Zimola chce kandidovat za vlastní hnutí Změna 2020. Stranický šéf Hamáček ho kritizuje

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola hodlá v krajských volbách v příštím roce kandidovat za hnutí Změna 2020. To je podle něj složené z členů ČSSD i nestraníků. Mohli by za něj prý kandidovat i někteří další lidé z vedení jihočeské organizace. Šéf sociální demokracie Jan Hamáček vzkázal, že pokud někdo nevěří značce ČSSD, měl by se rozhodnout, za koho chce ve volbách i politice vystupovat.

„Nemáme v plánu střílet do nohy ČSSD a ani stranu nějak štěpit. Je to určitá vize, s níž chceme do voleb jít, a vycházíme z modelu, který využil Michal Šmarda,“ uvedl Zimola.

Šmarda loni v komunálních volbách v Novém Městě na Moravě jako člen sociální demokracie vedl formaci Lepší Nové Město a stal se starostou. Zimola dodal, že Změna 2020 se otevře i adeptům z řad nestraníků, kteří prý nechtějí figurovat na kandidátní listině sociální demokracie.

Podle místopředsedy ČSSD Ondřeje Veselého je nicméně model zvolený Zimolou „úplně jiný“. „Naše stanovy, stejně jako ostatních stran, neumožňují členům kandidovat za jiný subjekt,“ uvedl Veselý.

Šmarda řekl, že pokud by Zimola postupoval jako on v případě Lepšího Nového Města, byla by to skvělá zpráva. Pokud by Zimolova kandidátka byla na ČSSD nezávislá, tvořila by ve volbách její konkurenci, což není stejný způsob, kterým se v roce 2018 vydala novoměstská ČSSD. „Byla by to chyba, člověk nemůže být sociální demokrat a zároveň kandidovat proti sociální demokracii, to nejde,“ řekl Šmarda.

Kritika z čela ČSSD

Šéf strany Hamáček rozhodnutí kritizoval. Připouští kandidátky v rámci širších koaličních uskupení s nezávislými osobnostmi, se kterými strana sdílí společné hodnoty. Za příklad dal také kandidaturu místopředsedy ČSSD Michala Šmardy v posledních komunálních volbách v čele uskupení s názvem Lepší Nové Město.

„To může přispět k otevření a posílení ČSSD. Zakládání nových stran a hnutí je však něco jiného. Pokud někdo značce ČSSD nevěří, měl by se rozhodnout, za koho chce ve volbách i v politice bojovat,“ uvedl Hamáček.

„Pokud se jedná o kandidátku ČSSD s nezávislými osobnostmi, odsouhlasenou předsednictvem strany, tak je to v pořádku. Pokud se jedná o projekt mimo ČSSD, tak je to proti stanovám ČSSD, se všemi důsledky, které z toho plynou,“ sdělil statutární místopředseda Roman Onderka. Podle stanov strany zaniká členství bez dalších požadavků straníkovi, pokud podá volební kandidátku, která je odlišná, případně pokud ji neschválil příslušný orgán strany.

Zimola ČSSD opustit nehodlá

Bývalý místopředseda strany a hejtman Martin Netolický řekl, že Zimolův projekt nezná, takže ho nechce komentovat. „My jdeme jinou cestou a jsem přesvědčený, že bude úspěšná,“ uvedl. ČSSD v Pardubickém kraji tak zřejmě sestaví kandidátku s nově založeným hnutím Sdružení pro kraj. Jeho předsedou je starosta Letohradu Petr Fiala, jenž je jako nestraník krajským zastupitelem za sociální demokraty. Konečné slovo bude mít krajská konference ČSSD, která se sejde 30. listopadu.

Zimola ve středu reagoval, že nehodlá opustit stranu ani přesto, že předseda sociálních demokratů Jan Hamáček řekl, že pokud někdo značce ČSSD nevěří, měl by se rozhodnout, za koho chce v politice bojovat. Zimola se nedomnívá, že by se dopustil něčeho, co by bylo proti sociální demokracii. 

Podle svého vyjádření Zimola nevidí nic špatného na tom, když má někdo jinou vizi. Dodal, že se snaží hledat cesty, jak straně pomoci, a proto zvažuje různé postupy. „Pokud toto naše přemýšlení poslouží jako klacek do rukou těch, kteří nás za to chtějí vylučovat, ostrakizovat i kritizovat, tak je to pro sociální demokracii o to smutnější. A já opravdu nehodlám z ČSSD v tomto okamžiku vystupovat,“ řekl Zimola.

Dodal, že má naplánovanou schůzku s předsedou Hamáčkem, na níž chce věci kolen hnutí Změna 2020 probrat. „Doufám, že mu budu moci vysvětlit vše z očí do očí a třeba i on toto své vyjádření přehodnotí,“ uvedl.

Už vloni v lednu byl Zimola v Táboře jedním ze zakladatelů stranické platformy Zachraňme ČSSD, kterou založili kritici vedení strany řízené Bohuslavem Sobotkou. Platforma se stala terčem vnitrostranické kritiky po loňských, pro ČSSD neúspěšných, senátních a komunálních volbách. Ústřední výkonný výbor strany však nakonec nehlasoval o důvěře Zimolovi, ač o to sám žádal.

Kritici a rebel

O registraci nového politického hnutí ve středu informoval deník Právo, který uvedl, že o ni požádal na Zimolův popud radní Týna nad Vltavou David Slepička. Zimola dodal, že nové hnutí je i důkazem toho, že někteří členové jihočeské ČSSD mají odlišný názor na fungování strany než celostátní vedení.

„Je to tak. Není tajemství, že jsme byli považováni za kritiky a Zimola byl brán za rebela. Ale vzhledem k posledním předvolebním průzkumům se ukazuje, že ta kritika zřejmě nebyla lichá,“ uvedl Zimola. ČSSD se delší dobu v předvolebních průzkumech pohybuje mezi pěti a deseti procenty.

Zimola se domnívá, že založení nového hnutí přiláká na kandidátní listinu i zajímavé osobnosti mimo okruh ČSSD. „Mám informace od některých starostů, kteří mají blízko k myšlenkám sociální demokracie. Jen prostě z různých důvodů nechtěli za tuto stranu kandidovat,“ uvedl Zimola. Dodal, že nemá informace, že by se k hnutí hlásili i sociální demokraté z jiných regionů. „Při registraci hnutí se neřeší, jestli je to pro daný kraj nebo oblast,“ uvedl Zimola.

Doposud největší úkrok od stranické linie představila ČSSD v Pardubickém kraji, která pro krajské volby zřejmě sestaví kandidátku s nově založeným hnutím Sdružení pro kraj. Jeho předsedou je starosta Letohradu Petr Fiala, jenž je jako nestraník krajským zastupitelem za sociální demokraty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...