Mezi problémovými uživateli drog přibývá uživatelů opioidních analgetik, jako je morfin nebo oxykodon. Meziročně přibylo i případů předávkování, zejména právě opioidy. Uvádí to výroční zpráva o drogách za loňský rok, kterou v pátek zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. V Česku bylo loni asi 48 tisíc uživatelů drog, které monitorovací středisko označuje jako „problémové“ – z toho asi 13 tisíc užívalo opioidy. Nejčastěji užívanou nelegální drogou ale u nás stále zůstává konopí. Odborníci také varují, že 900 tisíc Čechů spadá do kategorie vysoce rizikového pití.
„Nárůst uživatelů opioidů může souviset s tím, že se léčivé přípravky s obsahem buprenorfinu dostávají na nelegální trh a tím narůstá i počet injekčních prvouživatelů buprenorfinu,“ uvedla k výsledkům výroční zprávy národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
Jako opioidy se označují drogy vyrobené ze šťávy z makovic nebo uměle vyrobených látek se stejným účinkem. Opioidní analgetika jsou pak látky užívané v lékařství ke tlumení bolesti. Ovšem závislost na nich patří k těm nejzávažnějším, léčí se i substitucí za látky s bezpečnějším způsobem užití, než je injekční. Více než 885 tisíc lidí pak užívá sedativa či hypnotika.
U problémových uživatelů v Česku dominuje pervitin
Loni v Česku mírně přibylo problémových uživatelů drog: odborníci odhadují, že jich bylo 47 800, což je asi o tisíc víc než v předchozím roce. Do této kategorie spadají všichni, kteří užívají drogy injekčně, a pak také dlouhodobí nebo pravidelní uživatelé pervitinu a opioidů. V této kategorii pervitin dominuje (asi 34 700 uživatelů), následuje buprenorfin (6900) a heroin (3900).
„Nejvyšší počet problémových uživatelů drog je tradičně v Praze a v Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opioidů. Situace v oblasti zdravotních důsledků užívání drog, tzn. výskyt infekčních nemocí jako HIV/AIDS a virových hepatitid, zůstává relativně příznivá,“ uvedl ke zprávě vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.
Podle něj je znepokojivá nízká dostupnost opiátové substituční léčby. Tu loni využívalo 2250 lidí, od roku 2014 je jejich počet přibližně stejný. V Česku byla substituční léčba zavedena v roce 1997 a teď se zvažuje i u uživatelů pervitinu, kterých je u nás mezi problémovými uživateli drog většina, ověřit ji ale nejprve musí klinická studie. Na ni ale podle dřívějšího vyjádření bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila nejsou peníze.
Podle odborníků se ale substituce vyplatí. Ročně stojí asi 23 tisíc korun, u pervitinu by navíc stála řádově jen stokoruny měsíčně. Pokud se však uživatel drog kvůli kriminalitě dostane do vězení, mohou být „náklady“ až 20krát vyšší.
Ubývá dětí ze základních škol, které kouří
Aktuální data z výroční zprávy ukazují, že míra užívání alkoholu a tabáku u nás zůstává stále vysoká. Podle statistik kouří 25,2 % populace starší 15 let (celkem asi 2,4 mil. osob), z toho 18,4 % kouří denně (22,6 % mužů a 19,9 % žen).
U kouření je ale příznivý dlouhodobý trend: v dospělé populaci dochází v posledních šesti letech k postupnému poklesu a významný pokles ukazuje věková skupina dětí ve věku 11–13 let.
Loni v květnu byl navíc v Česku zaveden tak zvaný „protikuřácký“ zákon, který omezuje kouření v restauracích i na dalších veřejných místech. A podle odborníků ukazují první data pokles v počtu infarktů, angín pectoris a dalších nemocí způsobených kouřením. U nádorových onemocnění se podle nich pozitivní dopad projeví až za delší čas.
U alkoholu je trend spíše setrvalý: dlouhodobě se nemění míra konzumace alkoholu a neklesá ani procento každodeních pijáků. V Česku spadá přibližně 900 tisíc osob do kategorie vysoce rizikového pití. U mladší generace je větším problémem častá konzumace nadměrných dávek, u starší pak každodenní pití.
Zkušenost s užitím nelegální drogy uvádí v posledních cca 10 letech přibližně třetina populace ve věku 15–64 let, nejčastěji jde o konopné látky (29–37 %) následované extází (4–6 %). V horizontu posledních 12 měsíců je však výskyt užívání nelegálních drog v obecné populaci velmi nízký s výjimkou konopných látek (9–10 %).
