Lékárny se domluvily s pojišťovnami na úhradách pro příští rok. U nemocnic či domácí péče k dohodě nedošlo

Na úhradách zdravotní péče pro příští rok se zdravotními pojišťovnami se nedohodly nemocnice akutní a následné péče a také sestry v domácí péči. Kompromis se naopak podařilo ve středu dohodnout s lékárnami. Sférám péče bez uzavřených dohod stanoví parametry úhrad ministerstvo vyhláškou. Pro příští rok pojišťovny počítají s rozdělením asi 346 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) to bude možná ještě víc. 

Lékárna - ilustrační snímek
Zdroj: ČTK

Proti letošnímu roku jde o nárůst o 22 miliard korun. Jednotlivé segmenty dostanou meziročně průměrně o 4,5 procenta navíc. Dohodu uzavřelo 11 ze 14 oblastí péče, loni se podařila u všech segmentů. 

Letos se nepodařilo dohodu uzavřít s akutní lůžkovou péčí v nemocnicích, kam jde ale více než polovina všech nákladů na zdravotní péči. Na těchto jednáních se podílejí Asociace nemocnic zastupující velké fakultní nemocnice, Asociace krajských nemocnic, Asociace soukromých nemocnic a Asociace českých a moravských nemocnic. Návrh pojišťoven musí přijmout jednohlasně, což se nestalo.

„V segmentu akutní lůžkové péče bylo pro dohodu 80 procent segmentu. I tam to považuji prakticky za dohodu, i tento dokument budeme implantovat do úhradové vyhlášky,“ uvedl ministr Vojtěch. Podle něj má jít příští rok do nemocnic asi o 12,5 miliardy korun více než letos.

Ministerstvo už dříve deklarovalo, že dá nemocnicím proti letošnímu roku navíc peníze na provoz a budování urgentních příjmů a více peněz půjde také na moderní léky, jejichž náklady každoročně rostou i kvůli stále vyššímu počtu pacientů, kteří je potřebují.

Ministr Vojtěch: Žádný segment nemůže chtít navýšení o 40 % 

Bez dohody jsou také nemocnice následné péče a domácí péče. „Sestry nám odcházejí do nemocnic, kde mají vyšší platy,“ řekla po pondělním jednání koordinátorka segmentu Ludmila Kondelíková. Žádaly proto navýšení úhrad, třeba rozložené do dvou let. Podle ministra ale jejich požadavky byly mimo realitu. „Žádný segment nemůže meziročně dostat navýšení o 40 procent,“ dodal ministr.

Pro lékárny byla podle podle Marka Hampla z Grémia majitelů lékáren uzavřena dohoda na 15 korunách za takzvaný signální výkon. Pojišťovny ho od zrušení poplatků za recept placený pacienty hradí lékárníkům za vydání jednoho léku.

„Podařilo se také zachovat fond pro jedinečné lékárny na úrovni letošních 48 korun, nově budou moci o bonifikaci žádat i menší výdejny,“ dodal Hampl. Lékárníci také žádali, aby jim byly z veřejného zdravotního pojištění kompenzovány náklady na evropskou protipadělkovou směrnici, podle níž musí zkontrolovat každé balení léku.

Zubařům se má vyplatit ošetření pacientů na pojišťovnu

V dohodách pro příští rok byly zakotveny změny úhrad v primární péči. U praktických lékařů budou hrazeny nové výkony, podpořeny budou také sdílené praxe nebo ordinace s delší ordinační dobou.

U zubních lékařů byly navýšeny úhrady za materiál a stomatologické výrobky, vyplatit by se jim nově mělo i ošetřovat pacienty na pojišťovnu včetně dětí. V oblasti gynekologie dochází ke změně úhrad péče o těhotné z jednotlivých výkonů a vyšetření na tři balíčky podle trimestrů.

S tím, že se o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění dohodnou přímo pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů péče, počítá zákon o veřejném zdravotním pojištění už od roku 1997. V minulých letech byly dohody obvykle jen v menších oblastech, pro ostatní stanovovalo úhrady ministerstvo. Loni se poprvé podařilo uzavřít dohody se všemi.

„Ministerstvo teď v úhradové vyhlášce překlopí uzavřené dohody a zbytek stanoví ministerstvo. Budeme vycházet z toho, o čem se jednalo v dohodovacím řízení,“ dodal ministr.

Více než polovina peněz z veřejného zdravotního pojištění jde na akutní lůžkovou péči, kolem 16 procent do péče ambulantních specialistů, 15 procent stojí léky předepsané na recept. Šest procent výdajů jde praktickým lékařům a zhruba 4,5 procenta stomatologům.