Chceme zachovat vyváženou televizi, ujišťuje o akvizici TV Nova Mlynář z PPF

Události, komentáře: Mediální obchod roku – PPF kupuje TV Nova (zdroj: ČT24)

Nejbohatší Čech Petr Kellner se stal novým majitelem televize Nova. Jak to změní zdejší mediální prostředí? A jde nejbohatšímu Čechovi skutečně jen o byznys, jak říká, nebo chce rozšiřovat i svůj vliv? O tom vedla Marcela Augustová v Událostech, komentářích rozhovor s ředitelem pro vztahy s veřejným sektorem skupiny PPF Vladimírem Mlynářem a generálním ředitelem CME Michaelem del Ninem.

Skupina PPF zaplatí za společnost CME v přepočtu přes 48 miliard korun. Akcie CME přitom v úterý na pražské burze propadly více než o pět procent pod 102 korun – dostaly se tak čtyři koruny pod hodnotu, za kterou je bude PPF kupovat. Na twitterovém účtu skupina Petra Kellnera odmítla obavy některých mediálních analytiků, že by se transakcí snažila získat vliv v mediálním prostoru.

PPF kupuje dobře fungující stroj, za patřičnou cenu více než 48 miliard korun – proč právě teď?

Vladimír Mlynář: Vidíme to jako dobrou byznysovou příležitost, jako jeden důležitý dílek v naší byznysové skládačce. Vlastníme telekomunikační operátory, mimo jiné také na Balkáně, v České republice a na Slovensku. Nákup televize, respektive společnosti CME, která provozuje pět televizí v pěti zemích, dohromady je to třicet kanálů, je prostě dobrá investice, protože televize je stále lukrativní byznys na rozdíl třeba od tištěných médií, a my si od toho slibujeme synergii.

Jak dlouho se transakce chystala?

Mlynář: Myslím, že dva tři čtyři měsíce zabralo vyjednávání.

A proč oznámení o obchodu v neděli pozdě večer, před státním svátkem – to vám připadá jako tradiční čas pro ohlášení mediálního obchodu roku?

Mlynář: To rozhodnutí bylo na CME, to nebylo rozhodnutí PPF, v žádném případě.

Michael del Nin: To, co rozhodlo o tom oznámení, bylo to, jak dlouho trvalo dokončit jednání. To byla hlavní věc a také, jak dlouho trvala samotná transakce. V Americe, když je firma na burze, není neobvyklé, že se transakce oznamuje o víkendu, protože se na trzích neobchoduje. Chtěli jsme to samozřejmě schválit a oznámit co nejrychleji poté, co se to dokončilo.

Newsroom ČT24: Prodej CME do rukou Kellnerovy PPF je mediální obchod desetiletí (zdroj: ČT24)

Proč se podle vás původní vlastník (Time Warner) zbavuje velké a fungující televizní skupiny?

Del Nin: Prvotní myšlenka byla, že Time Warner chce růst mimo Spojené státy, a původní investice do CME znamenala, že jsme věřili CME a její regionální roli, tomu, že země jako Česko budou rychle růst, že mají před sebou skvělou budoucnost, že budou růst rychleji než Evropa nebo Spojené státy. Pak ale přišla finanční krize a firmy měly problémy. Já jsem se přidal k firmě před šesti lety a v té době byla zadlužená, každý rok pálila myslím sto milionů dolarů. V posledních letech jsme se snažili dluh splatit a zlepšovat výkon, myslím si, že rostla rychleji než jakákoliv jiná mediální firma v jakékoliv části světa za posledních pět let.

Takže na začátku roku se představenstvo rozhodlo podívat na nějaké alternativy. Splatili jsme dluh asi půl miliardy dolarů za dva roky a měli jsme před sebou určité možnosti. Nejenom prodej, i jiné varianty, ale došli jsme k tomu, že dohoda s PPF je nejlepší pro všechny, pro akcionáře.

Jaké má PPF se skupinou CME plány?

Mlynář: Proces nákupu je teprve na začátku, ještě nás čeká souhlas všech regulátorů. Skutečné převzetí je otázka až takových šesti osmi měsíců. Nemohu proto ukazovat nějaké detailní byznysové plány, protože dokud není schválen celý proces, z hlediska právního ani nemůžu. Navíc bychom posilovali konkurenci, kdybychom informace předčasně uveřejňovali. Ale můžu všechny uklidnit, že určitě zůstane komerční televizí a budeme se snažit, aby zůstala slušnou a vyváženou televizí.

U podobné transakce v Bulharsku PPF narazila na tamního regulátora. Proč Bulhaři obchod zastavili?

Mlynář: V Bulharsku nám neschválil nákup jiné televizní stanice tamní antimonopolní úřad se zdůvodněním, že bychom v budoucnu mohli získat příliš velký koláč na bulharském mediálním trhu. To rozhodnutí bylo velmi nestandardní, my jsme se mohli soudit o tohle rozhodnutí, ale rozhodli jsme se nevést spory a soustředit se na jiné obchodní příležitosti, jako byl nákup CME. Nákup CME bude schvalovat především Evropská komise a někteří národní regulátoři, zejména ve Slovinsku a v Rumunsku.

