Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jiří Vítek (Patrioti)

10 minut
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jiří Vítek (Patrioti)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 17 kandidují PATRIOTI PRO NEUTRALITU, do voleb je vede Jiří Vítek (Patrioti). Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Pokud se dostanete do Evropského parlamentu, na kterou problematiku, vyberte prosím jednu, tu nejdůležitější, se tam chcete zaměřit?

Já vás možná zklamu, my tam nejdeme s žádným programem, který by přímo byl…

To abyste nezklamal svoje voliče.

My tam jdeme s tím, že chceme seznámit partnery v Evropském parlamentu s tím, že je tu nějaké uskupení, které přichází s ideou neutrality. Ta cesta je samozřejmě dlouhá, není to pěti- ani desetiletá cesta, ale samozřejmě jsme připraveni podpořit veškeré dobré zákony, vyhlášky a návrhy, které se budou především týkat například vědy, výzkumu, zdravotnictví, ale jak říkám, my tam jdeme s tím seznámit partnery, že je tu někdo, kdo chce neutralitu.

Proč chcete europoslancům říkat, že chcete neutralitu? Proč to má europoslance vůbec zajímat?

Mělo by je to zajímat z jednoho prostého důvodu, aby právě nedošlo k nějakým konfliktům. My se snažíme komunikovat nekonfliktně, neutrálně, takže aby skutečně věděli, že tady není někdo, který ukazuje, my chceme z Evropské unie kvůli tomu a tomu a tak dále. My tam chceme kvůli tomu, že Česká republika si za svých sto let zažila právě od všech různých partnerů a přátel nejvíce zrad a podrazů, a myslím si, že je načase, aby se Česká republika začala starat sama o sebe, abychom stáli sami za sebou a byli zodpovědní sami za sebe.

Já samozřejmě rozumím neutralitě, rozumím i tomu, že to chcete prosazovat, ale nerozumím tomu, proč v Evropském parlamentu. To s Evropským parlamentem přece vůbec nesouvisí, to je rozhodnutí úplně na jiné úrovni, někde jinde.

Samozřejmě, ale Evropa vás musí respektovat nějakým způsobem v případě vyhlášení neutrality a musí také vědět, že to není neutralita, která je nějak negativně postavená proti Evropské unii.

Tak neutralita by neměla být negativně proti něčemu postavená.

Přesně tak. Ale samozřejmě tím, že s tím přicházíme první a jediní, tak bychom toto europoslancům rádi vysvětlili.

Proč by Česko mělo být tedy neutrální zemí, abychom dovysvětlili i toto?

Když si vezmu poslední dny a vidím nějaká prohlášení politiků, kteří jdou do evropských voleb, například dvojí jakost potravin a tak dále, což mi připadá strašně pokrytecké, že to říkají zrovna strany, které v tom parlamentu několik let jsou. Jedna z těch věcí je, že potraviny bychom si mohli třeba vyrábět sami bez různých příkazů Evropské unie, vytvořit si vlastní národní normy na potraviny, takže to je jenom detail. Ale proč být neutrální? Být zodpovědní sami za sebe, protože jedině když zodpovídáte sám za sebe, tak jste tím sebevědomým národem, tím sebevědomým státem, ale neznamená to, že bychom chtěli přetrhat svazky s Evropskou unií.

To jde?

Já věřím, že ano, proto s tím jdeme. Nepřetrhat svazky, myslíte?

No, vlastně obojí. Být neutrální zemí v dnešní době při našem navázání na Evropskou unii a i v tom druhém kroku. Jakou potřebu by měla téměř půlmiliardová Evropská unie bavit se s desetimilionovou Českou republikou?

Tak ono by nás v tu chvíli bylo v Evropě trošku více neutrálních. Představte si například spojení s Rakouskem a Švýcarskem, jakási neutrální, možná mírová hradba uprostřed Evropy.

Rakousko není úplně neutrální.

Není trvale. Ano, ale dobře, je to nějaký spojenec, který by mohl vytvořit v Evropě klidnější zónu v dnešní rozbouřené době.

