Na zdravotnictví se valí obrovská vlna nemocných s covidem. Počty nakažených lékařů a sester rostou

O vývoji epidemie v příštích týdnech rozhodne reprodukční číslo koronaviru. To se v pátek pohybovalo mezi hodnotou 1,4 a 1,5. Znamená to, že jeden nemocný nakazil zhruba jednoho a půl dalšího člověka. Pokud tato hodnota vydrží, bude na konci příštího týdne podle odhadů denně přibývat 18 až 24 tisíc nových případů.

Video Události
video

Události: Jak se bude epidemie koronaviru v Česku vyvíjet

V nemocnicích by mohlo být na konci října skoro 11 tisíc pacientů s koronavirem. Každý pátý potom na lůžku intenzivní péče. S počtem pacientů roste vedle zátěže nemocnic i smrtnost. Při reprodukčním čísle jedna a půl by podle odhadů za celý říjen zemřelo 1755 lidí.

„Na zdravotnictví se valí obrovská vlna nemocných s koronavirem. To je matematická jistota. Než se na počtu nemocných projeví protiepidemická opatření, trvá to deset až 14 dní. Na počtu hospitalizovaných se projeví ještě o týden později a na statistikách zemřelých zase o několik dní až týdnů,“ komentuje prezident České lékařské komory Milan Kubek.

„V průběhu listopadu můžeme očekávat kolem 200 možná i víc zemřelých za den a věřím, že možná ještě koncem listopadu by ten vrchol mohl začít klesat,“ myslí si molekulární biolog Omar Šerý. Tyto hodnoty lze podle úřadů snížit nejen restriktivními opatřeními, ale i ochranou seniorů a dalších rizikových skupin. Jak ji zlepšit, představí v pondělí ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Začínají také platit nová omezení. Už od pondělí se svateb nebo pohřbů může účastnit maximálně 30 lidí. Od pátku pak stát zakáže návštěvy ve věznicích a detenčních ústavech. Další případná opatření zatím vláda neupřesnila, oficiálně zvažuje jen obnovení povinného nošení roušek i venku.

Medici na pomoc nemocnicím

Denně se teď v českém zdravotnictví nakazí zhruba 120 lékařů a 300 sester. I proto už nemocnice požádaly o pomoc patnáct set studentů. Těm z lékařských fakult i některých středních škol práci nařizuje vládní usnesení.

V nemocnici v Šumperku pečuje personál o 50 covid pozitivních pacientů. Kvůli stejné nemoci to ale musí zvládat v oslabení. Virus vyřadil 120 zdravotníků. „Nemocnice je na hraně provozuschopnosti na lůžkách, která provozujeme,“ říká náměstek pro léčebnou péči Josef Čikl.

Šumperská nemocnice proto kvůli rostoucímu počtu hospitalizovaných s covidem 19 požádala hejtmanství o studenty a mediky, stále se jich ale nedočkala. „Máme plné oddělení, opravdu je teď ta práce náročná fyzicky i psychicky, určitě bychom tu pomoc teď využili a přivítali,“ říká zdravotní sestra Lenka Leharová.

V Praze tento týden žádala zdravotnická zařízení o pomoc 850 studentů. Na odběrovém místě ve Všeobecné fakultní nemocnici pracují medici již od srpna, jejich řady se ale ještě rozrostou. Pětadvacet z nich se zítra přesune na oddělení. „Jedná se zejména o ta pracoviště, která v tuto chvíli hospitalizují covid pozitivní pacienty a personál potřebuje pomoci,“ komentuje náměstkyně ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dita Svobodová.

Využiti by měli být na pomocné práce, kde mnoho medicínského vzdělání nedostanou. Škola pak rozhodne, jak velkou část osnov budou muset nasazení studenti nahrazovat. Toho se obávají budoucí zubařky. „Zrovna od pondělí začínáme stomatologické předměty, takže tam ani nejsme schopni, že by nám uznali práci v nemocnici,“ komentuje studentka pátého ročníku stomatologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Tereza Solná.

Povolání do služeb státu mohou být i studenti sociální péče ze středních škol. Tento obor studuje Veronika Dvořáková v Českém Krumlově, letos bude maturovat. „Očekávám od toho, že se toho hodně naučím. Asi se ničeho nebojím, kromě toho, že se s nakaženými dostanu do styku. Ale to nějak dám,“ říká Veronika.

Už teď v rámci praxe studenti vypomáhají na místní geriatrii. Tady vedle koronaviru mají i epidemii žloutenky. Právě Jihočeský kraj neplánuje služby studentům povinně nařizovat a jejich pomoc chce nechat na dobrovolné bázi.