Baťova vnučka: Dědečkovo jméno v názvu brazilských měst je radost i odpovědnost

11 minut
Baťova vnučka: V dědečkových brazilských městech je „Baťa“ všechno
Zdroj: ČT24

Poválečné budování obuvnického impéria v Latinské Americe ještě dnes připomínají názvy tří brazilských měst, které nesou rodové jméno Baťů. Podle Dolores Baťové Arambašičové, vnučky Jana Antonína Bati, jde o radost i odpovědnost – tím spíš, že odkaz jejího dědečka mezi místními obyvateli zdaleka není mrtvý.

Jan Antonín Baťa, nevlastní bratr zakladatele obuvnického impéria Tomáše, opustil Československo v roce 1939. Krátce působil ve Spojených státech, kde otevřel zamýšlené centrum mezinárodního prodeje rodinného podniku. Nevyhnul se však střetu s konkurencí a odbory, americká strana mu navíc neprodloužila povolení k pobytu. Využil proto nabídky z Brazílie, kam přesídlil v roce 1941.

Zde se – stále inspirovaný urbanismem domovského Zlína – pustil do stavby měst a továren v nehostinných lokalitách hor i jihoamerického pralesa. Ve státě Sao Paulo založil města Batatuba a Mariápolis (pojmenované po manželce Marii), dále ve vnitrozemí v nejhustší džungli státu Mato Grosso do Sul vybudoval město Bataguassú a na hranicích se státem Paraná pak vyrostla Bataypora.

„Je to pro mě na jedné straně veliká radost a na straně druhé velká zodpovědnost,“ odpovídá Baťova vnučka Dolores Baťa Arambašičová na otázku, jaké pocity v ní vzbuzuje přítomnost rodového jména v názvech tří brazilských měst.

Ona sama se přitom česky naučila až v brazilském exilu (Jana Antonína po válce v Československu křivě nařkli a odsoudili za kolaboraci s nacismem), a později se ujala i péče o zdejší krajanský spolek. „Vyrostla jsem blízko svých prarodičů a u nás doma se česky mluvilo i zpívalo. V české kultuře jsem vychovaná a vznikla u mě láska pro tento národ, pro českou hudbu, českou literaturu a český folklór,“ vysvětluje.

Všechno je „Baťa“

Bohatí Baťovi totiž nebyli zdaleka jedinou českou rodinou, která se do Brazílie na přelomu první a druhé poloviny minulého století uchýlila. V době, kdy se Evropa srovnávala s průběhem a následky druhé světové války, se na pozemcích J. A. Bati usadilo na osmdesát tisíc lidí, často uprchlíků z Československa a dalších zemí. Jen továrna v Batatubě zaměstnávala v 50. letech na 1200 lidí a byla u zrodu úspěšného brazilského obuvnického průmyslu druhé poloviny minulého století.

Baťův vliv je ve zmíněných městech nepřehlédnutelný a místní rodáci o něm hovoří s úctou. „Všichni v těch městech vědí, kdo byl Jan Baťa, protože to byl velice milý člověk, ale i přísný podnikatel. Ve městech Batatuba, Bataguassú a Bataypora je ‚Baťa‘ všechno, jméno používají i zdejší zemědělské firmy, i když nejsou Baťovy,“ říká Janova vnučka Dolores. Na základní škole v Bataypoře (rovněž nese Baťovo jméno), se vedle portugalštiny vyučuje i čeština, kterou se prý učí nejen potomci Čechů, ale i někteří rodilí Brazilci.

Baťa: Svých patnáct let si odpracuji v Brazílii

Když Baťu soud v roce 1947 označil za zrádce národa, nechal státu propadnout jeho majetek a obuvníka v nepřítomnosti odsoudil k patnáctiletým galejím, reagoval prý slovy: „Byl jsem ve své zemi odsouzen k 15 letům nucených prací, tak si je odpracuji v Brazílii, čímž přispěji k jejímu rozvoji.“

Neomezil se pouze na výrobu bot, působil i jako poradce prezidenta a vydal několik knih. Vybudoval rovněž řadu stavebních podniků, cest či vodních nádrží. K jeho zásadním dílům patří dodnes fungující přehrada v oblasti Martinópolis. Tato aktivita inspirovala i další vodní elektrárny včetně gigantického díla Itaipú. Zemřel 23. srpna 1965 a rehabilitace před českou justicí se dočkal až v roce 2007.

Baťova vnučka Dolores nyní do Česka přijíždí na křest románu spisovatelky Markéty Pilátové, který vypráví právě o iberoamerické misi obuvnického rodu. Kniha vznikla i díky vzpomínkám a rodinnému archivu Arambašičové a název nese příznačný: S Baťou v džungli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Regulovat výdejní boxy jako tržnice? Nesmysl, oponuje šéf asociace pro e-komerci starostovi

Některá města omezují možnosti instalace boxů na výdej zásilek. Přistoupila k tomu například Litomyšl a uvažuje o tom i Brno. Podle kritiků velký počet výdejních boxů znehodnocuje prostředí hlavně v centrech měst. Někteří z provozovatelů boxů se ale brání, že k výběru místa i designu přistupují s ohledem na okolí. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích starosta Litomyšle Daniel Brýdl (za Generaci 89) a ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.
před 1 hhodinou

De facto: AI usnadňuje dešifrování komunikace i phishing

Použití umělé inteligence pomáhá v průmyslu či při psaní textů, zároveň ale usnadňuje prolomení šifrovaných komunikací nebo phishingové útoky. Umí také falšovat fotky a videa. Odborníci radí, že je lepší mít na sociálních sítích soukromé účty.
před 3 hhodinami

„Nestihli jsme letadlo, které tam ještě nebylo.“ Zrychlení nástupů přináší komplikace

Letiště Václava Havla v Praze začalo na druhém terminálu zrychlovat nástupy do letadel. Požaduje to část nízkonákladových zahraničních aerolinek. U čtyř bran přibyly koncem loňského roku bariéry, za kterými pasažéři čekají. Někteří upozorňují na nedostatek místa i informací.
před 9 hhodinami

Státní rezervy se rozšíří o léky

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.
před 10 hhodinami

Špatné světlo škodí spánku i přírodě, mnohde vadí pouliční lampy

Města jako Praha, Brno nebo Kutná Hora evidují desítky stížností od lidí na veřejné osvětlení. Nejčastěji lidem vadí nové LED lampy, které jim svítí většinou bílým světlem do bytu a v noci ruší spánek. Někde už radnice vyměnily tyto lampy za tlumenější oranžové, někde je opatřily stínítky. Odborníci upozorňují, že výrazné osvětlení v noci může mít negativní vliv na zdraví i přírodu.
před 17 hhodinami

Policie nakoupí zdravotnické vybavení za 7,5 milionu

Vedení policie chce pořídit za sedm a půl milionu korun zdravotnické batohy. K dispozici je mají hlavně hlídky ze speciálních pořádkových a motorizovaných jednotek. S první pomocí při kolapsech, nehodách nebo požárech pomáhají denně. U případů zpravidla jako první zasahují prvosledové hlídky, které slouží na konkrétních místech. Zásadní součástí výbavy je právě zdravotnický batoh. Stěžejní roli má v týmu zdravotník.
před 17 hhodinami

Jídlo bylo poté plné skla, vzpomínají pamětníci na bombardování Prahy

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...