Lidovci proti nové koncepci rodinné politiky
53stránkový dokument z pera ministerstva práce shrnuje doporučení odborné komise, ve které zasedali demografové, sociologové či ekonomové. Jednou z největších změn je to, že se mění rodina. Už nejde jen o manželské páry s dětmi: rodinu tvoří i bezdětné páry, nesezdané dvojice či registrované páry a také rodiče samoživitelé.
Statistiky totiž ukazují, že 230 tisíc dětí žije v neúplných rodinách, 48 % dětí se rodí mimo manželství a počet uzavřených sňatků ročně klesl pod padesát tisíc. Proto i změna definice rodiny: „My jsme definovali rodinu tak, aby to odpovídalo dnešní situaci. Musíme pomáhat všem dětem, bez rozdílu z jaké rodiny jsou,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). V materiálu je rodina definovaná velmi široce. Určujícím kritériem je „trvalý vztah a hodnoty lásky, úcty a vzájemné péče“.
Podle lidovců je ovšem nová definice rodiny špatná a s koncepcí nesouhlasí. „V podstatě říkají, že když dva lidé spolu žijí, tak už to je rodina. A s tím my zásadně nesouhlasíme,“ kritizuje šéf lidovců Pavel Bělobrádek.
Naopak ekonomický expert komunistů Jiří Dolejš není proti: „Podstatný je stabilní svazek lidí, kteří se starají o děti. To, zda na to mají papír, nebo ne, nepovažuji za podstatné - nežijeme ve středověku.“
„Je důležité, aby byly respektovány všechny formy soužití včetně manželství, nikoliv jako současná koncepce, která poškozuje manželství,“ kritizoval v Událostech místopředseda lidovců Jan Bartošek a pokračoval: „Kdyby se ministerstvo zachovalo tak, že bude vycházet ze Škromachovy koncepce rodinné politiky z roku 2005, dále z Nečasovy z roku 2008, tu aktualizovalo, tak jsme mohli krásně pokračovat, protože ty koncepce jsou kontinuální, smysluplné, pečující o rodinu.“
Podle lidovců nemají být dávky plošné
Podle koncepce by si rodiče finančně významně polepšili. Vzrůst má totiž jednak rodičovská, která je teď ve výši 220 tisíc korun. Podle představ ministerstva práce by ale měla být minimálně 250 tisíc korun vysoká. To by prý přimělo chodit na rodičovskou i muže. Náklady resort vyčíslil na tři miliardy korun.
Ženy na mateřské by pak podle návrhu měly dostávat 75 procent základu svého příjmu místo nynějších 70 procent. Do základu by se navíc měla započítat větší část výdělku. Porodné by se pak vyplácelo podle plánu na každé dítě: na první dítě 17 tisíc, na druhé 15 tisíc a na třetí a další 13 tisíc korun. Dohromady by to ročně vyšlo na asi 2,5 miliardy.
K tomu se mají zdvojnásobit přídavky na děti: podle věku dítěte by se nově vyplácely ve výši 1000, 1200 a 1500 korun. „Přídavky na děti se už dávno neměnily a mírný nárůst by tam mohl být,“ přitakává ministr financí Andrej Babiš (ANO). Navíc by se rozšířil okruh rodin, které na přídavky dosáhnou: nově by byla hranice 3,5násobek životního minima. To by vyšlo na další dvě miliardy.
Jenže i tady mají lidovci velké výhrady: dávky podle nich nemají být plošné: „Chce zničit všechno, čeho tato vláda dosáhla: to znamená, aby se nepodporovali ti, kteří si z rození dětí udělali živnost, ale aby se podporovaly pracující rodiny s dětmi,“ apeluje Pavel Bělobrádek. Ministryně Marksová ale kontruje, že jde především o podporu pracujících rodičů.
Návrh znovu počítá s výhodnými novomanželskými půjčkami
Ministerstvo chce měnit i daňové slevy: místo na manželku či manžela by se mohla zavést nová sleva pro pečující nebo zvednout daňová sleva na dítě. Skoro polovina dětí se totiž rodí mimo manželství – jenže samoživitelky pochopitelně slevu na manžela neuplatní. Skoro čtvrtina manželských párů, která slevu uplatňuje, zase nemá děti.
Návrh počítá také se sociálními byty i dotacemi na výstavbu malometrážních bytů pro mladé rodiny a seniory. Novomanželé by si pak znovu mohli brát výhodné půjčky až do výše 300 tisíc korun. Na splacení by měli až 15 let a úroky by postupně klesaly podle počtu narozených dětí.
Kontroverze už vzbudil návrh, který mění pravidla pro umělé oplodnění. Svobodné ženy by totiž nově nepotřebovaly k podstoupení umělého oplodnění souhlas muže. Vdané by ale musely mít souhlas manžela.