Praha - Jednobarevné vedení strany přejímá veškerou odpovědnost za budoucí volební výsledky, uvedl prezident Miloš Zeman po sjezdu ČSSD. S bojem proti frakcionářství začal už Lenin, prohlásil dále Zeman v nedělním pořadu Partie televize Prima.
Zeman sice nejprve uvedl, že prezident se nemá vměšovat do vnitřních záležitostí jakéhokoliv politického subjektu, ke sjezdu sociální demokracie nicméně pronesl „dvě obecné poznámky.“ Zaprvé naznačil, že sociální demokracie nedostatečně reflektuje své volební výsledky. „Když ve volbách utrpíte relativní neúspěch, tak je dobré ten neúspěch analyzovat, tedy přemýšlet o jeho příčinách. Když to neuděláte, tak riskujete, že příště bude ten neúspěch ještě větší,“ prohlásil prezident.
ČSSD, která v posledních parlamentních volbách zaostala za očekáváním, tak podle něj na sjezdu neučinila. Před volbami podle něj analytici Lidového domu tvrdili, že strana dostane až 35 procent hlasů. Nakonec dostala lehce přes 20 procent.
…a k dokonalosti to dovedl Stalin
Zadruhé se opřel do nového vedení ČSSD. Staronový předseda Bohuslav Sobotka, který získal podporu 85 procent delegátů, si do vedení strany prosadil šestici místopředsedů podle svých představ. „Bolševici měli takovou floskuli, která se jmenovala 'žulová monolitní jednota strany'. S bojem proti frakcionářství začal už Lenin a do úplné dokonalosti to dovedl Stalin, když domnělé nebo skutečné frakcionáře nechal popravovat. Přitom v demokratických stranách je běžné, že tam existují názorové proudy,“ řekl k tomu Zeman.
Vnitrostranický štěp v ČSSD jasně odkryla pověstná schůzka na zámku v Lánech, kam za prezidentem Zemanem bezprostředně po oznámení nepříliš přesvědčivého volebního vítězství zamířil Michal Hašek spolu s Jeronýmem Tejcem, Zdeňkem Škromachem, Jiřím Zimolou a Milanem Chovancem. Poslední zmíněný ovšem schůzku nehodlal tajit a Haška v přímém přenosu na ČT24 usvědčil ze lži (více čtěte zde).
Hlas vnitrostranické opozice, reprezentovaný podle komentátorů nyní postavou Jeronýma Tejce, bude podle Zemana zaznívat mimo vedení. „A na druhé straně je pravda, že jednobarevné vedení přebírá veškerou odpovědnost za budoucí volební výsledky, prakticky se nemá na koho vymlouvat,“ zopakoval Zeman de facto Tejcova slova (více čtěte zde). Rozmanitost podle Zemana stranu oživuje, dává jí zpětnou vazbu a nové impulzy. Statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanek k tomu podotkl, že půl roku po volbách, které se konají příští rok, bude opět sjezd, který výsledky voleb vyhodnotí a případně vedení strany převolí.
„Jinak ale toto není nová situace. Jestli si vzpomenete na sjezd ODS v roce 2010, kdy Petr Nečas také ukázal, koho chce mít jako místopředsedy a sjezd mu je poslušně zvolil,“ uvedl Miloš Zeman v narážce na pozdější skandály Načasova kabinetu.
Kvóty jsou urážlivé
Bývalý předseda sociální demokracie kritizoval nové stanovy strany, pro které se vyslovila jasná většina delegátů a které mimo jiné zavádějí 40procentní kvótu pro ženy na kandidátky do krajských a sněmovních voleb (více čtěte zde). „Lidi nemáte soudit podle pohlaví, věku či hustoty vlasového porostu, ale podle výsledků,“ řekl Zeman.
Zopakoval, že kvóty jsou pro ženy urážlivé. Zdůraznil však, že jeho stanovisko není nijak radikální. „Vím, že ve Skandinávii, kterou jinak obdivuji, je to běžná záležitost. 'Nechť kvete sto květů', jak říkal Mao Ce-tung. To znamená, nechť to některé strany mají, jiné nemají, a pak se uvidí,“ řekl v narážce na čínskou Kampaň Sta květů z roku 1956.
Stabilní vláda
Zeman nicméně ocenil práci Bohuslava Sobotky coby předsedy vlády. „Funkci premiéra můžeme hodnotit podle toho, jak je vláda stabilní,“ poznamenal Zeman. „Myslím, že Bohuslavu Sobotkovi se zatím daří držet vládu pohromadě. To, že určité vnitrokoaliční napětí narůstá, je přirozené v každé koalici. Před krajskými volbami bude narůstat dál.“
K možným výměnám ministrů uvedl, že není příznivcem výměn po jednom roce. „Ministr by měl mít čas, aby nejen vypracoval koncepci, ale aby ji také realizoval,“ dodal Zeman. „Běžná praxe v západní Evropě spočívá v tom, že ministři se mění zhruba v polovině funkčního období vlády, v Británii to dělal třeba Tony Blair.“ Premiér Sobotka vyjádřil na sjezdu spokojenost s prací ministrů za sociální demokracii (více čtěte zde).
Zeman zopakoval, že je spokojen s fungováním vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, s výjimkou přijaté podoby služebního zákona, kterou napadl u Ústavního soudu. Nyní čeká na to, jak bude vypadat zákon o prokázání původu příjmů a majetku. V parlamentu a možná i ve vládě očekává litý boj různých lobbistických skupin. ČSSD dále připomněl nesplnění některých volebních slibů jako úpravu církevních restitucí, sektorové zdanění, zvýšení korporátních daní nebo progresivní zdanění fyzických osob.
Zeman dále v Partii podpořil rychlé přijetí eura. Z technického hlediska by ČR mohla přijmout euro za dva až tři roky, uvedl prezident (více čtěte zde).
V případě rozpadu koalice se Zeman obává, že by ČSSD nebo ANO mohly podlehnout pokušení spojit se s pravicovou opozicí TOP 09 a ODS. TOP 09 přitom označil za zkrachovalou stranu. Takové spojenectví by prezident považoval za nebezpečné a za zradu na voličích obou stran. Spolupráci s komunisty naopak označil za myslitelnou. „Dovedu si představit KSČM, která by vládu tolerovala,“ poznamenal Zeman.
Bohuslav Sobotka prezidenta Zemana na sjezd ČSSD nepozval. Zdůvodnil to tím, že Zeman má dost mediálního prostoru (více čtěte zde). „Zřejmě Bohuslav Sobotka usoudil, že kdyby Miloš Zeman přijel na sjezd a pronesl tady provokativní projev na jakékoliv téma, tak by zastínil nejen Sobotku, ale celý sjezd, protože by se hovořilo o Zemanově projevu a reakcích na něj,“ komentoval to politolog Lukáš Jelínek.
