K důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti strážníků, by mohla přibýt podpora a propagace extremistických hnutí. Zpřísní se možná také podmínky bezúhonnosti příslušníků obecních policií. Poslaneckou novelu podpořila v prvním kole sněmovna. Předloha také mimo jiné zpřesňuje některá oprávnění a postupy strážníků, aby podle autorů mohli účinněji hlídat veřejný pořádek. Dopoledne už sněmovna přerušila debatu o stanovisku na podporu Izraele a proti antisemitismu.
Návrh nyní posoudí členové bezpečnostního výboru a výboru pro veřejnou správu. Budou na to mít tři měsíce místo obvyklých dvou. Předkladatelé v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM) chtějí zejména vypořádat dílčí připomínky, které k novele vznesla vláda.
Nový důvod ztráty spolehlivosti se týká podle autorů zejména pravidelné a úmyslné účasti strážníků nebo zájemců o tuto práci na takzvaných extremistických akcích a jejich zapojení do činnosti uskupení, která hlásají národnostní, náboženskou nebo rasovou zášť.
„V současnosti je známo několik spíše výjimečných případů, kdy se osoba zaměstnaná jako strážník účastní činnosti a akcí organizovaných krajně pravicovými organizacemi,“ stojí v důvodové zprávě novely, kterou podepsali poslanci KSČM, ANO, Pirátů, SPD a za ČSSD ministr vnitra Jan Hamáček.
Nespolehlivost drog
Za spolehlivé by se nepovažovali ani strážníci nebo uchazeči o místo u obecní policie, kteří by úmyslně řídili pod vlivem alkoholu nebo drog. Při posuzování bezúhonnosti, což je stejně jako spolehlivost podmínka pro práci strážníka, by se nepřihlíželo mimo jiné k zahlazení odsouzení.
Novela například přesněji vymezuje možnosti zjišťování totožnosti lidí a oprávnění zakázat lidem vstup na určitá místa. Strážníci by mohli lidi nově předvést i na služebny státní policie v jiných než v jejich domovských obcích. Zákon by také výslovně uváděl, že strážníci mohou vyžadovat při podezření z ovlivnění alkoholem nebo jinou drogou dechovou zkoušku a odběr slin nebo potu, případné odborné lékařské vyšetření.
Na druhou stranu by předloha zakázala strážníkům pracovat pro více obcí, nosit ve službě soukromou pistoli a nasazovat takzvané botičky i na vozidla profesionálních a dobrovolných hasičů, což jim nyní zákon umožňuje.
Izrael jablkem sváru
Sněmovna také přerušila debatu o stanovisku na podporu Izraele a proti antisemitismu. Návrh, jak jej předložil předseda lidoveckého klubu Jan Bartošek, posoudí nejprve zahraniční výbor. Lidovci mimo jiné chtějí, aby dolní komora odsoudila všechny projevy antisemitismu a odmítla jakékoli zpochybňování práva Izraele na existenci a na obranu.
Bartošek poukazoval v této souvislosti na hnutí BDS (Bojkot, stažení investic a sankce). „Myslím, že to je novodobá forma antisemitismu, která je zaměřena vyloženě proti Státu Izrael, proti Židům,“ řekl. Izrael může být kritizován, ale není možné jej takto ostrakizovat, dodal.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) nabádal k vyvážené politice vůči izraelské a palestinské straně. „Pokud budeme jednostranní, budeme tam mít roli menší,“ řekl někdejší předseda zahraničního výboru, který dříve vedl českou diplomacii. Uvedl také, že jako ministr zahraničí organizoval v Praze schůzky mezi Izraelci a Palestinci, o nichž se veřejně nevědělo. O roli Česka podle něj stály obě strany.
Poslanec KSČM Leo Luzar označil návrh za licoměrný. „Vzpomeňme si na rusofobii, na sankce, které se snažíme obhajovat a uvalovat na tuto zemi,“ řekl. Izrael podle něj také okupuje území. Klub lidovců jen podle něj chce využít náladu ve společnosti ke svému prosazování. „Izrael nás nikdy neokupoval ani nám neposílal spřátelenou armádu,“ reagovala na Luzara Jana Černochová (ODS).
