Čtyři stovky billboardů rozmístěných podél komunikací představují pro řidiče takové riziko, že by měly okamžitě zmizet. Vyplývá to ze studie dopravních expertů ČVUT. Další dva tisíce billboardů ohrožují bezpečnost provozu o něco méně – i ty ale rozptylují řidičovu pozornost, což je hlavní rizikový faktor.
Jako můra u žárovky. Billboardy strhávají řidičovu pozornost, desetina z nich je krajně riziková
Reportáž: Billboardy ve městě rozptylují a představují dopravní riziko (zdroj: ČT24)
Strakonická ulice. Čtyřproudá výpadovka na jižním okraji Prahy. Hned za Barrandovským mostem se auta rozjíždí až na povolenou osmdesátikilometrovou rychlost. Pravou krajnici lemují reklamní billboardy. Na kilometrovém úseku jich je pětadvacet. Průměrně billboard na každých čtyřicet metrů. Všechny jsou dle analýzy expertů Fakulty dopravní ČVUT v Praze rizikem pro řidiče. A měly by tedy okamžitě zmizet.
Jedná se jen o jeden příklad z výstupu dopravních inženýrů, kteří pro státní instituce zmapovali přes 4700 reklamních poutačů u nejdůležitějších tahů v celém Česku. Úřady – zejména ministerstvo dopravy a vnitra – tak nyní mají poměrně ucelený přehled. Součástí projektu je totiž také unikátní on-line mapa, v níž experti zhodnotili, jak nebezpečné mohou konkrétní billboardy pro motoristy být.
Desetina billboardů je krajně riziková
Velké reklamní poutače rozřadili experti do čtyř kategorií: ty bez rizika, nevhodné, problémové a rizikové. V nejproblematičtější skupině skončila asi desetina hodnocených poutačů. „Ty už jsou nepřípustné, nebezpečné a měly by od silnic zmizet,“ upozorňuje jeden z autorů analýzy Karel Kocián. Další dva tisíce billboardů pak zásadně ovlivňují bezpečnost silničního provozu.
To se týká třeba i zmiňovaného „setu“ na Strakonické ulici. Nejen proto, že rozptyluje pozornost motoristy, ale hlavně „bytelná“ konstrukce stojí ani ne dva metry od silnice, od níž ji navíc neoddělují žádná svodidla.
„Sledovali jsme kolem dvaceti parametrů. Kromě vzdálenosti od silnice nebo umístění u frekventovaných křižovatek i tvar a velikost, dále reklamy pohybující se či světelné a u nich například parametry intenzity světla,“ doplňuje Luboš Nouzovský z Fakulty dopravní ČVUT.
Roli tedy hrálo například to, na jak rušném místě a jak daleko od projíždějících aut stojí, jestli různě svítí, blikají či se pohybují. „Některé reklamní poutače využívají led diody, které svítí tak pronikavě a navíc kolmo na lidské oko, že by se z hlediska bezpečnosti silničního provozu neměly u silnic vůbec vyskytovat,“ dodává Kocián. Světelné billboardy navíc dokážou přehlušit třeba i semafory.
Past na řidiče: Vábení pozornosti
Například pouliční lampy musí podle Kociána splňovat poměrně přísná kritéria, aby neoslňovala řidiče. U billboardů to ale neplatí. Pohyb, světlo, blikání reklamy pak funguje spolehlivě. A vlastně tím plní svůj účel – přitáhnout pozornost. Jenže to je podle dopravních psychologů ten největší problém; člověka zaujmou a rozptýlí, třebaže se tomu brání.
„Jedna ze základních vlastností organismu – aby byl schopen úspěšně reagovat a přizpůsobovat se svému okolí a jeho změnám – je ta, že musí být z hlediska biologie určité prvky, které připoutají jeho pozornost, ať už chceme nebo nechceme,“ popisuje dopravní psycholožka ČZU Pavla Rymešová.
„Právě pohyb, popřípadě intenzivní zvuk či světlo tedy automaticky přitahují pozornost řidiče, a ten musí být velmi dobře cvičen, aby se tomu ubránil, respektive dokázal zkrátit dobu, kdy se věnuje zmíněným podnětům a nedává pozor,“ doplňuje.
