Nemocnice začnou obnovovat běžnou péči. Situace je ale stále nestabilní

Nejnovější data ukazují, že koronavirová epidemie v Česku zpomaluje. Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého začátkem týdne obdrží zdravotníci centrální pokyny pro ukončení příkazu zastavení odkladné péče. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Epidemická situace ale zůstává nestabilní. Jedinou zbraní, kterou lidé zatím mají, je testování, uvedl v pořadu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Video Testováním a zkoumáním dat proti epidemii
video

Testováním a zkoumáním dat proti epidemii

„Nemocnice dostanou jasný pokyn, aby zahájily postupně necovidovou odkladnou péči tak, jak jsou zvyklé, ovšem za několika podmínek,“ zdůraznil náměstek ministra zdravotnictví a předseda České společnosti anesteziologie Vladimír Černý.

Uvedl, že hlavní podmínkou bude zachování připravenosti na případné opětovné zhoršení situace. „Musíme být nachystaní na to, že v nějakém horizontu pěti nebo sedmi dnů by ten systém měl být schopen, bude-li to nutné, obnovit kapacitu pro navýšený počet pacientů s covidem,“ upřesnil náměstek.

Ačkoliv se aktuálně počet hospitalizovaných pacientů s koronavirem vyvíjí příznivě a v některých regionech a nemocnicích je situace dokonce stabilní, podle Černého je nemocných na jednotkách intenzivní péče stále velké množství, což prozatím znemožňuje obnovení necovidové péče v rozsahu před pandemií.

„Musíme začít velmi pomalu. Nadále ta situace není taková, abychom si mohli říct, že je konec. Tak to jistě není a myslím si, že v těch nejbližších týdnech, možná i měsících, ten dopad pandemie na kapacity nemocnic bude znatelný v tom smyslu, že odloženou péči nebude možno obnovit v celém rozsahu a objemu,“ upozornil Černý.

V zimě budeme bojovat s návraty epidemie, odhaduje šéf ÚZIS

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška by relativní stabilita mohla nastat ve chvíli, kdy se počty nově diagnostikovaných týdně ustálí tak, že je kompletním způsobem dokáže zpracovat a ošetřit trasovací systém a systém chytré karantény. „Pokud se ten trend teď nezmění, tak si troufnu říct, že za týden až 14 dní bychom tam mohli být,“ odhadl Dušek.

Zároveň ale upozornil na to, že lze očekávat, že zimní měsíce s sebou přinesou zhoršení situace. „My zbrzdíme rychlost šíření epidemie, ale nezastavíme ji, nezničíme, ten virus tady bude. Jdeme do vrcholového období všech respiračních nemocí, které si covid určitě nenechá ujít. To znamená, že na konci roku, v lednu a únoru počítejme s tím, že s návraty epidemie budeme stále bojovat. A jenom musíme udělat všechno pro to, aby nebyly nekontrolovatelné,“ dodal.

Za jedinou aktuálně dostupnou metodu považuje provádění testů. Těch ale v posledních dnech ubývá. Podle biochemika z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Jana Konvalinky je problém mimo jiné i v motivaci lidí. Řekl to už dříve v rozhovoru pro Český rozhlas. V Otázkách Václava Moravce svůj výrok podpořil.

Testování je třeba vnímat jako epidemiologické prošetřování, míní biochemik

„Lidé chodí málo k testům, protože proč by to dělali? My bychom měli zahájit velmi silné pozitivní motivace jak pro lidi, tak pro jejich zaměstnavatele, aby se testovat nechávali,“ navrhl Konvalinka. Zatímco během jarní vlny epidemie byly hlavním důvodem kapacity laboratoří, dnes už podle něj o ničem takovém nemůže být řeč. „Máme bezpochyby kapacitu 50 tisíc testů denně a mohli bychom ji i zvýšit,“ uvedl.

Navrhl, aby testování přestalo být používáno pouze jako diagnostická metoda. „Já myslím, že teď je chvíle začít přemýšlet jinak. Začít to víc vnímat jako epidemiologické prošetřování, screening populace, který nutně nemusí být řízen zdravotnickými orgány, zapojit zaměstnavatele, kteří o to velmi stojí, aby mohli protestovat své zaměstnance, zapojit školy, samosprávy,“ vyjmenoval Konvalinka.

Velkou výzvou je podle něj otevírání škol a testování učitelů, eventuálně žáků. Poukázal na to, že právě testování vybraných skupin obyvatel mohou poskytnout kvalitní informace o stavu ve společnosti, a to i v případě využívání méně citlivých antigenních testů.

„Ukazuje se, že i tyto méně citlivé testy, když provádíme častěji, nám dají docela spolehlivou informaci o lidech, kteří jsou skutečně infekční a kteří skutečně mohou nakazit další. Covid je klastrová nemoc a 80 procent nakažených nenakazí nikoho dalšího, ale těch 20 procent jsou ti, jak to vypadá, kteří opravdu šíří chorobu,“ vysvětlil biochemik.

Náměstek Černý ale upozornil na logistické problémy, které s sebou takové testování nese. „Ukazuje se, že jedna věc je shodnout se na konceptu testování nějaké dobře definované skupiny obyvatel, ale pak je tu otázka, jak to udělat. A to už nemusí být tak jednoduché,“ podotkl.

Ladislav Dušek navíc upozornil, že aby měly výsledky výpovědní hodnotu, musí být testování opakované. I přes tyto potíže ale považuje právě testování za velice důležité. „Je to v tuto chvíli naše jediná zbraň, kterou můžeme účinně použít,“ upozornil.

Vývoj počtu zemřelých je třeba hodnotit s časovým odstupem, tvrdí Dušek

V příštím týdnu má dojít k validaci dat šíření nákazy za první pololetí letošního roku. ÚZIS zkoumal příčiny úmrtí 407 pacientů s covidem-19 v prvním pololetí tohoto roku. Z rozboru vyplývá, že pouze covid-19 bez dalších onemocnění byl zaznamenán u 19 procent případů, v dalších osmi procentech byly další potíže popsány nejasně, nicméně je možné konstatovat, že vedle covidu-19 nešlo o jiné výrazné komplikace.

U dalších 64 procent už listy o prohlídce zemřelého konstatují, že vedle covid pozitivity šlo o závažné, často vícečetné chronické zdravotní potíže a v devíti procentech nesouvisela covid pozitivita s úmrtím vůbec.

Čísla zemřelých uvádí ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách každý den. Podle Duška to ale do jisté míry postrádá smysl. Hodnocení navrhuje provádět zhruba se tří až čtyřdenním odstupem. „V reálném čase se údaj o zemřelém nedostane ani do centrálních statistik. Takže zveřejňujeme nějaké číslo, které se ale několik dnů zpátky ještě doplňuje, protože přicházejí zprávy o zemřelých mimo nemocnice a výsledcích pitev,“ nastínil. Zároveň ale upozornil na to, že stejným způsobem reportuje o počtu zemřelých většina států.