Zrušení povinného druhého cizího jazyka pomůže kvalitě výuky, věří Gazdík

Nahrávám video

Druhý cizí jazyk ze škol nezmizí, školy jej budou muset i nadále nabízet, skončí jen jeho povinnost pro žáky, prohlásil v pořadu Devadesátka ministr školství Petr Gazdík (STAN) v souvislosti s chystanou reformou. Podle něj to kvalitě výuky cizích jazyků jen pomůže. S tím však nesouhlasí předseda sněmovního školského výboru Ivo Vondrák (ANO), který vyjádřil obavu, zda ministerstvo žákům příliš neustupuje a nesnižuje nároky. Prezident spolku Pedagogické komory Radek Sárközi upozornil, že učitelé si změnu přejí.

„Podle dat a analýz je tu minimálně dvacet procent žáků, kteří nezvládají ani první cizí jazyk,“ řekl Gazdík s tím, že další část dětí druhý jazyk nezvládá, nebo s ním má potíže. Tím poté podle něj brzdí žáky, kteří se jazyk učí bez problémů.

„Chceme dosáhnout vyšší kvality pro ty, kteří si druhý cizí jazyk vyberou,“ řekl a zdůraznil, že jde o závěr expertního panelu ministerstva školství. „Praxe ukazuje, že současný stav vede k tomu, že žáci neumí žádný cizí jazyk pořádně, ani ti, kteří se chtějí druhý jazyk naučit a mají k tomu vlohy,“ řekl. 

Předseda školského výboru Ivo Vondrák (ANO) je však k tomuto kroku skeptický. Vyjádřil obavu, aby se žákům výuka příliš nezjednodušovala. „Pořád se snažíme uhnout nárokům tím, že je snižujeme,“ řekl. 

„Neházel bych flintu do žita a snažil se nároky vrátit zpět, aby bylo pro děti motivující, že je dobré se něco nového naučit,“ dodal. Souhlasí však s tím, že je nutné provést revizi vzdělávacích programů. „Ano, ubrat, zjednodušit, ale nevypouštět věci, které jsou podstatné,“ dodal. 

Gazdík oponoval, že nejde o snižování nároků, ale pouze o jejich změnu. „Svět se změnil. Ten čas, kdy se někdo něčím vyučil a se znalostmi vydržel do důchodu, je ten tam,“ řekl. Základní dovednosti, které musí mít jakýkoliv absolvent, jsou podle něj dnes ty, že se musí učit novým věcem.

Řada nových požadavků

Nároků a předmětů podle ministra neustále přibývá, například kritické myšlení, mediální výchova, branná výchova a podobně. „Když to vše dáme do osnov, tak děti budou do školy chodit 45 nebo 50 hodin. To skutečně není možné,“ řekl s tím, že proto je nutné v některých oblastech požadavky redukovat.

Do budoucna se pak podle něj uvažuje o blocích předmětů, jako je tomu například ve finském školství. „Spíše budeme zdůrazňovat vazby a zaměřovat se na projektové vyučování a hledání souvislostí než na jednotlivé konkrétní znalosti,“ uvedl.

S tím souhlasí i ekonom a výzkumný pracovník pro oblast školství Daniel Münich, který rovněž zmínil, že řada dovedností je pro žáky v dnešní době mnohem zásadnější než další cizí jazyk, například ekonomická, digitální či matematická gramotnost. „Na to nezbývá čas, protože je to klasické něco za něco,“ míní. Také pravděpodobnost, že dítě ve svém budoucím zaměstnání užije i druhý jazyk, který se učilo, není podle něj vysoká.

Prezident spolku Pedagogické komory Radek Sárközi také zmínil, že dle ankety chce jen 15 procent učitelů zanechat současný stav. „Ostatní chtějí buď úplně nepovinný a více než padesát procent chce ten volitelný,“ uvedl a zmínil příklad Slovenska, kde byl druhý jazyk povinný, poté byl zrušen a zaveden jako nepovinný. „I tak si ten druhý jazyk vybralo 84 procent žáků,“ řekl.

Ztráta času pro některé žáky

Hlavní argument podle něj spočívá také v inkluzi. „Ve třídách máme dyslektiky i žáky s lehkým mentálním postižením a ti jsou nuceni sedět na druhém cizím jazyku a ztrácejí tam čas. Místo toho by mohli mít například pracovní vyučování a naučit se něco, co využijí v praxi,“ míní a dodává, že těchto žáků je mnoho a dělá jim problém se naučit i první cizí jazyk: „Tihle žáci přímo trpí.“

Vedoucí katedry francouzského jazyka a literatury Pedagogické fakulty UK Tomáš Klinka však připomněl, že v případě výuky jazyků se žáci učí i odlišné kultuře, což je také důležité i v případě předcházení případné xenofobii. Zmínil, že se nelze rozhodovat podle toho, co kterým dětem jde nebo nejde.

„Dětem dělají problémy různé předměty, a kdybychom se začali orientovat podle toho, jaký předmět komu dělá jaký problém, třeba v konkrétním ročníku, a za další rok to může být úplně jinak, tak bychom asi úplně ten systém nemohli řídit,“ poznamenal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43AktualizovánoPrávě teď

V západní části Česka hrozí bouřky, riziko požárů platí pro většinu země

V západní polovině České republiky se v pátek k večeru a v noci mohou objevit silné bouřky doprovázené větrem s nárazy o rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Na panující sucho a vedro to nebude mít vliv, riziko vzniku a šíření požárů se naopak rozšířilo na další oblasti, nově tak platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech. V Praze a Středočeském kraji byla vyhlášena smogová situace. Sdělil to Český hydrometeorologický ústav.
12:51Aktualizovánopřed 7 mminutami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
před 31 mminutami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizoval i Syndikát novinářů.
před 38 mminutami

Středoškoláci po absolvování dobrovolného vojenského cvičení složili přísahu

Stovky zletilých středoškoláků v pátek složily slavnostní přísahu absolventů dobrovolného vojenského cvičení. Po úspěšném dokončení intenzivního čtyřtýdenního výcviku se z nich stávají vojáci v záloze. Přísahu složili na deseti místech v Česku včetně nádvoří Pražského hradu či letecké základny v Náměšti nad Oslavou.
před 1 hhodinou

ŽivěPrvní teplotní rekord v pátek padl už před obědem. Čeká se horší horko než ve čtvrtek

Současná vlna veder přináší i v pátek do České republiky vysoké a mnohde rekordní teploty. Kolem poledne už přepsalo teplotní rekord pět stanic, další ho vyrovnala. Meteorologové očekávají, že se teploty budou blížit čtyřiceti stupňům.
před 2 hhodinami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 3 hhodinami

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
03:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.