Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jiří Vítek (Patrioti)

10 minut
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jiří Vítek (Patrioti)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 17 kandidují PATRIOTI PRO NEUTRALITU, do voleb je vede Jiří Vítek (Patrioti). Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Pokud se dostanete do Evropského parlamentu, na kterou problematiku, vyberte prosím jednu, tu nejdůležitější, se tam chcete zaměřit?

Já vás možná zklamu, my tam nejdeme s žádným programem, který by přímo byl…

To abyste nezklamal svoje voliče.

My tam jdeme s tím, že chceme seznámit partnery v Evropském parlamentu s tím, že je tu nějaké uskupení, které přichází s ideou neutrality. Ta cesta je samozřejmě dlouhá, není to pěti- ani desetiletá cesta, ale samozřejmě jsme připraveni podpořit veškeré dobré zákony, vyhlášky a návrhy, které se budou především týkat například vědy, výzkumu, zdravotnictví, ale jak říkám, my tam jdeme s tím seznámit partnery, že je tu někdo, kdo chce neutralitu.

Proč chcete europoslancům říkat, že chcete neutralitu? Proč to má europoslance vůbec zajímat?

Mělo by je to zajímat z jednoho prostého důvodu, aby právě nedošlo k nějakým konfliktům. My se snažíme komunikovat nekonfliktně, neutrálně, takže aby skutečně věděli, že tady není někdo, který ukazuje, my chceme z Evropské unie kvůli tomu a tomu a tak dále. My tam chceme kvůli tomu, že Česká republika si za svých sto let zažila právě od všech různých partnerů a přátel nejvíce zrad a podrazů, a myslím si, že je načase, aby se Česká republika začala starat sama o sebe, abychom stáli sami za sebou a byli zodpovědní sami za sebe.

Já samozřejmě rozumím neutralitě, rozumím i tomu, že to chcete prosazovat, ale nerozumím tomu, proč v Evropském parlamentu. To s Evropským parlamentem přece vůbec nesouvisí, to je rozhodnutí úplně na jiné úrovni, někde jinde.

Samozřejmě, ale Evropa vás musí respektovat nějakým způsobem v případě vyhlášení neutrality a musí také vědět, že to není neutralita, která je nějak negativně postavená proti Evropské unii.

Tak neutralita by neměla být negativně proti něčemu postavená.

Přesně tak. Ale samozřejmě tím, že s tím přicházíme první a jediní, tak bychom toto europoslancům rádi vysvětlili.

Proč by Česko mělo být tedy neutrální zemí, abychom dovysvětlili i toto?

Když si vezmu poslední dny a vidím nějaká prohlášení politiků, kteří jdou do evropských voleb, například dvojí jakost potravin a tak dále, což mi připadá strašně pokrytecké, že to říkají zrovna strany, které v tom parlamentu několik let jsou. Jedna z těch věcí je, že potraviny bychom si mohli třeba vyrábět sami bez různých příkazů Evropské unie, vytvořit si vlastní národní normy na potraviny, takže to je jenom detail. Ale proč být neutrální? Být zodpovědní sami za sebe, protože jedině když zodpovídáte sám za sebe, tak jste tím sebevědomým národem, tím sebevědomým státem, ale neznamená to, že bychom chtěli přetrhat svazky s Evropskou unií.

To jde?

Já věřím, že ano, proto s tím jdeme. Nepřetrhat svazky, myslíte?

No, vlastně obojí. Být neutrální zemí v dnešní době při našem navázání na Evropskou unii a i v tom druhém kroku. Jakou potřebu by měla téměř půlmiliardová Evropská unie bavit se s desetimilionovou Českou republikou?

Tak ono by nás v tu chvíli bylo v Evropě trošku více neutrálních. Představte si například spojení s Rakouskem a Švýcarskem, jakási neutrální, možná mírová hradba uprostřed Evropy.

Rakousko není úplně neutrální.

Není trvale. Ano, ale dobře, je to nějaký spojenec, který by mohl vytvořit v Evropě klidnější zónu v dnešní rozbouřené době.

Dobrá, pojďme k některým konkrétním věcem. Pakliže se dostanete do Evropského parlamentu, pro něco se budete muset rozhodnout, možná nebudete muset, ale rozhodovat se nějakým způsobem budete. Do jaké frakce byste se chtěli zařadit, budete-li tam?

Tak samozřejmě nezařazení.

Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Evropské unie, než je teď aktuální stanovený termín 31. října, a za jakých podmínek?

Já si myslím, že je to věc čistě Británie. Tam se bohužel stalo to, že o vystoupení z Evropské unie rozhodují zrovna lidé, kteří vystoupení nechtějí, takže brexit uchopil někdo jiný. V dnešních volbách v Británii se ukázalo, že  to úplně není pro Británii téma na rychlé vystoupení.

