Němeček chce prosadit neziskové nemocnice, i když ANO nesouhlasí

Ministerstvo zdravotnictví se pokusí prosadit vznik neziskových nemocnic, i když se na něm koalice neshodne. Oznámil to ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Výhrady vůči návrhu jeho úřadu mají lidovci i ANO, nelíbí se jim například, že by neziskové nemocnice nedanily zisk. Němeček je přesvědčen, že s KDU-ČSL se nakonec dohodne, Andreje Babiše potom chce ve vládě přehlasovat.

Ministestvo zdravotnictví si od zavedení neziskových nemocnic slibuje zjednodušení a méně byrokracie při jejich řízení. A taky zvýšení motivace k tomu, aby fungovaly lépe. Nová právní forma by jim totiž měla umožnit, že nebudou zdaňovat svůj případný zisk, ale použijí ho ke zlepšování služeb.

Součástí statutu neziskové nemocnice má být i garance smluv s pojišťovnami. „Když se na to podívám i pohledem člověka z praxe, který nemocnice řídil, myslím, že norma je v praxi velmi dobře použitelná,“ míní Svatopluk Němeček. S tím souhlasí i současní šéfové nemocnic, zejména těch velkých. Podle ředitele motolské fakultní nemocnice Miloslava Ludvíka (ČSSD) by nezisková nemocnice například mohla snáze získávat půjčky například na rekonstrukce oddělení. Jenomže prakticky nikdo jiný z představy neziskových nemocnic nadšen není.

4 minuty
Ministerstvo zdravotnictví chystá změny limitů na léky a vytvoření neziskových nemocnic
Zdroj: ČT24

Koalice se neshodne, Němeček chystá silové hlasování

Návrh Němečkova úřadu však nemá podporu v koalici. Výhrady měli lidovci i hnutí ANO. Zásadní námitky předneslo ministerstvo financí řízené předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Myšlenka, že by nemocnice nedanily zisk, se mu nelíbí. „Nevidím důvod, proč by měla být taková výjimka,“ řekl Andrej Babiš. Jeho úřad odmítá i představu, že by o zařazení do sítě neziskových nemocnic rozhodovalo ministerstvo zdravotnictví. To by totiž podle návrhu mělo pořádat výběrová řízení a v nich rozhodovat, která nemocnice bude mít nárok na status neziskové.

Svatopluk Němeček se ale s Andrejem Babišem vyjednávat nechystá. „Nepodařilo se nám vypořádat většinu připomínek ministerstva financí,“ shrnul ministr s tím, že o jeho návrhu tak bude muset rozhodnout hlasování vlády. Babiš reagoval prohlášením, že Svatopluk Němeček nedokáže svůj resort řídit. „Už je tam dva a půl roku a neudělal vůbec nic. Měl by to začít řídit a chovat se jako řádný hospodář,“ uvedl.

Za ministrem financí přitom stojí i zbytek jeho hnutí. Předseda sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO) již dříve podotkl, že proti samotnému principu neziskových nemocnic nic nemá, naopak. Kromě výhrad, které předneslo ministerstvo financí, se však obává, že se nenaplní Němečkovo očekávání o motivaci nemocnic k lepší práci.

„Pokud by měl pohledávky nemocnic garantovat stát, vedlo by to k tomu, že špatný management by nebyl motivován, aby měnil svůj přístup k hospodaření nemocnic,“ varoval Rostislav Vyzula.

Svatopluk Němeček očekává, že se snáze dohodne s KDU-ČSL, jejíž výhrady jsou podle něj „víceméně technické“. Lidovci ovšem dali najevo, že mají velmi podobné připomínky jako ANO. Nelíbí se jim, že by nemocnice měly daňové úlevy, i automatická garance smluv s pojišťovnami.

Němeček proti všem?

Svatopluk Němeček ovšem bude o svém návrhu obtížně přesvědčovat nejen koalici, ale také opozici. Přinejmenším její pravicová část vznik neziskových nemocnic odmítá.

Podle zdravotnického experta ODS Petra Zimmermanna totiž sociální demokraté očekávaného cíle takto nedosáhnou. Podobně jako zástupci ANO se obává, že případné zavedení neziskových nemocnic neskončí tak, že vygenerovaný zisk půjde zpět do zdravotní péče v konkrétním zdravotnickém zařízení.

„Nebude vydělávat nemocnice, aby si sama vydělala na svůj rozvoj, na své investice. Vydělají dodavatelé - nepřiměřené marže, o které se potom v zákulisí podělí s těmi, kdo o tom rozhodují, “ řekl.

Podobně to podle něj dopadlo s Nemocnicí Na Homolce, kterou Zimmermann považuje za „nejneziskovější ideální nemocnici“. (S Nemocnicí Na Homolce souvisí několik kauz, které se týkají korupce, problematických zakázek či dceřiných společností nemocnice.)

Za největší hrozbu pro fungování nemocnice jako neziskové společnosti považuje expert opoziční strany riziko „naprosté demoralizace“. „To znamená, udělejte velkou ztrátu, jak chcete, a daňoví poplatníci vám to zaplatí. Takzvané dozorčí a správní rady obsazené většinou kamarády, spolustraníky nebo rovnou lobbisty nic neuhlídají,“ varoval Zimmermann.

Poslanec TOP 09 František Laudát potom má problém s tím, že chce ministerstvo rozhodovat o tom, která nemocnice se může stát neziskovou. „Jakmile začneme dělat, že nějaký úředník rozhodne, že ten ano a ten ne, tak v tu ránu máme prokorupční prostředí,“ poukázal. Němečkovu myšlenku tak kromě jeho strany podporují především komunisté.

Základem státní nemocnice, o dalších rozhodne ministerstvo

Pokud by návrh na neziskové nemocnice přes výhrady koaličních stran i opozičních stran prošel nejen vládou, ale i parlamentem, vztahoval by se v prvé řadě na fakultní nemocnice a další zařízení, která zřizuje stát. V páteřní síti má být 39 nemocnic a ústavů.

Vysoké školy se změnou formy fakultních nemocnic nemají problém. „Podpora ze strany rektorů a děkanů lékařských fakult je jednoznačná,“ poznamenal náměstek ministra zdravotnictví pro právo a legislativu Radek Policar.

Proti zavedení neziskových nemocnic však nemají výhrady jen politici. Dopadu se obávají také menší nemocnice – bojí se, že všechny výhody spojené s novou formou získají jen velká zdravotnická zařízení. „Zavádí se další nerovnosti do českého zdravotnictví,“ řekl již dříve předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. Malé nemocnice podpořil i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

To však ministr zdravotnictví odmítl. Možnost přechodu do podoby neziskové nemocnice by měla být otevřená pro všechna zařízení, byť to nepůjde automaticky. „Bude muset projít výběrovým řízením na ministerstvu zdravotnictví,“ upozornil Svatopluk Němeček.

Dodal však, že nemocnice, které již existují, by s takovým výběrovým řízením neměly mít problém. Má jít spíše o pojistku, aby neměl na novou formu nárok každý, kdo se rozhodne postavit si nemocnici - která by byla v sousedství některé jiné, již zavedené, a získal by tak i nárok na smlouvy s pojišťovnami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhoduje, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan, senátorka Vladimíra Ludková a Jan Mráz z plzeňské organizace strany ovšem nominace ve svých projevech odmítli.
06:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 16 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:58
Načítání...