Zrušení povinného druhého cizího jazyka pomůže kvalitě výuky, věří Gazdík

52 minut
90' ČT24: Příprava reformy výuky na základních školách
Zdroj: ČT24

Druhý cizí jazyk ze škol nezmizí, školy jej budou muset i nadále nabízet, skončí jen jeho povinnost pro žáky, prohlásil v pořadu Devadesátka ministr školství Petr Gazdík (STAN) v souvislosti s chystanou reformou. Podle něj to kvalitě výuky cizích jazyků jen pomůže. S tím však nesouhlasí předseda sněmovního školského výboru Ivo Vondrák (ANO), který vyjádřil obavu, zda ministerstvo žákům příliš neustupuje a nesnižuje nároky. Prezident spolku Pedagogické komory Radek Sárközi upozornil, že učitelé si změnu přejí.

„Podle dat a analýz je tu minimálně dvacet procent žáků, kteří nezvládají ani první cizí jazyk,“ řekl Gazdík s tím, že další část dětí druhý jazyk nezvládá, nebo s ním má potíže. Tím poté podle něj brzdí žáky, kteří se jazyk učí bez problémů.

„Chceme dosáhnout vyšší kvality pro ty, kteří si druhý cizí jazyk vyberou,“ řekl a zdůraznil, že jde o závěr expertního panelu ministerstva školství. „Praxe ukazuje, že současný stav vede k tomu, že žáci neumí žádný cizí jazyk pořádně, ani ti, kteří se chtějí druhý jazyk naučit a mají k tomu vlohy,“ řekl. 

Předseda školského výboru Ivo Vondrák (ANO) je však k tomuto kroku skeptický. Vyjádřil obavu, aby se žákům výuka příliš nezjednodušovala. „Pořád se snažíme uhnout nárokům tím, že je snižujeme,“ řekl. 

„Neházel bych flintu do žita a snažil se nároky vrátit zpět, aby bylo pro děti motivující, že je dobré se něco nového naučit,“ dodal. Souhlasí však s tím, že je nutné provést revizi vzdělávacích programů. „Ano, ubrat, zjednodušit, ale nevypouštět věci, které jsou podstatné,“ dodal. 

Gazdík oponoval, že nejde o snižování nároků, ale pouze o jejich změnu. „Svět se změnil. Ten čas, kdy se někdo něčím vyučil a se znalostmi vydržel do důchodu, je ten tam,“ řekl. Základní dovednosti, které musí mít jakýkoliv absolvent, jsou podle něj dnes ty, že se musí učit novým věcem.

Řada nových požadavků

Nároků a předmětů podle ministra neustále přibývá, například kritické myšlení, mediální výchova, branná výchova a podobně. „Když to vše dáme do osnov, tak děti budou do školy chodit 45 nebo 50 hodin. To skutečně není možné,“ řekl s tím, že proto je nutné v některých oblastech požadavky redukovat.

Do budoucna se pak podle něj uvažuje o blocích předmětů, jako je tomu například ve finském školství. „Spíše budeme zdůrazňovat vazby a zaměřovat se na projektové vyučování a hledání souvislostí než na jednotlivé konkrétní znalosti,“ uvedl.

S tím souhlasí i ekonom a výzkumný pracovník pro oblast školství Daniel Münich, který rovněž zmínil, že řada dovedností je pro žáky v dnešní době mnohem zásadnější než další cizí jazyk, například ekonomická, digitální či matematická gramotnost. „Na to nezbývá čas, protože je to klasické něco za něco,“ míní. Také pravděpodobnost, že dítě ve svém budoucím zaměstnání užije i druhý jazyk, který se učilo, není podle něj vysoká.

Prezident spolku Pedagogické komory Radek Sárközi také zmínil, že dle ankety chce jen 15 procent učitelů zanechat současný stav. „Ostatní chtějí buď úplně nepovinný a více než padesát procent chce ten volitelný,“ uvedl a zmínil příklad Slovenska, kde byl druhý jazyk povinný, poté byl zrušen a zaveden jako nepovinný. „I tak si ten druhý jazyk vybralo 84 procent žáků,“ řekl.

