Egyptské úřady uzavřely část pobřeží u Hurghady, útok žraloka má dvě oběti

Po útoku žraloka, který v pátek u egyptského letoviska Hurghada smrtelně zranil 68letou Rakušanku, místní úřady zavřely část pobřeží Rudého moře. Nepřístupné bude tři dny, informovala agentura AP. Egyptské úřady zároveň oznámily, že při útoku žraloka v Hurghadě zemřela ještě další žena, rumunská turistka.

Podle úřadu guvernéra provincie Rudé moře byla oblast uzavřena v sobotu, tedy den po útoku. Guvernér zakázal všechny aktivity u moře, včetně potápění, šnorchlování, windsurfingu a kitesurfingu. Do vod u Hurghady nesmějí vplouvat ani rybářské lodě.

Žralok měl podle místních médií zhruba dva metry, první ženě ukousl ruku a nohu v zátoce jižně od Hurghady. Podle rakouského bulvárního listu Kronen Zeitung žena plavala v době napadení v oblasti vyhrazené pro plavce a ohraničené bójemi, na nohou měla plavecké ploutve. Zemřela krátce po převozu do nemocnice.

Další oběť

Egyptské ministerstvo životního prostředí oznámilo, že při útoku žraloka v Hurghadě zemřela ještě jedna žena. Podle agentury AP později v neděli rumunské ministerstvo zahraničí upřesnilo, že žena pocházela z Rumunska. Podle úřadu byla v Egyptě na dovolené.

Zatím není jasné, zda smrt obou žen způsobil stejný žralok. Podle místních médií se ale útoky predátora staly ve vzdálenosti asi šest set metrů.

Hurghada patří mezi nejpopulárnější letoviska, kam Češi v Egyptě míří. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež uvedl, že uzavření pláží v okolí Hurghady se dotkne několika set Čechů. „Doufám, že se to nebude týkat celého egyptského pobřeží, to by zasáhlo několik tisíc lidí. V této chvíli může být v Egyptě až deset tisíc Čechů,“ řekl.

Útoky běžné nejsou

V Egyptě jsou případy napadení žralokem spíše výjimečné. V Rudém moři, u kterého leží i letovisko Hurghada, žije více než čtyřicet druhů žraloků. Někteří z nich mohou způsobit i smrtelná zranění. Například v říjnu 2020 připravil žralok u egyptského letoviska Šarm aš-Šajch o ruku dvanáctiletého ukrajinského turistu, egyptského průvodce pak o nohu. V roce 2018 zemřel v egyptském letovisku Marsá Alam po napadení žralokem český turista.

Panika na místě dle Papeže určitě nepanuje, tamní plavčíci jsou ale ve stavu zvýšené ostražitosti. „Ti jsou nyní určitě tvrdší k turistům, kteří by chtěli plavat mimo bójky. Útok žraloků je výjimečná záležitost. Žraloci v Rudém moři určitě jsou, ale útok na lidi není četný,“ dodal.

Egyptská letoviska u Rudého moře, včetně Hurghady a Šarm aš-Šajchu, patří k hlavním plážovým destinacím v zemi. Oblíbili si je především evropští turisté. Potápěče lákají strmé srázy korálových útesů přímo u pobřeží, které ukazují bohatý a pestrý podmořský život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
Právě teď

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled