Kellner se stane televizním králem, píše deník Handelsblatt. Experti varují před politickým vlivem

Nahrávám video

Nejbohatší Čech Petr Kellner se podle německého listu Handelsblatt díky převzetí mediální společnosti Central European Media Enterprises (CME) stane „televizním králem východní Evropy“. Handelsblatt v pondělí rovněž upozornil, že Kellner touto akvizicí posiluje svůj politický vliv. PPF však takové úvahy odmítá. Mediálnímu obchodu desetiletí a jeho možným důsledkům se věnoval pořad Newsroom ČT24.

Kellnerova investiční skupina PPF ohlásila dohodu o převzetí CME v neděli večer. CME vlastní v České republice televizi Nova a další stanice, působí také v Bulharsku, Rumunsku, Slovinsku a na Slovensku.

„Petr Kellner je v cíli svých televizních snů,“ napsal v pondělí Handelsblatt. „Koupí CME posiluje svůj politický vliv ve střední a východní Evropě,“ uvedl rovněž.

List poznamenává, že Kellner udržuje úzké kontakty s politickými špičkami v České republice i v dalších zemích. Televizní pořady společnosti CME se podle Handelsblattu sice soustředí na zábavu, hrají však také důležitou roli při prosazování politických cílů.

Součástí CME v České republice je společnost CET 21, která je držitelem licencí na vysílání televizních stanic Nova, Nova Cinema, Nova Sport, Nova 2, Nova Action, Nova Gold a Nova International. Televize Nova tak byla poslední ze soukromých televizí, která měla dosud čistě zahraničního vlastníka. 

CME je známá mimo jiné kvůli sporům, které o televizi Nova na přelomu tisíciletí vedla s Vladimírem Železným. Česko nakonec prohrálo mezinárodní arbitráž a firmě muselo vyplatit deset a půl miliardy korun.

Nahrávám video

Každá silná investiční skupina má v Česku vlastní média

Návrat Novy a celé skupiny CME do rukou PPF představuje poslední velkou mediální transakci, kdy pod velkou českou investiční skupinu přichází velké a vlivné tuzemské médium, uvedl mediální expert Jan Potůček. „Akvizici lze vnímat nejen jako klasický obchod, ale i jako snahu získat důležité vlivové médium. Každá silná investiční skupina v České republice má vlastní média a rozhodně je nelze považovat za hlavní zdroj zisků. U médií se vlastnický efekt neměří pouze na peníze, ale především na vliv,“ doplnil.

Nova se do majetku PPF vrací po 15 letech. PPF ovládla zadluženou televizní stanici už v roce 2002, CME dokončila její nákup zpět v roce 2005. Zaplatila 642 milionu dolarů (tehdy 14,8 miliardy Kč). PPF nyní podle podepsané dohody za celou CME včetně televizních stanic v Bulharsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Slovinsku zaplatí 2,1 miliardy dolarů (48,3 miliardy Kč).

Za cestu k mediálnímu vlivu považuje transakci i mediální analytik Milan Šmíd. „Podle mého názoru zde jistý politický důvod může být, ale zda se tato spekulace potvrdí, na to musíme vyčkat, zda se na Nově opět objeví politická publicistika,“ uvedl. Nova byla podle něj zvláště po roce 2005 striktně apolitická, když zrušila pořady jako Kotel nebo Sedmička a její rozhovory se státníky, jako například s Milošem Zemanem před poslední prezidentskou volbou, byly víceméně zdvořilé a „jen mírně rýpající“.

Nadační fond nezávislé žurnalistiky přijal informaci o chystané transakci se znepokojením, uvedl jeho ředitel Josef Šlerka. „Poslední roky ukázaly, že situace, kdy největší podnikatelé a jejich skupiny skupují nejvlivnější média v zemi, zásadním způsobem podkopává důvěru v jejich nezávislost a vytváří tlak i na samotné novináře. Poslední transakce Petra Kellnera pokračuje v této cestě,“ napsal Šlerka.

PPF by podle něj měla jasně deklarovat, že pro ni vysílání Novy a televizních stanic v dalších zemích nebude nástrojem prosazování obchodních, finančních a politických zájmů.

