Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Daniel Konečný (TK)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 23 jde do voleb Tvůj kandidát (TK). Jeho jediným představitelem, a tudíž lídrem je Daniel Konečný. Rozhovor s ním vedl Tomáš Drahoňovský.

Které hlavní agendě byste se chtěl v případě zvolení do Evropského parlamentu věnovat?

Takže si to zopakujeme, já jsem Dan Konečný a jsem tvůj osobní kandidát do europarlamentu. Přicházím do Bruselu proto, abych ti dokázal vydobýt vše, co od Evropy očekáváš. Já, europoslanec, budu chtít dotované kupony na pivo pro každého Čecha, aj Moraváka a Slezana. Prostě dotace do každé rodiny, na přímo, bez byrokracie a bez odklonu, rozuměj: krádeží.

Vaše kandidátka má hlavní heslo: „Politici si z nás dělali srandu už dlouho, teď je řada na nás!“

Ano, je to přesně tak. Je to o tom, abychom jim nalili jejich vlastní medicínu. Koneckonců, Karel Čapek už před více než sto lety říkal, že veřejný humor je odborná kritika veřejného života.

Ve vašem programu vidím, že chcete dostat Blanku až do Bruselu, další výrazný slogan kampaně. Jak toho dosáhnout prostřednictvím Evropského parlamentu?

Určitě. Já budu vycházet z takzvané „best practice“ neboli nejlepší české praxe. To znamená, že to v Bruselu budu řídit jako firmu, budu makat, budu profík a budu to myslet upřímně. A to by mělo stačit.

Když se člověk podívá na stránky kandidátky Tvůj kandidát, čte, že chcete zmonitorovat Unii a podívat se na zoubek fungování rozhodovacích mechanismů Evropské unie.

Určitě. To se dotýká například mých programových cílů v otázce reformy Evropské unie, a to je třeba o tom, že by ty dotace měla Unie vlastně vyplácet přímo na naše účty. No, jak toho vlastně dosáhnout? Tak, že se bude transformovat na akciovou společnost a každý rok 23. 12. nám to vyplatí přímo na náš účet ve formě dividend. To je jedno z těch konkrétních opatření.

Evropská unie je „složitá“, „nedosažitelná“, „nepružná“, „odosobněná“, „leckdy má patent na rozum“ a „poučuje nás, místo aby řešila“. Jak se to podle vás projevuje?

No, má málo empatie pro hlavní programové body, které prosazuji. My chceme více piva, více peněz a více sexu.

Jakým způsobem dosáhnout třeba právě toho posledního bodu, v případě hlasování Evropského parlamentu o návrzích Evropské komise?

Já bych se zeptal vás i budoucích kolegů europoslanců, zda mají něco proti sexu.

Proti sexu asi nemá nikdo nic.

Přesně tak. Takže prosazujeme věc, která je společná, máme shodu, tudíž na to můžeme třeba založit nějakou frakci a prosadit to.

To každopádně. Jak by ale měl vypadat legislativní předpis, který by to umožňoval?

Já nevím, až se dostanu do toho europarlamentu, tak to samozřejmě budu řešit.

Napadá mě, když čtu slogany, které se objevují v rámci kampaně, co byste dělal, kdybyste se do Evropského parlamentu skutečně dostal?

Tak jak jsem říkal, budu to tam řídit jako firmu. To by mělo stačit. Můj slogan, takový, který jste možná ještě neviděl, je: „Dycky Česko, hnací motor Evropské unie“.

Do jaké frakce byste se chtěl zařadit v případě, že byste se dostal do řad Evropského parlamentu?

To je velice zajímavá otázka. Děkuji za ni. V europarlamentu existuje jeden poslanec za německou stranu Die Partei, neboli Strana, pan Sonneborn. Myslím si, že je přirozeným kandidátem na společné vize a cíle.

Dvojí kvalita potravin, téma, které se teď řeší na národní úrovni, téma, které se řešilo na evropské úrovni. Váš plakát říká, že Němci budou jíst naše a my jejich.

