Epidemiologové, lékaři i ministerstvo zdravotnictví hledají cestu, jak zvrátit klesající proočkovanost populace. U nepovinných vakcín je podíl chráněných dětí nízký dlouhodobě, v současnosti ale výrazně klesá počet také u těch povinných, což je podle lékařů velmi nebezpečný trend.
Například takzvanou hexavakcínu, která zahrnuje očkovací látky proti dětské obrně, tetanu nebo záškrtu, ještě před šesti lety dostalo 97 procent dětí, dnes však pouze 90 procent.
Ještě razantněji klesá proočkovanost u kombinované vakcíny MMR proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, která se snížila na pouhých 83 procent. Za odmítnutí přitom hrozí pokuta ve výši 10 tisíc korun.
Lékaři varují, že v posledních letech se výrazně změnil přístup řady rodičů k očkování. Řada lidí věří mýtům o škodlivosti nebo neúčinnosti očkování, které kolují na internetu. Odborníci upozorňují, že pokud proočkovanost klesne pod 90 procent, populace ztratí kolektivní imunitu.
„Byli jsme možná trochu laxní k těm informacím, které se šíří po sociálních sítích, stát na to nereagoval. Takže v tuto chvíli chceme udělat poměrně velký nejen provakcinační, ale skutečně obecně zdravotnický portál,“ plánuje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Očkování zachránilo za sto let přes milion českých životů
Kromě nového informačního webu chce ministerstvo zdravotnictví v příštím roce dokončit zákon, díky kterému by lidé měli nárok na odškodnění v případě nežádoucích účinků po povinném očkování. Zákon už je napsaný, zbývá ale dořešit výši odškodnění.
Lékaři totiž připouštějí, že očkování může v jednotlivých případech způsobit nežádoucí komplikace, zároveň však zdůrazňují celkový přínos pro zdraví společnosti. Experti ze serveru Vakciny.net nedávno zveřejnili analýzu, podle které očkování zachránilo za sto let od vzniku Československa přes milion českých životů.
Očkování se podle slov odborníků v dnešní době stalo „obětí vlastního úspěchu“. Patří k nejúspěšnějším preventivním metodám, celosvětově zachránilo stamiliony životů a další stamiliony lidí uchránilo před trvalými následky, které by jinak vznikly jako důsledek infekčních chorob. Právě vymizení závažných onemocnění díky očkování v mnohých vzbuzuje mylnou domněnku, že vakcinace není již zapotřebí.
„Co by moje matka dala za to, kdybychom byli očkovaní“
Příkladem nebezpečné choroby, kterou očkování v Česku téměř vymýtilo, je dětská obrna. Dnes v republice žije kolem tisícovky lidí po obrně, všichni ale onemocněli ještě před rokem 1960, kdy se proti ní začalo očkovat.
Patří mezi ně Eliška Bébrová, která tuto nemoc prodělala, když jí byly dva roky. Očkovat se začalo až 12 let nato. Po napadení virem ochrnula na celé tělo, dodnes má kvůli nemoci problémy s nohama. „Moje matka co by za to dala, kdybychom byli očkovaní a zůstali jsme zdravými dětmi,“ říká Bébrová, která se profesně jako lékařka věnovala právě infekcím.
Obrna přitom stále může být hrozbou. „Vzhledem k situaci ve světě rozhodně tuto nemoc nemůžeme podceňovat,“ upozorňuje epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu Jitka Částková s tím, že se nemoc objevuje ve východním Středomoří či v Africe.