Riziková mapa billboardů v Praze
Adepty na odstranění hlásí Brno, Olomouc i Hradec
Za rizikové reklamní zařízení – a tedy adepty na akutní odstranění – odborníci označili také třeba série billboardů v okolí Brna na dálnici D52 a severní výpadovce 43, na D35 u Olomouce, silnici 55 mezi Břeclaví a Hodonínem, na dálnici D11 a silnici 35 u Hradce Králové či na tahu 3 v jižním cípu Čech. V Praze jsou pak – krom zmiňované Strakonické – nejproblematičtější úseky ještě na Rozvadovské spojce či na výpadovce v Liberecké ulici.
„Cílem bylo zmapovat jednotlivé billboardy, zhodnotit jaké představují nebezpečí pro řidiče a určit, které by měly být odstraněny a zároveň vytvořit nějaký nástroj, jak regulovat jejich výskyt či umístění,“ dodává Zdeněk Starý, spoluautor projektu.
Měřením je přitom prokázáno, že billboard rozptýlí pozornost řidiče asi na půl vteřiny, i když se na něj vědomě nepodívá. Pokud ho ale reklama i jen lehce zaujme, tato doba se prodlouží třikrát. Stačí půldruhé vteřiny nepozornosti a auto jedoucí osmdesátkou urazí pětatřiceti metrů. „Pokud řidič billboard nejen zaregistruje, ale i ho zaujme, to už je pak v řádu několika vteřin,“ říká dopravní expert Petr Bouchner.
Přes půl roku platí zákon, který zapovídá billboardy v blízkosti dálnic či silnic I. tříd. Přesto jich podle vyjádření ministerstva dopravy z konce února jen u dálnic stále ještě asi tisíc stojí. „Z ochranného pásma kolem dálnic jsme odstranili 85 billboardů vlastními silami, 212 jich odstranil Svaz provozovatelů venkovní reklamy, další desítky až stovky odstranili ostatní majitelé. U silnic I. třídy jde řádově o desítky až stovky odstraněných reklamních zařízení,“ upřesňuje tempo odstraňování reklamy mluvčí resortu Lenka Rezková.
Mapa rizikových reklamních zařízení
Od dálnic billboardy mizí. Ve městech působí problémy dál
Do konce roku by pak dle odhadu ministerstva mohly zmizet desítky až stovky billboardů. Nicméně podle odborníků je větší problém s reklamou v ulicích měst. Tak třeba na území Prahy stojí podél silnic minimálně 4700 reklamních ploch, v Ostravě přes 2300, v Hradci Králové 1200, Plzni bezmála 1000 a ve Zlíně nebo Českých Budějovicích kolem 500.
„Billboardy ve městech jsou daleko větším postrachem, než mimo obec. Provoz ve městech sám o sobě vyvolává mnoho podnětů, které působí na řidiče, a on je musí vnímat a reagovat na ně. Čím více podnětů, tím větší zátěž. Jakékoliv zbytečné odvádění pozornosti je neuvěřitelně nebezpečné. Byla bych velice tvrdým zastáncem těžké regulace billboardů ve městech,“ dodává psycholožka Rymešová.
Přitom velká česká města výraznější regulaci reklamy nepřipravují. Prý na to nemají zákonné páky, protože stojí na soukromých pozemcích. A když splňují požadavky stavebního zákona, policie nebo památkářů, jsou na ně úřady krátké.
„Vztahy mezi vlastníky stávajících billboardů a pozemků, na nichž stojí, jsou ošetřeny a není možné tu smlouvu jen tak rozvázat. Alespoň nepovolujeme prakticky žádné nové billboardy,“ říká mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Například v Praze ovšem stojí asi dva tísíce billboardů na pozemcích patřících samotnému městu. A vydělávají mu skoro sedmdesát milionů. Velká část měst pak ani nemá ucelený přehled, kolik billboardů na svém území mají a kde stojí. Případná regulace je tak v tomto případě nemožná.