Ztráta času pro některé žáky

Hlavní argument podle něj spočívá také v inkluzi. „Ve třídách máme dyslektiky i žáky s lehkým mentálním postižením a ti jsou nuceni sedět na druhém cizím jazyku a ztrácejí tam čas. Místo toho by mohli mít například pracovní vyučování a naučit se něco, co využijí v praxi,“ míní a dodává, že těchto žáků je mnoho a dělá jim problém se naučit i první cizí jazyk: „Tihle žáci přímo trpí.“

Vedoucí katedry francouzského jazyka a literatury Pedagogické fakulty UK Tomáš Klinka však připomněl, že v případě výuky jazyků se žáci učí i odlišné kultuře, což je také důležité i v případě předcházení případné xenofobii. Zmínil, že se nelze rozhodovat podle toho, co kterým dětem jde nebo nejde.

„Dětem dělají problémy různé předměty, a kdybychom se začali orientovat podle toho, jaký předmět komu dělá jaký problém, třeba v konkrétním ročníku, a za další rok to může být úplně jinak, tak bychom asi úplně ten systém nemohli řídit,“ poznamenal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Silvestr na ČT1 nabídne pražský díl StarDance Tour

Show StarDance letos poprvé v historii zavítala do velkých hal před živé publikum, kterému se představilo osm tanečních párů v šesti krajských městech. Všechny zastávky se vyprodaly. Pět měst přidalo i druhé, odpolední představení. Celkem se přišlo podívat sto tisíc lidí. Poslední, pražskou zastávku natáčely kamery České televize. Speciální silvestrovský díl poběží na ČT1 večer poslední den roku 2025 od 21:40.
před 2 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
před 2 hhodinami

Policisté a strážníci budou na silvestra hlídat použití pyrotechniky

Policisté a městští strážníci budou během silvestrovských oslav dohlížet i na dodržování přísnějších pravidel pro používání zábavní pyrotechniky. Za porušení zákazu hrozí pokuty – na místě maximálně deset tisíc, ve správním řízení až sto tisíc korun. Některé radnice zpřísnění zavedené zákonem převedly do nových vyhlášek, ze zákazu ale mnohdy vyjmuly právě silvestr.
před 2 hhodinami

Na žádost o sociální dávky zbývá poslední den

Poslední den zbývá příjemcům některé sociální dávky, aby o ni znovu požádali. Pokud tak už učinili nebo učiní do konce letošního roku, bude jim výplata současných dávek prodloužena až do konce dubna. Od května pak začne výplata superdávky, která nahrazuje příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Pokud příjemci nepožádají, o peníze od ledna přijdou.
před 10 hhodinami

Bujaré oslavy konce roku přinášejí zvýšené riziko zranění

Silvestr znamená pro policisty a záchranáře jednu z nejnáročnějších služeb, opilí oslavující pro ně znamenají riziko. Záleží na konkrétním chování člověka, jestli ovládá své chování, umí se o sebe postarat nebo nenapadá další lidi. Zdravotníci musejí řešit také zranění způsobená pod vlivem alkoholu, například pádem na zem. Velmi opilí lidé, tedy nad tři a půl promile u žen a nad čtyři u mužů, končí v péči záchranářů. Konkrétního opilce pak čeká cesta buď do nemocnice, nebo na „záchytku“. Linku 155 je třeba zavolat, pokud je opilý člověk zcela bezvládný a nereaguje na hlas ani silné zatřesení. Dispečer následně poradí s první pomocí.
před 11 hhodinami

Důvěra, rozpočet a pak priority. Vládu čeká nabitý začátek nového roku

S novým rokem chce vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) začít naplno prosazovat své priority. Protože začne hospodařením v provizoriu, hodlá jako první schválit rozpočet, který jí umožní naplňování slibů. Mezi ně patří zrušení hlavních bodů důchodové reformy, rozhodnout má též o restartu elektronické evidence tržeb. Kabinet také plánuje znovu zavést některé daňové slevy. Rušení úsporných kroků a zvyšování výdajů na dluh ale s obavami sledují zástupci předchozí vlády.
před 13 hhodinami

Babiš vloží do fondu jen Agrofert, nikoli firmu SynBiol

Premiér Andrej Babiš (ANO) do svěřenského fondu RSVP Trust vloží výhradně holding Agrofert, nikoli svou investiční a holdingovou společnost SynBiol, řekl Deníku. Vyřešením střetu zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu podmiňoval prezident Petr Pavel jmenování Babiše premiérem.
před 14 hhodinami

Vládní koalice chce zrušit služební zákon

Čtveřice poslanců vládní koalice chce od července příštího roku nahradit zákon o státní službě novou normou, která podle nich umožní rychlejší zeštíhlování státní správy. Zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Upozornil na to server Novinky.cz, podle něhož by změna usnadnila zbavování se lidí dosazených předešlou vládou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...