Už rok funguje v Česku linka pro dlužníky. Za prvních 8 měsíců provozu na ní hledaly pomoc skoro 3 tisíce lidí. Nejčastěji volají ve chvíli, kdy exekutor dorazí přímo k nim domů. Pracovníci na lince už leckdy pomohli zastavit sebrání věcí z domácnosti.
Na linku pro dlužníky za prvních osm měsíců zavolaly skoro tři tisíce lidí
Na linku pro dlužníky za prvních osm měsíců zavolaly skoro tři tisíce lidí (zdroj: ČT24)
Když u dveří zazvoní exekutor, nezbývá příliš možností, jak před dluhy utéct. Postavit se jim čelem ale už rok pomáhá linka pro dlužníky neboli povinné exekucí. Na ni se lidé často obrací právě ve chvíli, kdy se tváří v tvář setkají u svého bytu s exekutorem nebo jeho vykonavatelem.
„Linka je určená všem lidem, kteří jsou postižení mobiliární exekucí, a nejenom těm. Původně linka začínala jako linka pro lidi, kteří si neví rady ve chvíli, kdy jim exekutor zazvoní u dveří, a neví, jestli je tam oprávněně, co jim smí a nesmí zabavit, co by už bylo překročením zákona. Nyní už linka funguje i tím způsobem, že lidé volají a ověřují si, zda je jejich exekuční titul platný, nebo chtějí řešit nepřiměřenost úroků,“ uvedla ve vysílání České televize prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.
Nejčastěji na linku volají lidé z Ústeckého kraje, Zlínska, jižní Moravy a Brna. „Jsou to regiony, kde je nejvyšší nezaměstnanost a svým způsobem i obrovský nápad exekučních případů,“ vysvětlila.
„Lidé nám volají o radu, jak postupovat. My jim říkáme, pokud je vše v pořádku, nechte exekutora, respektive jeho vykonavatele, dělat svoji práci, pokud máte pochybnosti, volejte policii, poskytne součinnost,“ nastínila Rohanová.
Kromě rady po telefonu, jak postupovat, se snaží pracovníci na lince být po telefonu přítomni po celou dobu exekuce. „Ve chvíli, kdy lidé neví vůbec, z jakého důvodu tam ten exekutor je, drží poprvé v ruce rozhodnutí o exekuci, snažíme se s vykonavateli dobrat i samotného exekučního titulu, proč ta exekuce vznikla,“ uvedla.
A podle ní z osmdesáti procent jsou vykonavatelé exekucí ochotni s pracovníky linky po telefonu hovořit. „Ví, že nejsme natolik extremističtí, abychom lidem říkali neplaťte, vyhoďte je. V Aši přijeli vykonavatelé soudního exekutora k jednomu povinnému, ten se obrátil na nás, řekli jsme mu, jak má nechat vykonavatele postupovat. Za deset minut zvonil telefon znovu, ale volali sami vykonavatelé, kteří naopak chtěli řešit tu vyhrocenou situaci, a myslím si, že se nám to celkem podařilo,“ dodala i obrácený případ prezidentka České asociace povinných.
A úspěchem linky podle Rohanové je to, že se často daří zabránit fyzickému zabavení věcí. „V devadesáti procentech případů se nám daří zprostředkovaně přímo na místě dohodnout splátkový kalendář, exekutor si samozřejmě pojme věci do soupisu, ale nedochází k odvozu samotných věcí,“ dodala Rohanová.
Pokud už k exekuci dojde, podle prezidenta Exekutorské komory České republiky Vladimíra Plášila musí exekutoři při zabavování majetku na základě poslední soudní úpravy celý průběh exekuce dokumentovat videokamerou.
„Máme řadu kooperativních dlužníků, ale také dlužníky, kteří jsou agresivní. Chápu, že může dojít k vypjatým situacím, ale pokud už někdo z nás je v exekuci, musíme konstruktivně přistupovat k tomu, jak to vyřešit,“ dodal Plášil.
Podle Rohanové se však stává, že exekutoři jednají nad rámec svých zákonných možností. „Bohužel takové případy jsou. Když máme pocit, že došlo k nezákonnému jednání, tak jako asociace podáváme trestní oznámení, protože není v naší moci to jiným způsobem řešit, a necháme na orgánech policie, aby vyšetřila, zda k něčemu takovému došlo,“ dodala.