Spalničkami letos v Česku onemocnělo již 269 lidí. Je to více než loni za celý rok, kdy bylo v součtu 203 nemocných. Většina lidí onemocněla přímo v Česku, osmnáct jich ale chořelo, již když přijeli z jiných zemí, nejčastěji z Ukrajiny. Některé podniky musely kvůli spalničkám omezit provoz, diagnostické laboratoře pak čelí velkému přetížení.
Oslabené podniky, hlad po vakcínách a přetížené laboratoře. Spalničky se dál šíří Českem
Studio Hradec Králové: Spalniček je letos víc než za rok 2018 (zdroj: ČT24)
Siemens v Trutnově, redakce Českého rozhlasu v Hradci Králové nebo interní oddělení svitavské nemocnice – to je jen zlomek podniků a institucí, které musely poslat část zaměstnanců do karantény kvůli obavě, že by mohli být nakaženi spalničkami. Počet případů je velmi vysoký, již nyní, kdy rok ještě není ani ve čtvrtině, již jich je více než loni za celý rok.
Od počátku roku do začátku tohoto týdne onemocnělo spalničkami 269 lidí. Nemocní jsou ve dvanácti ze čtrnácti krajů, bez nákazy jsou Karlovarský kraj a Vysočina. Nejvíce případů – totiž 84 – zaznamenala Praha, kde byla už loni vyhlášena epidemie spalniček.
Karanténa pro všechny, kdo byli v kontaktu s nakaženým
Karanténa znamená alespoň částečné narušení provozu; menší, když mohou lidé pracovat z domova, větší, když to nejde. Podle ředitele královéhradeckých krajských hygieniků Tomáše Kučery musí doma zůstat všichni, kdo přijdou s nakaženým do kontaktu čtyři dny předtím, než se u něj objeví vyrážka, i čtyři dny poté.
Během karantény se lidé nemusí úplně odříznout od světa, například je přípustné nechat si přivézt jídlo. „Ale měli by dodržovat zásady toho, aby nevystavil druhou osobu riziku přenosu, které se děje kapénkami, případně přes ruce,“ upozornil Tomáš Kučera. Doporučil proto použít roušku.
Podle Kučery je možné se ještě po kontaktu s nemocným nechat očkovat proti spalničkám, ale pouze když se tak stane do tří dnů. „Pak je toto očkování činné,“ podotkl hygienik.
Počty nemocných spalničkami
O očkování je zájem, vakcín už je dost
Spalničky v současnosti ohrožují hlavně lidi, kteří proti nim očkováni již byli. „Zpravidla mají protilátky lidé, kteří se se spalničkami setkali přirozeně před érou očkování. Ale lidé, kteří již zažili éru očkování, zpravidla čtvrtina lidí nemá dostatečnou hladinu protilátek,“ upřesnila Michaela Svobodová z Oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Pardubice.
Nejvíce nemocných je ve věku 35 až 44 let, kteří v dětství dostali pouze jednu dávku vakcíny, zatímco mladší dvě. Onemocněli ale i mladší lidé včetně sedmadvaceti dětí ve věku od jednoho do čtyř let a dalších šestnáct nemocných dětí bylo ještě mladších.
Zdravotníci evidují poměrně velký zájem o přeočkování. Nemocniční hygienička královéhradecké fakultní nemconice Lenka Hobzová upřesnila, že zatímco v minulých letech se nechtěl přeočkovat téměř nikdo, nyní se o vakcínu zajímají „desítky až stovky lidí“. „V nemocnici máme zatím vakcín proti spalničkám dostatek. Jsme schopni doočkovat rizikové skupiny pracovníků a osoby v kontaktu se spalničkami. Máme rezervu i pro lidi zvenčí,“ ujistila přitom.
Nemocnice myslí při očkování hlavně na své pracovníky, podle generálního ředitele Nemocnic Pardubického kraje Tomáše Gottvalda jde hlavně o lidi z infekčního a dětského oddělení, kde je kontakt s nemocnými nejpravděpodobnější. Ministerstvo zdravotnictví ale ubezpečilo, že se podařilo zajistit i zásobování praktických lékařů, pryč by tedy měla být doba, kdy se na přeočkování proti spalničkám čekalo i několik týdnů.