Tedy podtrženo, sečteno, je to věc Velké Británie. Evropa v tuto chvíli nemá vyvíjet žádnou aktivitu, je to věc Británie.

Jestliže občané Británie rozhodli, nechť rozhodnou, kdy chtějí vystoupit. Evropská unie by určitě neměla diktovat termíny a podmínky a tak dále. Svět se nezboří.

Jak by měla být řešena ochrana společných hranic Evropské unie?

Když se budeme bavit v současné době, tak tu máme Frontex, který nějakým způsobem funguje. Řekněme, že v posledních letech už funguje, ale když navážu na náš program neutrality, tak samozřejmě tam je podmínkou chránit si hranice sami.

Tedy vy nepovažujete za důležité to řešit, protože chcete být neutrální zemí? Což ale zatím nejsme.

Nejsme, takže v současné době si myslím, že Itálie ve spolupráci s Frontexem naši hranici drží velice dobře.

Čili Frontex a případně ho ještě posílit?

Když bude potřeba, tak ano.

A je to potřeba?

V současné době nevnímám, že by to bylo tak potřeba.

Jste pro další prodloužení sankcí vůči Rusku?

Myslíte sankce pro paštiky, sýry, mléčné výrobky, pro české výrobce, nebo sankce pro německou automobilku, která tam před týdnem otevřela svoji fabriku? Mně připadají sankce vůči Rusku strašně pokrytecké. Právě zrovna díky rozhodnutí Evropské unie. Některé státy nemohou vyvážet a zrovna jsem si přečetl před dvěma dny, že jedna z největších automobilek tam slavnostně otevírá, německá automobilka, člen Evropské unie, tam otevírá svoji fabriku, tak tomu přestávám rozumět. Takže sankce ne, ale řekněme že při výrobcích, které třeba souvisí s nějakým vojenským průmyslem, tam bych byl velice opatrný.

A důvod, proč jsou mimo jiného ty evropské sankce vůči Rusku nastaveny, nepovažujete za důležitý pro tento typ řešení?

Já si myslím, že sankce nic neřeší. Někdo řekl, že Rusko rozhodně neporazíme tím, že jim zdražíme jogurty, když přežili Stalingrad, Leningrad a tak dále. Naopak se tím jejich ekonomika upevňuje a zlepšuje a začíná být více soběstačná, takže já osobně si myslím, že byznys, obchod spíše dělá přátele než nepřátele.

Když chcete tu neutralitu, mělo by teď být referendum o vystoupení z Evropské unie?

Vzhledem k tomu, že neutralita jakýmsi způsobem toto řeší, tak jestliže občané budou chtít referendum o vystoupení z Evropské unie, nechť je.

Já se ptám, jestli vy chcete referendum o vystoupení z Evropské unie.

My tam jdeme s neutralitou, to znamená, že tím už bychom se nějakým způsobem vymezovali. Neříkáme ne Evropské unii, ale neutralita svým způsobem řeší nebo dává odpověď na vaši otázku.

V programu píšete, že chcete rozvíjet mezinárodní obchod bez politických direktiv a příkazů.

To je přesně to, co říkám…

Jak to vysvětlíte Donaldu Trumpovi?

Já mu nepotřebuju nic vysvětlovat, jestliže budeme za patnáct, za dvacet let neutrální zemí a tam (v Bílém domě, pozn red.) už Donald Trump, předpokládám, nebude. Bohužel nebude, mně nepřipadá jako špatný prezident. Ale chci říct, dnes byznys… nebo Evropská unie skutečně stojí na politikaření, už ztratila, a to říká asi každý, kdo sem přijde, ztratila punc toho, že by měla podporovat vývoz, pohyb zboží, osob a tak dále. Dnes se odhalují sochy Karla Marxe, například, pod hlavičkou Evropské unie, což mě trošku děsí.

Poslední věc. Částečně se vrátím k tomu, o čem jste mluvil v souvislosti s  neutralitou a obranou vlastního území. Ve svém programu píšete, že by se mělo na ozbrojené složky vydávat 3,2 procenta HDP, protože neutralita není zadarmo. Dnes jsme někde kolem jednoho procenta, má se to navyšovat postupně. Proč myslíte, že je v Česku průchozí ztrojnásobit obranné výdaje?

Samozřejmě se zase bavíme v nějakém časovém horizontu. Je to drahé, neutralita neznamená, že nemáte armádu. Neutralita je právě o tom, že by se musela zavést opět například nějaká povinná krátká vojenská docházka. Vy nesmíte být obětí, vy musíte být štírek, kterého si…

A myslíte, že je to průchozí? Já tomu vysvětlení rozumím, je ale průchozí ztrojnásobit obranné výdaje?

Je to podmínka neutrality, takže ano.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami
Načítání...