Dobrá, pojďme k některým konkrétním věcem. Pakliže se dostanete do Evropského parlamentu, pro něco se budete muset rozhodnout, možná nebudete muset, ale rozhodovat se nějakým způsobem budete. Do jaké frakce byste se chtěli zařadit, budete-li tam?

Tak samozřejmě nezařazení.

Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Evropské unie, než je teď aktuální stanovený termín 31. října, a za jakých podmínek?

Já si myslím, že je to věc čistě Británie. Tam se bohužel stalo to, že o vystoupení z Evropské unie rozhodují zrovna lidé, kteří vystoupení nechtějí, takže brexit uchopil někdo jiný. V dnešních volbách v Británii se ukázalo, že  to úplně není pro Británii téma na rychlé vystoupení.

Tedy podtrženo, sečteno, je to věc Velké Británie. Evropa v tuto chvíli nemá vyvíjet žádnou aktivitu, je to věc Británie.

Jestliže občané Británie rozhodli, nechť rozhodnou, kdy chtějí vystoupit. Evropská unie by určitě neměla diktovat termíny a podmínky a tak dále. Svět se nezboří.

Jak by měla být řešena ochrana společných hranic Evropské unie?

Když se budeme bavit v současné době, tak tu máme Frontex, který nějakým způsobem funguje. Řekněme, že v posledních letech už funguje, ale když navážu na náš program neutrality, tak samozřejmě tam je podmínkou chránit si hranice sami.

Tedy vy nepovažujete za důležité to řešit, protože chcete být neutrální zemí? Což ale zatím nejsme.

Nejsme, takže v současné době si myslím, že Itálie ve spolupráci s Frontexem naši hranici drží velice dobře.

Čili Frontex a případně ho ještě posílit?

Když bude potřeba, tak ano.

A je to potřeba?

V současné době nevnímám, že by to bylo tak potřeba.

Jste pro další prodloužení sankcí vůči Rusku?

Myslíte sankce pro paštiky, sýry, mléčné výrobky, pro české výrobce, nebo sankce pro německou automobilku, která tam před týdnem otevřela svoji fabriku? Mně připadají sankce vůči Rusku strašně pokrytecké. Právě zrovna díky rozhodnutí Evropské unie. Některé státy nemohou vyvážet a zrovna jsem si přečetl před dvěma dny, že jedna z největších automobilek tam slavnostně otevírá, německá automobilka, člen Evropské unie, tam otevírá svoji fabriku, tak tomu přestávám rozumět. Takže sankce ne, ale řekněme že při výrobcích, které třeba souvisí s nějakým vojenským průmyslem, tam bych byl velice opatrný.

A důvod, proč jsou mimo jiného ty evropské sankce vůči Rusku nastaveny, nepovažujete za důležitý pro tento typ řešení?

Já si myslím, že sankce nic neřeší. Někdo řekl, že Rusko rozhodně neporazíme tím, že jim zdražíme jogurty, když přežili Stalingrad, Leningrad a tak dále. Naopak se tím jejich ekonomika upevňuje a zlepšuje a začíná být více soběstačná, takže já osobně si myslím, že byznys, obchod spíše dělá přátele než nepřátele.

Když chcete tu neutralitu, mělo by teď být referendum o vystoupení z Evropské unie?

Vzhledem k tomu, že neutralita jakýmsi způsobem toto řeší, tak jestliže občané budou chtít referendum o vystoupení z Evropské unie, nechť je.

Já se ptám, jestli vy chcete referendum o vystoupení z Evropské unie.

My tam jdeme s neutralitou, to znamená, že tím už bychom se nějakým způsobem vymezovali. Neříkáme ne Evropské unii, ale neutralita svým způsobem řeší nebo dává odpověď na vaši otázku.

V programu píšete, že chcete rozvíjet mezinárodní obchod bez politických direktiv a příkazů.

To je přesně to, co říkám…

Jak to vysvětlíte Donaldu Trumpovi?

