Dětem s odkladem nezbývá než zůstat ve školce. Přípravky pro předškoláky jsou jen v každé dvanácté škole

Počet přípravných tříd pro předškolní děti v základních školách se za posledních pět let sice téměř zdvojnásobil, i tak do nich může chodit sotva pětina dětí s odkladem. Vyplývá to z dat ministerstva školství. V letošním školním roce má přípravnou třídu 362 škol z celkově více než čtyř tisíc základních škol v Česku, tedy přibližně každá dvanáctá. Podle Asociace ředitelů základních škol je hlavním důvodem nízkého počtu „přípravek“ nedostatek kvalifikovaných pedagogů, malá kapacita škol, ale i nezájem rodičů. Podle oslovených psychologů přitom může přípravná třída připravit děti na školu lépe než školka.

Přípravnou třídu zřizuje už deset let například ZŠ Sdružení na Praze 4. Letos má ve třídě třináct dětí. „Za rok se dítě naprosto adaptuje na školní prostředí. Pedagog rozvíjí sociální a komunikační dovednosti včetně koncentrace pozornosti při výuce. Klademe důraz na grafomotorická a logopedická cvičení a trénink hrubé a jemné motoriky,“ popisuje zástupkyně ředitelky Drahomíra Havranová.

Ve ScioŠkole v Českých Budějovicích funguje jedna přípravná třída. Přihlášky na další školní rok jim sice chodí už teď, přesto třídu už otevřít neplánují kvůli omezené kapacitě budovy. „Dali jsme přednost prvňákům,“ vysvětluje zástupce ředitele školy Jiří Krejčí.

Ve školách není místo, chybí i kvalifikovaní učitelé

V letošním školním roce funguje v celém Česku celkem 417 přípravných tříd. Za posledních pět let se jejich počet téměř zdvojnásobil. Výrazně se ale liší roložení přípravných tříd v regionech. Zatímco v Praze jich je téměř čtvrtina, v Královehradeckém a Jihočeském kraji zřídili pro letošní školní rok na celý kraj jen tři přípravné třídy.

Podle Pavla Váchy, který v Asociaci pracovníků pedagogicko-psychologických poraden zastupuje Jihočeský kraj, mohou být důvodem nízkého počtu přípravných tříd v kraji zejména zaplněné základní školy. „Školy jsou přeplněné, rodiče často řeší, jak vůbec dostat dítě do školy. Chybí také systémová opatření, která by řešila obrovské množství odkladů školní docházky,“ popisuje aktuální stav Pavel Vácha.

V pedagogicko-psychologické poradně v Brně přípravné třídy dětem doporučují běžně. „V přípravné třídě jsou děti oproti školkám v menším kolektivu. Mohou tak v klidu zdokonalit dovednosti, ve kterých mají nedostatky,“ vysvětluje ředitel poradny Libor Mikulášek.

Přípravná třída usnadní dětem nástup do první třídy. Ne každá je ale kvalitní

Ministerstvo školství považuje předškolní vzdělávání v mateřských školách a v přípravných třídách za rovnocenné. „Obsah vzdělávání v přípravné třídě je vypracován podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Ve třídě mateřské školy a v přípravné třídě dochází k naplňování totožného obsahu vzdělávání, “ uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc se však domnívá, že i při nejlepší snaze nemůže mateřská škola posunout děti dále než přípravná třída. „Přípravné třídy mohou výrazně usnadnit start dětí s odkladem povinné školní docházky v následujícím prvním ročníku a tím i v dalším studiu,“ dodává Luboš Zajíc, který vidí příčiny nízkého počtu přípravných tříd v nedostatečných kapacitách škol, nedostatku kvalifikovaných pedagogů, ale i v nezájmu rodičů, kterým více vyhovuje návrat dětí zpět do školky.

Šárka Krátká Wagenknechtová z klinické logopedie v pražských Petrovicích upozorňuje, že kvalita přípravných tříd se může lišit. „Některé třídy byly původně zřízeny pro děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí a někde to tak stále je. Bohužel žádným předpisem není dáno, že v přípravné třídě by měl učit učitel se speciálně pedagogickou kvalifikací,“ doplňuje.

V letošním školním roce nastoupilo po odkladu školní docházky do prvních tříd téměř 26 tisíc dětí, což je přibližně pětina z celkového počtu prvňáků. Trend odkladů školní docházky drží ČR dlouhodobě. Za posledních pět let počet dětí s odkladem neklesl pod 20 procent. 

  • Praha 96
  • Ústecký kraj 79
  • Středočeský kraj 55
  • Jihomoravský kraj 55
  • Moravskoslezský kraj 29
  • Karlovarský kraj 27
  • Pardubický kraj 16
  • Plzeňský kraj 14
  • Liberecký kraj 12
  • Zlínský kraj 11
  • Kraj Vysočina 9
  • Olomoucký kraj 8
  • Jihočeský kraj 3
  • Královéhradecký kraj 3
  • Zdroj: MŠMT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 4 hhodinami

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 5 hhodinami

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

Macinka: Vztahy s Čínou chceme normalizovat na úroveň ostatních evropských zemí

Vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí, je to podstatné pro export českých firem. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Je podle něj ale potřeba zachovávat vůči Číně obezřetnost. Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova.
před 10 hhodinami

Husák odchází z generálního štábu na velitelství NATO v Německu, píše iRozhlas

Dosavadní šéf Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jan Husák odchází na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Informoval o tom server iRozhlas, podle kterého bude radit s koordinací aktivit velitelství. Přidá se tak k hrstce Čechů sloužících v nejvyšších strukturách NATO, uvedl iRozhlas. Při té příležitosti bude Husákovi, nyní plukovníkovi, propůjčena hodnost brigádního generála. V pondělí o tom podle serveru má jednat vláda.
před 13 hhodinami

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
před 15 hhodinami

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
před 15 hhodinami
Načítání...