Kandiduje alfa samec nebo top manažer. Povolání v komunálních volbách nikdo nekontroluje

Kandidáti si mohou napsat na volební lístek povolání podle své libosti. Nekontroluje to Český statistický úřad (ČSÚ), ministerstvo vnitra ani registrační úřady. Funkce si mohou vymyslet nebo některé zamlčet. O hlasy voličů tak letos usiluje i top manažer nebo třeba místní alfa samec. Regulovat by to podle mluvčího ministerstva vnitra Ondřeje Krátošky mohla připravovaná novela volebního zákona.

Letos usiluje o zastupitelské křeslo přes 216 tisíc kandidátů. Každý z nich musí při zápisu na kandidátní listinu uvést svůj věk, povolání a bydliště. Tyto údaje pak voliči na hlasovacích lístcích vidí.

Ne vždy jsou ale všechny informace pravdivé nebo úplné. Obecní úřady kontrolují věk a datum narození podle registrů obyvatel, s povoláním je to však jiné. „To se nekontroluje. To bychom nedělali nic jiného,“ uvedla například mluvčí Prahy 3 Michaela Luňáčková.

Do kolonky povolání si tak teoreticky může kandidát napsat cokoliv. „U každého politika bude motivace jiná. Obecně se ale dá říct, že si politici na kandidátní listině povolání upraví podle toho, jak chtějí, aby je voliči vnímali. Teoreticky to tedy některým politikům může přinést politické body,“ uvedla Alžběta Králová z Institutu politického marketingu.

Podle statistického úřadu a ministerstva vnitra by správnost všech údajů měly kontrolovat registrační úřady. „Registrační úřad mohl kandidáta na nedostatky při registraci upozornit a vyzvat ho k odstranění. Pokud by k odstranění nedošlo, registrační úřad měl oprávnění kandidáta vyškrtnout z kandidátní listiny,“ vysvětlil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Při velkém množství kandidátů to ale úřady větších okrsků nedokážou.

Například v Praze 3 se to však dařilo. Podle Luňáčkové stačilo kandidáty jen upozornit, že jejich popis neodpovídá popisu povolání. „Například policista, co zajistí veřejný pořádek. Kandidáti byli upozorněni, že je to nestandardní, že to sice nebrání registraci, ale aby zvážili opravu. Ve většině případů to pak opravili.“

Z bývalého ministra současný

Někteří kandidáti uvádějí dlouhý výčet vlastních funkcí. Ten se sice vejde na tištěný volební lístek, na web ČSÚ však už ne. Má totiž strojový mechanismus, který omezuje kolonku povolání na 50 znaků.

To se stalo v případě bývalého ministra dopravy Pavla Dobeše. Ten jako povolání uvedl ministr dopravy ČR v letech 2011–12. V online databázi ČSÚ však byl kvůli automatickému krácení několik týdnů chybně označen jen jako ministr dopravy.

Úřad nakonec informaci odstranil. „S ohledem na to, aby pro internetové uživatele nebyly uvedené informace nepřesné a zavádějící, bylo toto v pořadí další povolání kráceno ze strany ČSÚ celé,“ vysvětlil mluvčí úřadu Jan Cieslar.

Chystá se novela

Problém by mohla vyřešit novela volebního zákona, kterou chce ministerstvo vnitra předložit příští rok. „Připravujeme zákonnou regulaci, kandidáti by na kandidátní listině a hlasovacím lístku mohli uvést pouze jedno zaměstnání, které v době podání kandidátky zastávají,“ upřesnil Krátoška.

Novela volebního zákona by mohla mimo jiné zamezit i tomu, že řada politiků na kandidátce své veřejné politické funkce neuvádí. Například kandidát na pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) na kandidátku nenapsal, že je aktuálně europoslancem. O svém působení v Senátu zase obyvatele Teplic neinformoval ani dlouholetý senátor a primátor města Jaroslav Kubera (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 23 mminutami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 1 hhodinou

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 8 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 11 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.