Před politickými ambicemi nového vlastníka CME varuje i slovenský Denník N. Na Slovensku spadá pod společnost CME televize Markíza. „Kauza se stává kauzou, až když se objeví o sedmé večer ve večerních zprávách na Markíze. Tuto větu si lidé ze zákulisí slovenské politiky říkají léta. Ani série článků na zpravodajských webech neohrozí kariéru politika tak, jak když o jeho problémech začne informovat nejsledovanější televize na Slovensku,“ upozornil na vliv televize Denník N. Už dříve se o televizi zajímala skupina Penta.

PPF odmítá debatu o svém politickém vlivu skrze CME

Skupina PPF v pondělí odmítla, že by nákup CME směřoval k ovlivňování politiky. Podle skupiny je CME dobrou příležitostí pro investice.

„Tvrzení, že nákup CME míří na ovlivňování politiky, je mylné. Při nákupu (telekomunikačního operátora) O2 také někteří psali nesmyslná obvinění, že ji kupujeme pro někoho dalšího, že přestaneme v O2 vyplácet dividendy, nebo že PPF nerozumí telco byznysu. Nic z toho nebyla pravda,“ uvedla PPF.

Propojování telekomunikací a obsahu je světovým trendem, uvedla také PPF. Poukázala na to, že americká telekomunikační firma AT&T loni převzala mediální společnost Time Warner. „Televize je stále lukrativní byznys, jehož spojení s telekomunikacemi dává velký smysl. Vidíme nákup CME jako dobrou příležitost pro investici,“ napsala PPF. CME označila za jednoho z nejlepších výrobců televizního obsahu ve střední a východní Evropě.

Víc placeného obsahu?

Potůček poukázal na to, že převzetí CME je pro PPF výhodné i proto, že v Česku vlastní telekomunikačního operátora O2. Lze podle něj očekávat výrazné prolnutí aktivit skupiny Nova a placené televizní služby O2 TV.

„Je pravděpodobné, že Nova omezí volně šířené programy a zvýší aktivity v oblasti placené televize. Výhodné je pro PPF i spojení mobilního operátora a silného televizního hráče,“ doplnil. Upozornil zároveň, že spojení budou ještě posuzovat regulační orgány v jednotlivých zemích.

PPF může spojením aktivit v telekomunikacích a televizním vysílání významně posílit svoji pozici a zvýšit efektivitu, podotkla mediální expertka a majitelka distribuční firmy Axocom Erika Luzsicza. Investiční skupina by podle ní obchodem vylepšila svou pozici v tvorbě a ve vyjednávání o nákupu obsahu.

„Co se českého mediálního prostředí týče, jde jednoznačně o významnou vzpruhu, která může zásadně proměnit celý televizní trh,“ uvedla Luzsicza s poukazem na to, že v Česku je ve srovnání s okolními zeměmi největší podíl sledovanosti ve volně dostupné nabídce. „To by se do budoucna mohlo změnit a dávalo by to smysl. Noví vlastníci by mohli část programu posunout do placeného segmentu,“ doplnila.

Než PPF televize převezme, bude to trvat ještě několik měsíců

Podle mluvčí skupiny PPF Jitky Tkadlecové bude kompletní převzetí CME trvat ještě několik měsíců. „Podpis dohody je pouze prvním krokem. Celý proces teprve začal a odhaduje se, že převzetí může být dokončeno až v polovině roku 2020,“ uvedla. 

„Nákupem CME, respektive jejích mediálních aktivit v pěti evropských zemích, sledujeme především cíl doplnit náš telekomunikační byznys ve střední a východní Evropě. Chceme využít synergie mezi tvorbou mediálního obsahu a jeho distribucí. Motivem je tedy především rozvíjení telekomunikačního a mediálního byznysu. CME je dobře fungující společností a po jejím převzetí neplánujeme žádné překotné zásahy do jejího fungování,“ uvedl v neděli Kellner.

Kroky k dokončení nákupu CME skupinou PPF
Zdroj: ČT24

Akcie CME v neděli oslabily: obchodování na americké burze Nasdaq uzavřely se ztrátou 5,16 procenta na ceně 4,41 dolaru za akcii. S akciemi CME se obchoduje rovněž na pražské burze, ta je ale v pondělí kvůli státnímu svátku uzavřena.

Kellnerova skupina PPF investuje do řady odvětví od finančních služeb přes telekomunikace, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství a působí ve 23 zemích v Evropě, Asii a Severní Americe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 3 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...