Zima a sychravo není to jediné, co zcela bez výjimky přináší každý podzim. Ruku v ruce s chladnějším počasím jde také chřipková sezona. Zatím se neprojevuje „pravou“ chřipkou, ale jen lehčími virózami, proto je také stále čas i na očkování. To ovšem v Česku nijak zvlášť netáhne. Minulou zimu přitom byl vrchol chřipkové sezony obzvláště dlouhý a na komplikace s chřipkou spojené zemřelo nebývalé množství lidí.
Ve Středočeském kraji, který v chřipkové sezoně 2017/2018 patřil k těm zasaženým nejhůře, trvalo období chřipkové epidemie jedenáct týdnů. O rok dříve to byly jen dva. Ředitelka krajské hygienické stanice Jarmila Rážová to dává do souvislosti jednak s nízkou proočkovaností, jednak s tím, že se projevil typ chřipky B.
Ale nejenže byla chřipková sezona obzvláště dlouhá, závažné byly i její následky. „Sezona 17/18 byla charakteristická tím, že na komplikace spojené s chřipkou zemřelo podstatně více lidí než v předchozích sezonách,“ upozornila Jarmila Rážová.
Nízký zájem o očkování proti chřipce souvisí podle ní s tím, že i když se hovoří o chřipkové sezoně, lidem nehrozí jen skutečná chřipka, ale i řada jiných chorob souhrnně nazývaných akutními respiračními onemocněními.
„Tím, jak se vyskytují jiné respirační viry než chřipkový, které jsou charakteristické pro začátek sezony a její konec, si lidé často řeknou: ‚Nechal jsem se naočkovat, a stejně jsem dostal chřipku.‘ Ale on ji nedostal. Chřipka nemůže vzniknout z očkování, to absolutně nejde. Získal ale jiné respirační onemocnění,“ vysvětlila hygienička.
Očkování proti chřipce není povinné, podle Rážové by se mu ale každopádně neměli vyhýbat alespoň zdravotníci nebo chronicky nemocní lidé a také ti, kterým je více než 65 let. Těm ostatně očkování uhradí pojišťovna.
Očkování je třeba opakovat každoročně
V době, kdy chřipková epidemie začíná, zní od lékařů upozornění, že je na očkování již pozdě. Nyní je ale počet nemocných ještě hluboko pod epidemiologickou hranicí a podle hygieničky je na očkování „stále vhodná doba, i když už je to jen tak tak“.
Pokud se člověk chce před chřipkou bránit očkováním, musí tak činit každoročně. „Viry chřipky jsou charakteristické tím, že mění svoje vlastnosti – jednak pomalu, na které se docela dobře adaptujeme, a pak velké zlomové změny, které vedou k velkým epidemiím až pandemiím,“ zdůvodnila vedoucí středočeské hygienické stanice.
Proč vlastně začíná na podzim přibývat akutních respiračních onemocnění a později přichází chřipková epidemie? Jarmila Rážová vysvětlila, že to souvisí jak s počasím, tak s chováním lidí.
„Je to tím, že se lidé v tomto období pohybují méně venku, více setrváváme vevnitř. Navíc nastalo sychravé počasí a doma si topíme, takže je tam rozdíl teplot, rozdíl vlhkosti. Viry mají dobré podmínky pro množení a naše sliznice tím, jak měníme prostředí, je citlivější, ony se mohou lépe uchytit, a tím pádem vyvolat respirační onemocnění,“ shrnula.
Přecházení chřipky škodí nemocnému i jeho okolí
Chřipka se šíří kapénkově, k její prevenci je proto vhodné především si mýt ruce teplou vodou a mýdlem a také si při kýchání držet před ústy kapesník. „Zní to velmi jednoduše, ale ne všichni se tím řídíme,“ podotkla Rážová.
Kdo chřipkou onemocní, měl by vzít v úvahu, že jde o virové onemocnění a neléčí se antibiotiky – už vůbec ne z případných domácích zásob. Lékaři varují také před přecházením chřipky s pomocí tlumících prostředků. Přípravky s kofeinem nebo pseudokofeinem sice pomohou s příznaky – teplotou a bolestmi – ale chřipku ve skutečnosti nevyléčí. Člověk tak chorobu dále šíří.
Chřipka je navíc vážná nemoc a její přecházení může způsobit velké komplikace. „Velmi rychle vznikají komplikace, nejčastěji zápal plic, ale i postižení srdečního svalu, ledvin. A je tam výrazně vyšší i výskyt cévních mozkových příhod,“ varoval praktický lékař Igor Karen.