Přesně tak. (Ukazuje plakát.) Rázně vyřeším dvojí kvalitu jídla, souhlasím s tím, že je to jedno z hlavních témat letošních eurovoleb. Je to opravdu o tom, že našim sousedům zabereme dvě nebo tři spolkové země, vezmeme si jejich jídlo a dáme jim to naše.

To ale nevyřeší dvojí kvalitu jídla, ta bude stejně existovat, jenom bude existovat jinde.

To máte pravdu, ale budeme jíst dobré jídlo. Kvalitní.

Takže dvojí kvalita by měla zůstat, ale měl by být určen stát, který by měl nižší kvalitu konzumovat třeba za nás.

To říkáte vy.

No, já jsem to tak pochopil. Pokud by byly vybrány tři spolkové země… Které by měly dostat české jídlo?

Tam, kde jsou nejbližší německé prodejny s jídlem, to víme, kolem hranic. Ne, samozřejmě, dvojí kvalita je problém, mělo by se to vyřešit. Ale to moje řešení je, myslím si, unikátně efektivní a pro všechny prosaditelné.

Přiznám se, že jsem ve vašem programu nenašel řešení širších geopolitických problémů, možná jsem se jen špatně díval. Sankce proti Rusku, o těch se hlasuje každým rokem v rámci struktur Evropské unie, pravda, spíše na Evropské radě než v Evropském parlamentu.

Děkuju za tento dotaz, považuji ho za širší dotaz k našemu vztahu s velmocemi, to znamená nejenom Rusko, Čína, ale i Spojené státy. Zde bych chtěl říci, že nejsme žádná velmoc, ale je dobré mít ambiciózní projekt, který upoutá velmoci a nás všechny donutí hezky spolupracovat.

V tomto smyslu mám tunel Blanka neboli projekt tunelu Blanka 2, který protáhneme až do Bruselu. Je to absolutně unikátní záležitost, je to jedno z těch hesel: „Vy nám, my vám“. Je to projekt vysokorychlostní Evropy, 70 kilometrů v hodině, 900 kilometrů délka, 163 kilometrů na našem území a řešení zaměstnanosti na deset let, 100 tisíc pracovních míst. Chci ještě říct, že propagované projekty Hedvábná stezka nebo i kanál Odra–Dyje jsou proti tomu vlastně úplně z mateřské školky.

No, Hedvábná stezka by popravdě řečeno byla asi delší než tunel, který začíná v Praze a končí v Bruselu.

Máte pravdu, ale zapomněl jsem dodat, že se bude kopat bez mechanizace, to znamená, že spotřeba pracovníků bude vyšší, výrazně vyšší než u zmíněného projektu Hedvábná stezka.

Co se týče Ruska, vidím, že vaše mapa končí někde za Ostravou.

Nenene.

Tím jsme začali, vztahem k Rusku a případně dalšími protiruskými sankcemi. Tunel z Bruselu do Prahy nebo z Prahy do Bruselu, ten s tím asi úplně nesouvisí.

Mohl souviset až s Londýnem, ale jak víme, brexit nám to trochu zkazil, takže zatím končí v Bruselu.

Brexit, sám jste to nakousnul. Kdy by měla Británie opustit struktury Unie? Ještě před 31. říjnem?

To já absolutně netuším. Myslím si ale, že brexit je pro nás fantastickou příležitostí k „českofonii“. Zaveďme tento termín. Znamená prosazování českého jazyka, českých hodnot, české kultury, protože koneckonců až půjdou Angličané pryč, tak jediný stát, který má angličtinu jako mateřštinu, je Irsko. To má jen čtyři miliony obyvatel. My máme deset. Můj program souvisí s tím, aby se celá Komise, všichni úředníci orgánů EU naučili česky, vyslovovali správně „ř“ a „pivo“ bylo označení piva v celé Evropské unii.

Další úžasný dopad brexitu je krásné sloveso, které máme teď v našem jazyce, a to je brexitovat. Význam je jasný, je to třeba slečna, která jde na večírek, je tam do dvanácti, oznámí všem, že už jde domů, a pak tam ještě dvě nebo tři hodiny zevluje. A to je právě to brexitování. Krásné slovo.

