Dětem s odkladem nezbývá než zůstat ve školce. Přípravky pro předškoláky jsou jen v každé dvanácté škole

Počet přípravných tříd pro předškolní děti v základních školách se za posledních pět let sice téměř zdvojnásobil, i tak do nich může chodit sotva pětina dětí s odkladem. Vyplývá to z dat ministerstva školství. V letošním školním roce má přípravnou třídu 362 škol z celkově více než čtyř tisíc základních škol v Česku, tedy přibližně každá dvanáctá. Podle Asociace ředitelů základních škol je hlavním důvodem nízkého počtu „přípravek“ nedostatek kvalifikovaných pedagogů, malá kapacita škol, ale i nezájem rodičů. Podle oslovených psychologů přitom může přípravná třída připravit děti na školu lépe než školka.

Přípravnou třídu zřizuje už deset let například ZŠ Sdružení na Praze 4. Letos má ve třídě třináct dětí. „Za rok se dítě naprosto adaptuje na školní prostředí. Pedagog rozvíjí sociální a komunikační dovednosti včetně koncentrace pozornosti při výuce. Klademe důraz na grafomotorická a logopedická cvičení a trénink hrubé a jemné motoriky,“ popisuje zástupkyně ředitelky Drahomíra Havranová.

Ve ScioŠkole v Českých Budějovicích funguje jedna přípravná třída. Přihlášky na další školní rok jim sice chodí už teď, přesto třídu už otevřít neplánují kvůli omezené kapacitě budovy. „Dali jsme přednost prvňákům,“ vysvětluje zástupce ředitele školy Jiří Krejčí.

Ve školách není místo, chybí i kvalifikovaní učitelé

V letošním školním roce funguje v celém Česku celkem 417 přípravných tříd. Za posledních pět let se jejich počet téměř zdvojnásobil. Výrazně se ale liší roložení přípravných tříd v regionech. Zatímco v Praze jich je téměř čtvrtina, v Královehradeckém a Jihočeském kraji zřídili pro letošní školní rok na celý kraj jen tři přípravné třídy.

Podle Pavla Váchy, který v Asociaci pracovníků pedagogicko-psychologických poraden zastupuje Jihočeský kraj, mohou být důvodem nízkého počtu přípravných tříd v kraji zejména zaplněné základní školy. „Školy jsou přeplněné, rodiče často řeší, jak vůbec dostat dítě do školy. Chybí také systémová opatření, která by řešila obrovské množství odkladů školní docházky,“ popisuje aktuální stav Pavel Vácha.

V pedagogicko-psychologické poradně v Brně přípravné třídy dětem doporučují běžně. „V přípravné třídě jsou děti oproti školkám v menším kolektivu. Mohou tak v klidu zdokonalit dovednosti, ve kterých mají nedostatky,“ vysvětluje ředitel poradny Libor Mikulášek.

Přípravná třída usnadní dětem nástup do první třídy. Ne každá je ale kvalitní

Ministerstvo školství považuje předškolní vzdělávání v mateřských školách a v přípravných třídách za rovnocenné. „Obsah vzdělávání v přípravné třídě je vypracován podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Ve třídě mateřské školy a v přípravné třídě dochází k naplňování totožného obsahu vzdělávání, “ uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc se však domnívá, že i při nejlepší snaze nemůže mateřská škola posunout děti dále než přípravná třída. „Přípravné třídy mohou výrazně usnadnit start dětí s odkladem povinné školní docházky v následujícím prvním ročníku a tím i v dalším studiu,“ dodává Luboš Zajíc, který vidí příčiny nízkého počtu přípravných tříd v nedostatečných kapacitách škol, nedostatku kvalifikovaných pedagogů, ale i v nezájmu rodičů, kterým více vyhovuje návrat dětí zpět do školky.

Šárka Krátká Wagenknechtová z klinické logopedie v pražských Petrovicích upozorňuje, že kvalita přípravných tříd se může lišit. „Některé třídy byly původně zřízeny pro děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí a někde to tak stále je. Bohužel žádným předpisem není dáno, že v přípravné třídě by měl učit učitel se speciálně pedagogickou kvalifikací,“ doplňuje.

V letošním školním roce nastoupilo po odkladu školní docházky do prvních tříd téměř 26 tisíc dětí, což je přibližně pětina z celkového počtu prvňáků. Trend odkladů školní docházky drží ČR dlouhodobě. Za posledních pět let počet dětí s odkladem neklesl pod 20 procent. 

  • Praha 96
  • Ústecký kraj 79
  • Středočeský kraj 55
  • Jihomoravský kraj 55
  • Moravskoslezský kraj 29
  • Karlovarský kraj 27
  • Pardubický kraj 16
  • Plzeňský kraj 14
  • Liberecký kraj 12
  • Zlínský kraj 11
  • Kraj Vysočina 9
  • Olomoucký kraj 8
  • Jihočeský kraj 3
  • Královéhradecký kraj 3
  • Zdroj: MŠMT