Česká televize oslovila radnice všech krajských i statutárních měst s otázkou, zda by vedení bylo ochotné přijmout nějaké běžence a kolik by jich případně bylo. Brněnské hnutí Žít Brno totiž minulý týden navrhlo, že by mohlo město přijmout několik desítek migrantů z Itálie, pokud se na tom dohodnou česká a italská vláda. V anketě ČT se vyslovilo osm měst pro přijetí alespoň minimálního počtu uprchlíků. Z jedenácti radnic naopak zaznělo jasné ne.
Průzkum pro ČT: Osm primátorů by přijalo uprchlíky, další radnice ale říkají rezolutní ne
ČT oslovila všechny primátory krajských a statutárních měst s dotazem, jestli by jejich města byla ochotná přijmout nějaké běžence. Předpokladem dotazu bylo, že by to byli prověření lidé a přišli by jen na přechodnou dobu.
- ANO: Děčín, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Mladá Boleslav, Pardubice, Plzeň, Přerov
- NE: Frýdek-Místek, Havířov, Chomutov, Karviná, Kladno, Most, Ostrava, Praha, Prostějov, Teplice, Zlín
- NEJASNÁ ODPOVĚĎ: Brno, České Budějovice, Jablonec nad Nisou, Liberec, Olomouc, Opava, Ústí nad Labem
Pár lidem bychom pomohli
V západočeské metropoli by žadatelům o azyl pomohli. „Město Plzeň má zřízenou Komisi pro integraci etnických menšin a cizinců, to tedy znamená, že je připraveno s cizinci spolupracovat a pomáhat jim začlenit se do naší společnosti. To vše ovšem podle pevně stanovených pravidel,“ řekl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).
S přijetím lidí v nouzi by neváhal ani Zdeněk Fink (HDK). „V Hradci Králové žije několik syrských rodin a není s nimi žádný problém, jsou to vzdělaní lidé, obchodníci, stomatolog a jsou naprosto v pořádku,“ řekl a dodal: „Jednotky a desítky není problém přijmout, pokud by šlo o lidi stižené válkou, zejména děti, a ne ekonomické migranty.“
Běžencům by pomohl i primátor Martin Charvát (ANO). „Město Pardubice přijímá, máme vlastní program a pomáháme,“ řekl. Jeho mluvčí Radim Jelínek pak dodal: „Statutární město Pardubice je připraveno a ochotno pomáhat potřebným lidem v nouzi. Vzhledem k tomu, že ubytovací kapacity města jsou v tuto chvíli v podstatě vyčerpány, bavíme se v řádu jednotek.“
„Nebránil bych přijmout několik rodin běženců, o kterých bychom měli ověřené informace a šlo by o lidi, kteří své domovy museli opustit kvůli válečnému konfliktu nebo jiné formě hrozícího násilí,“ vysvětlil svůj postoj primátor Karlových Varů Petr Kulhánek (KOA) s tím, že by podpořil začlenění nově příchozích lidí.
„Jihlava by po schválení v orgánech města byla ochotna politické prověřené běžence přijmout,“ řekl mluvčí jihlavského primátora Radek Tulis. „Jihlava už zkušenost s přijetím běženců má. Můžeme tedy uvést, že v Jihlavě působí organizace, která se o takové osoby dokáže postarat ať už na území města, nebo mimo město. Otázkou ovšem je, zda by oni přijali Jihlavu,“ doplnil.
Jednu uprchlickou rodinu by podle primátorky Marie Blažkové (ANO) přijal i Děčín. „Zároveň bych chtěla širokou debatu o tom, která města by si případné běžence vzala. Zrovna severní Čechy jsou totiž zatíženy negativními sociálními jevy a je potřeba si říct, kam ty lidi dáme, jestli jsme na to připraveni ve smyslu jazykových kurzů, aby se ty sociální problémy ještě neprohlubovaly,“ upřesnila primátorka.
Pomoci běžencům se nebrání ani primátor Přerova Vladimír Puchalský (nest.), který zmínil jejich konkrétní původ. „Osobně bych souhlasil s přijetím kurdských občanů, maximálně by se však muselo jednat o dvě rodiny do deseti členů. Mám Kurdy za sousedy a musím říct, že v Přerově žijí spořádaně. Přijali naši kulturu, právo a tradice,“ řekl Puchalský.