Czexit? Mělo by Česko v budoucnosti czexitovat, nebo nikoliv. Nebo je podmínkou váš poměrně komplexní návrh na reformu Evropské unie?

Já chci říct, že hnutí Tvůj kandidát je unikátní, protože je Evropa ano i Evropa ne. A ještě je pro zbylých 87 procent voličů, kterým je Evropa šumafuk a evropské volby taky. Takže já jsem skutečně „catch all“ hnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZměna klimatu přispívá k usazování invazních druhů

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.
před 7 hhodinami

Superdávku čekají další změny

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.
před 7 hhodinami

Hasiči dohlížejí po požáru na halu v Rynholci, škoda je 400 milionů

Hasiči dál dohlížejí na halu na zpracování plastů v Rynholci na Rakovnicku, kde páteční požár způsobil škodu zhruba 400 milionů korun. Před půlnocí jej dostali pod kontrolu, ale likvidace zatím vyhlášená není. K ránu snížili poplachový stupeň na základní. V budově už od rána není materiál, jednotka záchranného útvaru hasičů, která pomáhala s vyskladněním, odjela zpět na základnu. Dohled by měl skončit v neděli ráno, kdy místo předají majiteli. Vyšetřování příčiny pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Armáda na Dnech NATO ukazuje protivzdušnou obranu či nový přepravní letoun

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Největší bezpečnostní přehlídku v Evropě navštívilo během soboty bezmála 92 tisíc lidí. Během zahájení promluvil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po boku premiéra Andreje Babiše (ANO) upozornil, že bezpečnost není samozřejmost.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vesnicí roku jsou Boršice ze Zlínského kraje

Vesnicí roku 2026 se staly Boršice ze Zlínského kraje. Porotu zaujala komplexní péče o obec a její obyvatele či bohatý spolkový život. Druhé místo v celostátním finále soutěže obsadila Vraclav z Pardubického kraje a třetí jsou Všeruby z Plzeňského kraje. Výsledky organizátoři odpoledne vyhlásili v Písečné na Orlickoústecku, která zvítězila loni. Letos se přihlásilo 245 obcí, nejvíce od roku 2016.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoCíl legitimní, provedení za pět, říká k vetovanému zákonu Haas. Ožanová: Veto musíme přehlasovat

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).
před 14 hhodinami

VideoLéčba chlapce se vzácnou nemocí uspěla. A pojišťovna se musí k případu vrátit

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna se vrací k případu Martina Zatloukala. Chlapec trpí vzácným genetickým syndromem. Stomilionovou léčbu ve Francii mu zaplatila veřejná sbírka. Pojišťovna nejdřív žádost rodiny o úhradu zamítla. Pak ale soud rozhodl, že ji má znovu otevřít. ČT zjistila, že kasační stížnost proti tomu už instituce nepodala. Pokud tedy zaplatí zpětně, chtějí rodiče věnovat peníze na péči o další nemocné děti. Od unikátní léčby ve Francii uplynulo více než dva a půl roku. „Kdyby léčbu nedostal, tak by nebyl schopen sedu, nebyl by schopen vnímat okolí, mít radost ze zevních podnětů. Byl by ležící a měl by permanentní křeče,“ řekla primářka Kliniky dětské neurologie 2. LF a FN Motol Jana Haberlová. „Můžu říct, že léčba u Martínka měla efekt. Dnes je spokojené šťastné dítě,“ dodala.
před 17 hhodinami

Kominíci mají většinou plno. Termíny nabízejí často až v prosinci

Většina kominíků už má na začátku topné sezony termíny obsazené. Osm z deseti oslovených kominíků České televizi potvrdilo, že mají volno až v prosinci, někteří dokonce až v lednu. Provést kontrolu komínů je přitom možné kdykoliv během roku. Lidé si ale většinou vzpomenou až začátkem září. Někteří kominíci na to reagují nabíráním nových kolegů nebo plánováním zakázek podle lokality. Společenstvo kominíků zároveň upozorňuje, že s narůstající poptávkou stoupá i počet podvodníků.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.