Události: Nedostatek lékařů u záchranářů
Ne v každém autě záchranné služby jezdí lékař. Doktoři vyráží jen k nejvážnějším případům. Běžnou praxí je, že jeden má na starost celkem čtyři posádky, mezi nimiž v případě potřeby přejíždí.
Například jihočeská záchranná služba měla v loňském roce celkem 83 tisíc výjezdů. Z toho jen ve dvaceti procentech případů vyjížděla k pacientovi posádka s lékařem. „Komplikace jsou potenciálně v tom, že bude potřeba lékař na více místech najednou. Nicméně doposud jsme se s tím dokázali poprat, řekl bych, se ctí,“ popsal situaci lékař Ondřej Procházka.
Takový systém je podle záchranářů efektivní, ale pouze za předpokladu, že každá základna zaměstnává dostatek lékařů. Jenže právě v tom je už řadu let problém. Většinu z krajských záchranných služeb trápí personální nouze.
„V roce 2018 jsme přijali dva nové lékaře na hlavní pracovní poměr, ale tři nám odešli,“ konstatoval ředitel Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje Ilja Deyl a dodal, že lékaři stárnou. „Mám v organizaci přes jednu třetinu lékařů v důchodovém věku,“ řekl.
„Zcela běžně mají standardní úvazek někde kolem 170 hodin, ale řada z nich slouží 250, 300 hodin. Pochopitelně na osobní život není tolik času, což vadí mladým lékařům, kteří do tohoto vlaku nechtějí nastoupit,“ přiblížil Slabý.
Nedostatek lékařů řeší většina základen tak, že na částečné úvazky zaměstnává kolegy ze soukromých praxí a nemocnic. I ty si nicméně už řadu let na nedostatek personálu stěžují.
Záchranné služby dostanou od ministerstva 300 milionů navíc
Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo, že záchranným službám příští rok poskytne na provoz o 300 milionů korun více než loni. „Je to asi desetiprocentní nárůst, což je jeden z největších za poslední roky. To je otázka finanční motivace,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
„Jiná otázka je, abychom lékaře vůbec měli. Proto jsme se rozhodli, že podpoříme i lékařské fakulty, což se už děje od tohoto akademického roku, kdy navýšily kapacity o 15 procent,“ sdělil ministr.