Pravnučka legionáře se vydala po jeho stopách. Vznikla Transsibiřská odysea

Neobyčejné svědectví o československých legiích v Rusku přináší kniha Transsibiřská odysea. Vychází právě v těchto dnech a vznikla z deníkových zápisků legionáře Jana Kouby. Jeho pravnučka psané vzpomínky zpracovala a doplnila o vlastní poznatky z cesty, kterou ve stopách svého pradědečka podnikla.

Video Události
video

Události ČT: Svědectví o legiích v Rusku formou deníku

„22. října 1918 po půlnoci přišel silný déšť, jsme úplně promočeni a dnes v noci padl tak silný mráz, že na nás promočený oděv úplně zmrzl,“ napsal legionář Jan Kouba. V Rusku pobýval čtyři roky a vše zaznamenal do deníku.

„Je psaný obyčejným klukem, klukem, který pozoruje válku, je dvacetiletý, vidí všechno násilí a zapisuje to v mrazu, v krvi, ve frontových zákopech,“ komentuje zápisky svého pradědečka literární historička a autorka knihy Transsibiřská odysea Ina Píšová.

Legionáři bojovali v Rusku nejprve za samostatné Československo, později i proti bolševikům. Na konci první světové války ovládli transsibiřskou magistrálu.

„Má to dvě strany. Jednak boj za samostatnost a pak tu druhou: byla to regulérní armáda ve válce, která si s sebou nese i nepopulární rozhodnutí a chování,“ uvádí Ondřej Crhák z Ústavu pro světové dějiny FF UK. I tento rozměr se objevuje v deníku Jana Kouby. „Na stanici Zima jeden z těchhle legionářů zastřelil na ulici holku, protože mu odmítala ukojit jeho pud,“ píše legionář.

Podle autorky publikace odrážejí zápisky mnohdy zoufalou situaci mužů, kteří se ocitli v drsných podmínkách mrazivé Sibiře. „My z historie víme, že bolševici často legionáře mučili. A když je člověk roky vystaven takovéhle krutosti, tak mnohdy i sám začíná krutě jednat. A to tam pradědeček zachytil.“

Po místech, která sleduje deník

Ina Píšová se sto let od vzniku deníku vydala po stopách svého pradědečka a projela transsibiřskou magistrálu, nejdelší železnici světa o délce přes 9200 kilometrů.

„Putovali jsme po místech, která sleduje deník. Sledovali jsme, jak se ta místa proměnila, co zůstalo po českých legionářích,“ přiblížila autorka knihy. 

Záznamy Jana Kouby teď veřejnost uvidí poprvé. O hrůzách války totiž s nikým nemluvil a deník zakopal na zahradě, kde byl schován několik desetiletí.