Politik by měl za své názory a činy ručit životem, říká Milan Uhde. V politice mu chybí kontinuita

Nahrávám video

Česká politika nemá kontinuitu, nepodařilo se zrodit politické generace, které by si předávaly štafetu a vytvářely by situaci, že je na politiku spolehnutí. V pořadu Interview ČT24 to řekl dramatik a polistopadový politik Milan Uhde, který byl prvním předsedou Poslanecké sněmovny. Za jediné politiky na úrovni považuje T. G. Masaryka a Václava Havla. Zdůraznil, že kdo vstoupí do politiky, má za své činy a názory ručit životem.

Ve zlomových okamžicích českých (československých) dějin tu podle Milana Uhdeho nebyla po ruce politická reprezentace, která by situaci vysvětlovala. „Která by ukázala, ano, my o tom víme, my na to máme určitý názor. Můžete se bát, ale spolehněte se na to, že my se nad tím zamýšlíme a zejména ručíme svým životem za to, že od té situace neutečeme,“ řekl dramatik. 

Uhde to uvedl v souvislosti s otázkou, zda měli českoslovenští politici odmítnout (tak jako František Kriegel) podepsat v srpnu 1968 tzv. moskevský protokol. Ten znamenal popření pražského jara, souhlas s okupací vojsky Varšavské smlouvy a otevření cesty k tzv. normalizaci. Devatenáct politiků jej v Moskvě po tvrdém nátlaku Sovětů podepsalo, jediný odmítl. 

Na rozdíl od svého přítele Petra Pitharta (který se domnívá, že by se jim při nepodepsání nic nestalo) si Uhde myslí, že těmto politikům šlo o život. Vychází přitom ze znalosti sovětských dějin a z toho, jak se zacházelo s tzv. zrádci - vždy to s nimi dopadlo velmi špatně.

„Jsem téměř přesvědčen, že by riskovali život, kdyby byli odmítli podepsat. Ale to neznamená, že měli podepsat,“ řekl dramatik i s vědomím, že je to tvrdý požadavek, protože člověk neví, jak by v podobné situaci sám obstál. Přesto zdůraznil, že by politici měli za své činy a názory ručit životem.

obrázek
Zdroj: ČT24

K dnešní situaci řekl, že u nás chybí důvěryhodný politik hodný toho jména, který by uměl za svůj názor nasadit život. Současný politický stav vidí jako plod neustálých změn i toho, že politická reprezentace velmi často za situací kulhala. „Nedovedla na úrovni situace jednat a postupovat. Dnes sklízíme plody v tom, že je těžké někomu věřit.“

Uhde si nedokáže vzpomenout, kdy na českého politika bylo plné spolehnutí. S výjimkou Masaryka a Havla se podle něho vždy rojily otázky a konfliktní podezření. 

Dluh českého školství je bolavý

V pořadu Uhde reagoval i na průzkum pro Českou televizi, podle něhož třetina mladých lidí neví, co se v srpnu 1968 stalo. „To, že se zapomíná, je normální. Ale kdyby mladá generace nevěděla jen, co se stalo před 50 lety v Československu, ještě by se o tom dalo diskutovat jako o jevu náhodném.“

Myslí si však, že mladá generace nemá potuchy o daleko více podstatných věcech. Připisuje to tomu, že se porucha kontinuity obráží i ve výchovném procesu studentů a žáků našich škol. „Dluh českého školství je zde nepochybný a opravdu velmi bolavý.“

Srpen 1968
Zdroj: ČT24

Host Interview ČT24 se vyjádřil i k nedávnému výroku předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Ten nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Učinil tak ve vyjádření pro britský list The Guardian, pro který mimo jiné uvedl, že tehdejší šéf sovětských komunistů, Leonid Iljič Brežněv, byl Ukrajinec a že hlavní silou invazních armád byli Ukrajinci. Rusko podle něj hrálo v invazi jen malou roli.

Uhde považuje Filipovo vyjádření za humorné dílo, možná nechtěně humorné. „Úmyslně ukazuje falešný výklad. Jaký úmysl sleduje, to si netroufám usuzovat,“ řekl dramatik. 

Dodal, že to nepovažuje za nebezpečný humor a nechce ho přeceňovat. „Je to výklad tak za vlasy přitažený, že mu těžko může dávat za pravdu ten, kdo o těch událostech něco ví.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé na Brněnsku se vydali na Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v Brně souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Pochod smíření se uskutečnil poprvé pod hlavičkou festivalu Meeting Brno v roce 2016. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté hledají pachatele.
10:49Aktualizovánopřed 18 mminutami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 1 hhodinou

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 2 hhodinami

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 5 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 15 hhodinami
Načítání...