Německý Handlesblatt píše, že se z Petra Kellnera stává televizní král východní Evropy. Víme, že je to nejbohatší člověk v této zemi, který ovšem zůstává v ústraní, ale v létě se nečekaně vynořil a v úvodu k výroční zprávě PPF vyjádřil názor na současnou společnost. Znamená to, že z toho ústraní začíná vystupovat? A souvisí s tím načasování tohoto obchodu?

Mlynář: Ne, to určitě ne, to jste mě docela rozesmála. Byznys se dělá v situaci, kdy někdo chce prodat a někdo chce koupit, a našemu úvodnímu slovu z výroční zprávy, respektive slovu pana Kellnera, se zbytečně přidává rozsáhlý význam. Myslím, že pan Kellner je člověk, který si chrání soukromí kvůli rodině a dětem, a je to pochopitelné. Jeho úvodní slovo s nákupem televize nemá žádnou spojitost. V Čechách se ta věc posuzuje přes televizi Nova, ale my za téměř padesát miliard korun nakupujeme mediální skupinu, kde je televize Nova jen jeden dílek skládačky, tady nejde primárně o televizi Nova.

Nicméně Petr Kellner v tom úvodním slově říká, že PPF nemůže a nechce, ač je z toho někdy podezírána, vstupovat do politiky. O jakém podezření mluví?

Mlynář: Myslím, že tím pan Kellner chtěl říct, že nebude zakládat žádnou politickou stranu ani žádnou podporovat, jak nám občas někteří předhazují.

Jak si vysvětlujete, že akcie CME po oznámení tohoto obchodu klesly, když se o ní mluví jako o dobře fungující společnosti, v níž PPF neplánuje překotné změny?

Del Nin: Myslím, že relevantní cena akcie, se kterou bychom to měli srovnávat, je cena před oznámením strategické revize před pár měsíci a to bylo myslím tři dolary a 47 centů a teď je hodnota po oznámení dohody asi o 40 procent vyšší. Bylo tady hodně spekulací v médiích a každá spekulace má vliv na cenu akcie, ale myslím, že to nemá vliv na základy byznysu. Týká se to jen spekulací a ty samozřejmě nemáme pod kontrolou. Ale když srovnáme situaci, když jsme oznámili, že uděláme revizi, a situaci teď, tak si myslím, že to je dobré a ten drobný pokles je v pořádku, je to přirozený vývoj.

Pane Mlynáři, tady je stanovisko Syndikátu novinářů: Nákupem CME a TV Nova se PPF stala klíčovým aktérem na českém mediálním trhu. S tím současně přebírá odpovědnost za podobu veřejné debaty i za podobu české politiky. Požadavek svobodného a nestranného fungování médií ovládaných PPF je o to naléhavější, že tato společnost má rozsáhlé ekonomické zájmy v zemích, kde je svoboda médií systematicky a dlouhodobě potlačována. Jak se k tomu stavíte?

Mlynář: Já tomu vůbec nerozumím, co to je za stanovisko?

Je to reakce Syndikátu novinářů na ten obchod.

Mlynář: Syndikátu novinářů? Aha. Já si nepamatuji, že by syndikát v minulosti takto kádroval jiné soukromé subjekty, které kupovaly média, ať už to byl pan Babiš, Penta, nebo pan Bakala. Slyším to od vás poprvé, ale přišlo mi to trochu exaltované, jak jste to četla, takové zvláštní, nemám tahle horlivá prohlášení moc rád. Jestli to něčemu pomůže, tak pak mohu jako bývalý disident a novinář říct, že my principy demokracie a zákonnosti respektujeme a ctíme a patří to k našim hodnotám.

Jakým způsobem vyvrátíte obavu, že by PPF mohla skrze Novu a skupinu CME prosazovat své zájmy – ať už ekonomické, nebo politické?

Mlynář: Nezlobte se, ale já nebudu nic vyvracet dopředu. Já myslím, že každý, kdo si koupí majetek, včetně médií, a zaplatí za něj velké peníze, má právo s ním nakládat. Já jsem řekl, že budeme budovat slušnou, vyváženou komerční televizi. Nechte nás tu televizi převzít, počkejte, co bude televize vysílat, a pak ji hodnoťte. Vždyť je to zcela absurdní debata. Ještě jsme tu televizi ani nekoupili, ani nepřevzali a už se mám z něčeho obhajovat? Ne, já se z ničeho obhajovat nebudu, já jsem člověk, který většinu svého života strávil bojem za svobodu a demokracii, a nebudu se zpovídat nějaké organizaci, která popravdě řečeno ani nevím, koho reprezentuje.