V Mladé Boleslavi by podle slov primátora Raduana Nwelatiho (ODS) uvítali kvalifikované odborníky, například lékaře nebo zdravotní sestry. „Počet záleží na té kvalifikaci,“ dodal.
Nikoho tu nechceme
Z jiných radnic ovšem zaznělo jasně odmítavé stanovisko. „Praha se v této otázce řídí vládní politikou a ta je dlouhodobě stejná. V současné době proto neplánujeme přijímat uprchlíky a ani neevidujeme žádné žádosti,“ uvedla pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Podle primátora Ostravy Tomáše Macury (ANO) je věc v kompetenci ministerstva vnitra. „Jako vedení města proto nevyvíjíme žádnou vlastní aktivitu tímto směrem a přijímání běženců v Ostravě neplánujeme,“ dodal.
„Naše město nepřijme ani jednoho běžence,“ řekla primátorka Havířova Jana Feberová (ČSSD). Dodala, že ve městě už uprchlíci jsou v jednom azylovém zařízení. „Žadatelé o azyl nám nedělají problémy, máme tady zhruba jejich patnáct dětí ve dvou základních školách. Nemáme s nimi žádné kázeňské problémy, možná jen výukové. Ale žádné běžence nebudeme umisťovat na území našeho města,“ prohlásila.
Principiální nesouhlas s přijímáním běženců zazněl také ze Zlína. „Město Zlín není ochotné přijmout běžence. Tuto problematiku by měl v tuto chvíli řešit především stát ve spolupráci s EU, nikoliv jednotlivá města,“ řekl primátor Miroslav Adámek (STAN).
„Kladno by v žádném případě nebylo ochotné přijmout migranty. Udělám všechno pro to, aby tady nebyl ani jeden,“ řekl kladenský primátor Milan Volf (VPK).
Primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD) na dotaz ČT odpověděl: „V této chvíli nejsme ochotni přijmout jediného běžence. Potřebujeme vyřešit vlastní problémy, které nás trápí, a to například nepřizpůsobiví občané, obchod s chudobou a nedostatek dobře placených pracovních míst.“
Jednoznačné ne zaznělo také z Mostu. „Město Most není ochotné přijmout jakékoli běžence, neprověřené ani prověřené, a to ani na dobu přechodnou. Město Most nemá žádné ubytovací kapacity, kam by bylo možné tyto osoby umístit,“ uvedl primátor Jan Paparega (nestr.).
Teplický primátor Jan Kubera (ODS) řekl, že město má mnoho vlastních problémů. „Ještě je komplikovat by bylo děsivé. Spíš bychom potřebovali, aby od nás nějací běženci odputovali, ne připutovali. Lázně navíc mají převahu arabské klientely, takže to by ty problémy ještě znásobilo, takže v žádném případě,“ vysvětlil svůj postoj.
Přijetí uprchlíků odmítl i primátor Chomutova Marek Hrabáč (ANO). Argumentoval finančními náklady, problémy při zajištění bezpečnosti nebo nedostatkem odborného úřednického personálu. „Konečné stanovisko by však muselo přijmout zastupitelstvo města,“ upřesnil.
Podle náměstka primátora Frýdku-Místku Richarda Žabky (KDU-ČSL) by se věc musela probrat na plénu. „Pokud vím, tak tady ve Vyšních Lhotách nějací běženci jsou. Každopádně co se týká kapacity, tak jsme naplnění. Myslím si, že jiná města s tím takový problém nemají,“ doplnil.
První náměstek primátorky Prostějova Zdeněk Fišer (ČSSD) řekl, že by byl problém běžence ve městě ubytovat. „Máme nedostatek ubytoven a zařízení, kam bychom je mohli umístit. Pokud by tento problém nebyl vyřešen, tak to nepřipadá v úvahu. Kdyby ty kapacity byly, tak máme asi 300 žádostí našich lidí,“ upřesnil.
Z některých radnic přišla vyhýbavá odpověď
Tiskový mluvčí primátora Brna Petra Vokřála (ANO) Filip Poňuchálek řekl, že odpověď by byla spekulativní. „Město nemůže ovlivňovat migrační politiku, přijímání uprchlíků či přemisťování žadatelů o azyl. Města na to podle zákona nemají ani kompetence,“ sdělil.