Já mu nepotřebuju nic vysvětlovat, jestliže budeme za patnáct, za dvacet let neutrální zemí a tam (v Bílém domě, pozn red.) už Donald Trump, předpokládám, nebude. Bohužel nebude, mně nepřipadá jako špatný prezident. Ale chci říct, dnes byznys… nebo Evropská unie skutečně stojí na politikaření, už ztratila, a to říká asi každý, kdo sem přijde, ztratila punc toho, že by měla podporovat vývoz, pohyb zboží, osob a tak dále. Dnes se odhalují sochy Karla Marxe, například, pod hlavičkou Evropské unie, což mě trošku děsí.

Poslední věc. Částečně se vrátím k tomu, o čem jste mluvil v souvislosti s  neutralitou a obranou vlastního území. Ve svém programu píšete, že by se mělo na ozbrojené složky vydávat 3,2 procenta HDP, protože neutralita není zadarmo. Dnes jsme někde kolem jednoho procenta, má se to navyšovat postupně. Proč myslíte, že je v Česku průchozí ztrojnásobit obranné výdaje?

Samozřejmě se zase bavíme v nějakém časovém horizontu. Je to drahé, neutralita neznamená, že nemáte armádu. Neutralita je právě o tom, že by se musela zavést opět například nějaká povinná krátká vojenská docházka. Vy nesmíte být obětí, vy musíte být štírek, kterého si…

A myslíte, že je to průchozí? Já tomu vysvětlení rozumím, je ale průchozí ztrojnásobit obranné výdaje?

Je to podmínka neutrality, takže ano.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 10 mminutami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 40 mminutami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 5 hhodinami

Vláda projedná zřízení zmocněnce pro digitalizaci či rady pro duševní zdraví

Zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost či vznik vládní rady pro duševní zdraví projedná na svém pondělním zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Ministři dostanou také zprávu o naplňování Národního plánu obnovy. Schůzi bude předcházet koaliční jednání, kde by se lídři ANO, SPD a Motoristů měli radit o dalším postupu poté, co prezident Petr Pavel odmítl jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí.
před 6 hhodinami

Koalice probere reakci na nejmenování Turka, čeká ji hlasování o důvěře vládě

Chystanou žalobu poslance Motoristů Filipa Turka na ochranu osobnosti a další kroky, které strana chystá proti rozhodnutí prezidenta Petra Pavla nejmenovat Turka ministrem životního prostředí, v pondělí projedná koaliční rada ANO, SPD a Motoristů. Lídři vládní koalice se sejdou ve Strakově akademii ráno před jednáním vlády. Hovořit zřejmě budou i o situaci ve sněmovně před hlasováním o důvěře kabinetu. Několik poslanců SPD spojuje svůj hlas s koncem muniční iniciativy. Celkem disponují strany v dolní parlamentní komoře 108 hlasy.
před 6 hhodinami

Turek přiznal žalobou porážku, míní Demetrashvili. Podal bych ji taky, říká Gregor

Filip Turek (za Motoristy) tím, že oznámil podání žaloby na prezidenta, přiznal porážku v boji, což bohužel ukazuje nějaké ego, uvedla v Duelu ČT24 pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili. Chtěla by vědět, jak se Motoristé postaví k tomu, když soudy rozhodnou, že dopis prezidenta Petra Pavla byl na místě a že nešlo o urážku. „Je to zodpovědné zralé rozhodnutí, jak se může politik v rámci mezí, aby nedělal z české politiky cirkus jako jiní politici, ohradit proti tomu, co je o něm řečeno,“ řekl poslanec Matěj Gregor (Motoristé). Pokud by o něm jakýkoliv politik psal takové věci jako prezident o Turkovi, podal by žalobu také, dodal.
před 11 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 11 hhodinami

Ujíždějící řidič na Nymbursku narazil do cisterny, zemřel i se spolujezdcem

V Choťánkách na Nymbursku zemřeli v neděli odpoledne po čelním střetu s cisternou převážející asfalt řidič a spolujezdec z osobního auta, které ujíždělo policistům. Silnice I/32 je nyní uzavřená, na místě jsou všechny složky integrovaného záchranného systému, policie vyšetřuje okolnosti nehody, řekla krajská policejní mluvčí Vlasta Suchánková. Lehčí zranění utrpěl řidič cisterny, řekl mluvčí záchranné služby Marek Hylebrant.
před 13 hhodinami
Načítání...