Cenná známka stále nezná majitele, její osud zajímá syna nizozemského sběratele i britskou pojišťovnu

Vyšetřování končí, komu ale známka za miliony korun s názvem Pošta československá 1919 patří, policie nezjistila a předala ji do úschovy soudu. Ceninu odcizil neznámý pachatel filatelistovi z Nizozemska na výstavě v Tokiu v roce 1991 a předloni ji do aukce v Praze nabídl sběratel Ludvík Pytlíček. Tvrdil, že ji řádně koupil.

Video Příběh (ne)odcizené známky
video

Příběh (ne)odcizené známky

Zdroj: ČT24

Tehdy šlo o skandál, Japoncům na výstavě před očima zmizely dvě známky ze sbírky Johanna Kleina, nizozemského filatelisty. Tu cennější z nich, čtyřkorunovou na žilkovaném papíru Poštu československou 1919, dal předloni do aukce v Praze Ludvík Pytlíček. Policie ji zabavila, vyšetřování ale nyní končí, filatelista v únoru zemřel.

„Případ jsme prověřovali pro podezření ze spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti a podvodu,“ uvedla k případu Ivana Baláková. Známka odcizená v japonském hlavním městě nyní odpočívá v soudní úschově v bezpečnostní schránce banky v Jičíně.

Komu cenný kus po právu patří, bude muset rozhodnout soud. „Nárok na známku uplatňoval jednak podezřelý a jednak zahraniční pojišťovna Lloyds. Bude zkoumáno vlastnické právo,“ vysvětlil místopředseda Okresního soudu v Semilech Martin Fišer.

Ludvík Pytlíček sbírku před smrtí rozprodal, vzácnou známku prý od Kleina koupil či vyměnil ještě před tokijskou výstavou, na které osobně byl. Jenže jako majitele ceniny na exhibici uvedli nizozemského sběratele, který oznámil krádež.

Známka za pět milionů

Do policejní úschovy známku dal sám Pytlíček. „Můj právník mi řekl, že prostě nepřipadá v úvahu, aby mi ji nevrátili, protože žádné důkazy neexistují. Je to dál můj majetek,“ přiblížil filatelista v březnu 2018.

Policisté ale začali údajnou japonskou krádež vyšetřovat, když se na ně obrátil Kleinův syn Bram a když se o osud ceniny zajímala již zmíněná britská pojišťovna Lloyds, jež před lety krádež zaplatila. „To byla pro mého otce hrozná věc, co se mu stalo, od té doby po známce pátrá. A než v roce 2014 zemřel, řekl mi, abych v pátrání pokračoval,“ popsal Bram Klein.

Loni měl jít vzácný kus do dražby, znalec Josef Chudoba ale zjistil, že jde právě o exemplář odcizený v Tokiu, a z aukce ji proto stáhli. Nyní se čeká, kdo se ukáže být právoplatným majitelem. Ať už příběh dopadne jakkoliv, pravý majitel známky získá cenný sběratelský úlovek.

Na světě se těchto známek dochovalo pouhých dvanáct kusů. Vznikly před sto lety, záměrně jako sběratelské rarity v rozporu s tehdejšími předpisy. „Buď si ji (příští majitel) nechá a bude spíš spekulovat s cenou, a pokud by ji dal do aukce, tak by se určitě našli zájemci, kteří by ji koupili,“ je přesvědčen filatelistický expert Jaromír Durchánek. Cenu sběratelského kusu odhaduje v rozmezí tří a půl až pěti milionů korun.