišťuje Richard Klíma z Řízení letového provozu ČR.
Cestující by také měli vědět, které aerolinky mají za jejich let odpovědnost. I tak případy někdy končí u soudu. Na peníze čekají klienti v průměru půl roku. Úspěšných žádosti je podle odhadů jen 60 až 80 procent.