Primátor Liberce Tibor Batthyány (nestr.) odpověděl: „Město nemá problém s azylovým řízením, kdy lidé přijdou zcela legálně, ale jinak bych s tím měl problém a jsem proti přijímání migrantů. Nepřísluší mi zvát migranty do Liberce.“
Také v Olomouci se radnice odvolává na odpovědnost vlády. „Zkušenost z minulých let, kdy Olomouc dokázala zajistit např. důstojné ubytování skupině běženců z řad iráckých křesťanů, dokládá, že v případě aktuální potřeby takovou pomoc město dokáže zajistit. Nicméně na druhou stranu to není tak, že by chtělo město samo takovou poptávku uměle vytvářet,“ popisuje její stanovisko mluvčí Radka Štědrá.
Primátorka Ústí nad Labem Věra Nechybová (nestr.) řekla, že město nebude v tomto smyslu vyvíjet žádné aktivity. „V Ústí cizinci již dávno jsou, ve městě máme pro uprchlíky středisko ministerstva vnitra, působí zde poradna pro integraci cizinců. Máme zde početnou komunitu Ukrajinců, Kazachů a dalších. Představují se například na velké akci s názvem Barevná planeta, kterou město finančně podporuje,“ sdělila.
Rada Českých Budějovic podle náměstka primátora Petra Podholy (ČSSD) téma neprobírala. On sám je však proti kvótám na přerozdělování žadatelů o azyl v rámci EU.
Primátor Opavy Radim Křupala (ČSSD) řekl, že k věci nemá žádné stanovisko. Stejně je na tom i radnice Jablonce nad Nisou. Tamní primátor Petr Beitl (ODS) však považuje nabídku hnutí Žít Brno „za nesmysl a vrchol populismu“.
Výzva Žít Brno vyvolala rozruch
Výzvu hnutí Žít Brno k přijetí části ze 450 lidí zachráněných ve Středozemním moři hájil v pořadu Události, komentáře brněnský zastupitel Martin Freund (Žít Brno). „Byl to symbolický akt. Už jsme se dál nemohli dívat na to, jak náš premiér vnímá Českou republiku jako tak nesebevědomý stát, který není schopen si poradit se začleněním několika desítek cizinců,“ řekl. Dodal, že Brno má úspěšnou politiku integrace a hnutí chtělo ukázat, že by to nebyl problém.
Podle poradce ministra obrany Bohuslava Chalupy (ANO) hnutí ukázalo, že není kompetentní, protože narušuje společnou pozici zemí Visegrádské skupiny. Ohrožuje prý také bezpečnost. „Pokud tady někdo vyměňuje bezpečnost za jakési úlitby někde jinde, tak to tedy v žádném případě a nikdy s tím nebudu souhlasit,“ prohlásil Chalupa.
Události, komentáře: Žít Brno nabídlo pomoc uprchlíkům (zdroj: ČT24)
Freund odmítl, že by přijetí azylantů bylo bezpečnostním problémem. „Ti lidé jsou samozřejmě prověřováni. Na to jsou standardní procedury,“ upozornil. Dodal, že většina migrantů ze zmíněné skupiny pocházela z Eritreje a Somálska. „Eritreji se přezdívá africká KLDR. Je to velmi tvrdá diktatura, tam lidé utíkají z pekla. Somálskem několik desítek let zmítá občanská válka. Tady se dá těžko hovořit o ekonomických migrantech,“ řekl Freund.
Chalupa však trval na tom, že Česko musí pokračovat ve své pozici zavřených dveří. „Česká republika si nemůže dovolit pod tlakem jiného státu přijmout jediného migranta takovýmto způsobem,“ řekl a dodal: „Znamenalo by to vpuštění trojského koně na naše území a otevření dveří, které by potom už nikdo nezavřel.“
Chalupa také Freundovi vytkl, že brněnská radnice prý platí učitele arabštiny a letáky v arabštině. Freund popřel, že by radnice posílala peníze na kurz arabštiny a doporučil Chalupovi důvěryhodnější zdroje informací. Existenci letáků s informacemi o možnostech integrace pro cizince v pěti jazycích včetně arabštiny potvrdil a řekl, že je považuje za nástroj, který může přispět k zajištění bezpečnosti.