Po volbách se volby mohou změnit. Většina stran a hnutí, které kandidují do Poslanecké sněmovny, má ve svém programu úpravy volebních pravidel nebo dokonce institucí, o kterých se rozhoduje. Navrhují třeba zrušení Senátu, snížení počtu poslanců, klouzavý mandát nebo elektronické volby. Lidovci, kteří v současnosti přehodnocují původně ohlášenou koalici se Starosty, chtějí propříště snížit procentní hranici pro vstup do sněmovny u volebních koalic.
Jak se změní volby po volbách: Strany plánují klouzavý mandát nebo zrušení Senátu
Události: Jak se změní volby po volbách (zdroj: ČT24)
KDU-ČSL s hnutím Starostové a nezávislí v posledních týdnech jednají, jestli půjdou společně do voleb jako koalice, nebo zástupci Starostů pouze vstoupí na kandidátky lidovců. Pokud by strany kandidovaly jako koalice, potřebovaly by pro vstup do sněmovny nikoliv pět, ale celých deset procent hlasů, které jim však dosud průzkumy nedávají.
Svou předvolební zkušenost proto lidovci po podzimních volbách plánují přetavit ve změnu volebních pravidel. „Osobně bych se vrátil před dobu opozičně smluvní na předešlý a v Evropě poměrně obvyklý systém, že koalice dvou stran má sedm a koalice tří stran desetiprocentní kvórum,“ uvedl předseda strany lidovců Pavel Bělobrádek. Podobnou změnu by uvítali například Zelení.
Návrh další vládní strany ANO nemění přímo volby, ale mohl by změnit složení sněmovny po volbách. Klouzavý mandát spočívá v tom, že pokud se poslanec stane i ministrem, přepouští na dobu výkonu vládní funkce místo v zákonodárném sboru náhradníkovi.
Podle bývalého ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je potřeba, aby měl ministr více času na práci ve svém resortu. „Pokud je někdo ministr, tak má pracovat jako ministr a předkládat ve sněmovně zákony toho ministerstva, ale neměl by tam sedět stále,“ uvažuje Babiš. Klouzavý mandát nyní ANO zahrnulo i do svého volebního programu.
O dalších případných změnách bude hnutí ANO podle místopředsedy sněmovny Radka Vondráčka teprve diskutovat. „Probíhá diskuse o poměrném a většinovém systému, nabízí se jednokolová volba do Senátu. Volební zákony jsou ale vždy složité,“ řekl v pořadu Události, komentáře Vondráček.
TOP 09 navrhuje, aby lidé mohli volit elektronicky díky čipu v občanském průkazu. Voliči by už nemuseli chodit do speciálně připravených místností a za plentu, ale mohli by v dalších volbách do sněmovny volit přes internet. Zároveň plánuje zavést korespondenční hlasování. „Korespondenčně pomocí pošty odevzdám hlasovací lístek, když zrovna v té době jsem mimo svou volební místnost,“ říká za TOP 09 poslanec Marek Ženíšek.
Největší počet systémových změn voličům nabízí hnutí Svoboda a přímá demokracie. Kromě samotné přímé volby a odvolatelnosti politiků, jejich přímé osobní a hmotné odpovědnosti nebo zrušení Senátu plánuje také snížení počtu poslanců z dvou set na pouhých 81. „Optimální by bylo, kdybychom se vrátili k tradičním okresům a tam by si lidé přímo volili poslance,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Strana navíc mluví o zavedení prvků prezidentského systému.
Komunisté sice nepřicházejí přímo se změnou volebních pravidel, chtějí ale opět prosadit obecné referendum, aby občané – jak argumentují – mohli rozhodovat o větším množství témat. „Je to nenaplněná část Ústavy České republiky. Jinak nejsme přesvědčeni o tom, že je potřeba měnit zásadním způsobem ústavní systém,“ říká předseda KSČM Vojtěch Filip.
Komunisté proto navrhují například to, aby soudy posuzovaly „zradu politika na voličích“. Před soud by podle místopředsedy strany Jiřího Dolejše měli předstupovat ti politici, kteří „flagrantně poruší svůj slib nebo volební program“.
To je ale podle předsedy Zelených Matěje Stropnického nebo Vondráčka (ANO) nemístné proplétání dvou typů moci. „Moc soudní může těžko zasahovat do moci zákonodárné. Taky se mi nelíbí přeběhlictví, ale to je věc politické kultury. Změnit se musí chování politiků,“ řekl Vondráček.
Události, komentáře: Volby od 16 let, prezidentský systém. Co dalšího navrhují politické strany? (zdroj: ČT24)
Zelení navrhují rozšířit volební právo i na šestnáctileté občany. „Lidé dnes dospívají dřííve, mají podobný přístup k informacím jako zbytek populace. Není důvod jim bránit volit, navíc to může zvýšit atraktivitu voleb pro mladé,“ řekl v pořadu Události, komentáře předseda strany Matěj Stropnický.
Podle Vondráčka (ANO) ovšem nemá smysl nechat volit lidi, kteří nemají ještě plnou trestní odpovědnost. „Jsou studie o tom, jak se lidské myšlení vyvíjí, v šestnácti letech to ještě není úplně zralý člověk,“ řekl.
Zelení jsou také proti tomu, aby se snižoval počet poslanců. „Dnes volí jednoho poslance zhruba 50 tisíc lidí, pokud by se snížil počet poslanců, bylo by to až 100 tisíc voličů na poslance. To vzdálí politiku lidem,“ dodal Stropnický.
ČSSD a ODS změny neplánují
Ze sněmovních stran pouze dvě nepočítají ve svém programu s volebními změnami, tedy vládní ČSSD a opoziční ODS. Podle sociálních demokratů není taková debata před podzimním hlasováním na místě.
„Hlásat takové revoluce teď, před volbami, vnímám jako vypouštění balonů, které možná zaujmou, ale slušný, seriózní přístup to není,“ tvrdí volební lídr sociální demokracie Lubomír Zaorálek.
Podle občanských demokratů není ke změnám volebního systému dostatečný důvod. „Jsme konzervativní strana a jsme přesvědčeni, že se změny v ústavě, ve volebních zákonech mají dělat velmi výjimečně, jen pokud je to skutečně potřeba,“ říká předseda Petr Fiala.
Volební pravidla změní spor o mandát Dany Drábové
Změny volebních zákonů poslanci navrhují pravidelně. V současnosti rozhodují o normě, která reaguje na spor mezi resortem vnitra a vysokými státními úředníky, kteří se stali krajskými zastupiteli.
Poslanecký návrh vznikl na základě sporu o mandát, který předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová získala ve středočeském zastupitelstvu, a celou při vyvolalo odlišné znění volebního a služebního zákona – jeden souběh funkcí umožňoval, druhý zapovídal. Drábová se funkce zastupitelky nakonec vzdala po slibu vrcholných politiků, že sporný zákon změní.