Karel Schwarzenberg se na víkendovém volebním sněmu TOP 09 loučí s funkcí předsedy strany. V projevu uvedl, že TOP 09 čekají „tuhé časy“. Před celou Evropou podle něj stojí výzva v podobě migrační krize, ve které je potřeba obstát. Domnívá se ale, že voliči ocení stranu, která stojí pevně ve svých kramflecích a bojuje za svobodu, právo a demokracii.
TOP 09 prošla podle Schwarzenberga vítězstvím i krušnějšími časy. Nyní se musí s úsměvem postavit nové výzvě. Konstatoval, že 25 let, které uplynuly od roku 1989, bylo „zlatých“. Tato doba ovšem skončila. Domnívá se ale, že voliči ocení stranu, která v kritických dobách neváhá, stojí na svých zásadách a nabízí řešení, i když to někdy znamená nepříjemnou politiku šetření.
Za velkého aplausu poděkoval všem delegátům sněmu za jejich loajalitu a slíbil, že bude s TOP 09 dále spolupracovat. „Bylo mi mezi vámi vždy dobře. Málokdy jsem viděl tak velkou loajalitu jako v naší straně,“ uvedl.
„Nejdůležitější je nebát se,“ řekl s odkazem na slova prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Stejnou radu by dal i Miroslavu Kalouskovi, který je podle jeho slov „ostříleným kozákem“ prověřeným dvaceti lety střetů v politice. Spolustraníky zároveň požádal, aby jeho nástupce podpořili.
Schwarzenberg: Dobrovolníci nám zachraňují čest
V projevu se Schwarzenberg věnoval i uprchlíkům. Zdůraznil, že utíkají před vrahy. Je proto nutné jim pomoci a být k nim přátelští a vstřícní, protože uprchlíkem se může stát každý: „To ale neznamená, že bychom ztratili opatrnost a nedbali o naši bezpečnost.“ Ocenil i práci českých dobrovolníků, kteří pomáhají uprchlíkům na hranicích. „Zachraňují čest našeho státu, která je některými výroky pokálená,“ dodal.
Novinářům po projevu řekl, že je zhnusený z postoje prezidenta Miloše Zemana k uprchlíkům. Vystupuje podle něj navíc s lidmi, kteří pokračují v práci kolaboranta Emanuela Moravce. Moravec byl za druhé světové války ministrem školství a propagandy a aktivně spolupracoval s nacistickým režimem.
Schwarzenberg sice odchází z čela strany, v neděli ho ale delegáti zvolí čestným předsedou. Nezmizí ani z politiky. Chce vést pražskou kandidátku v příštích sněmovních volbách. Novinářům také řekl, že pro něj nebylo rozhodování o odchodu z čela TOP 09 těžké. Zůstane expertem na zahraniční politiku, a nebude mít odpovědnost předsedy, tudíž i větší prostor pro vyjadřování.
V polistopadové politice bude Schwarzenberg teprve šestý čestný předseda. Nejdelší tradici má ČSSD. Od roku 1990 měla Slavomíra Klabana a později i Valtra Komárka. Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS v roce 2002. Po šesti letech se ale funkce vzdal. Čestného předsedu Radka Johna měli kdysi i Věci veřejné. Zatím posledním je pak Miloš Zeman. Strana práv občanů, tehdy ještě s přízviskem Zemanovci, si ho vybrala v roce 2010.
Kalousek: Politika TOP 09 se nezmění
Více než sto sedmdesát delegátů zvolí v neděli i nového lídra. Schwarzenberga v čele strany vystřídá Kalousek, který nemá protikandidáta. České televizi řekl, že v případě svého zvolení žádnou dramatickou změnu neočekává: „TOP 09 je ideově pevně ukotvená strana a personální výměna daná generací nemůže nic změnit na její politice.“ To, co se ale podle Kalouska mění, je priorita úkolů, které před TOP 09 stojí.
„Před šesti lety jsme stranu zakládali na obranu konzervativních hodnot na svobodném demokratickém hřišti. Mezitím se doba dramaticky změnila. Hlavním úkolem pro příští týdny a měsíce bude obrana plnohodnotné demokracie a svobody i odpor proti hnědnutí společnosti, který hrozí v souvislosti s uprchlickou krizí,“ poznamenal.
Základní principy strany se s novým vedením nezmění ani podle její místopředsedkyně Heleny Langšádlové. Stejně jako Kalousek se nicméně domnívá, že na další vývoj TOP 09 mají vliv události z vnějšku. „Ještě před pár lety jsme měli jiného prezidenta, Agrofert nebyl ve vládě a byla úplně jiná i mezinárodní situace,“ řekla České televizi.
Langšádlová: Více žen vítám, ale ne kvótami
Vedle předsedy budou v neděli volit delegáti i prvního místopředsedu. Tím by se měl stát poslanec Marek Ženíšek, který na post kandiduje jako jediný. Největší šanci získat funkci čtyř řadových místopředsedů pak mají další čtyři poslanci a poslankyně: Leoš Heger, Helena Langšádlová, Markéta Adamová a Jitka Chalánková.
Kalousek se netají přáním, aby v nejužším vedení strany bylo co nejvíce političek. „Jsme nositeli jasných konzervativních idejí. Všiml jsem si, že političky TOP 09 jsou v pevných postojích velmi zásadové, ale zároveň dostatečně empatické k individuálním lidským osudům, kterých se týká naše sociální politika,“ řekl ČT.
Větší přítomnost političek v nejužším vedení by proto podle Kalouska byla velmi obohacující. Langdšádlová by více žen ve vedení také uvítala. Kvóty ale rozhodně odmítá: „Bylo by to pro mě naprosto nepřirozené. Jsem velikým odpůrcem kvót. Když si ale delegáti sami rozhodnou, že je potřeba v předsednictvu více žen, tak to určitě přivítám.“
Gazdík: Starostové nejsou hlavní soupeř
Na sněm TOP 09 přijela i řada diplomatů a zástupců dalších stran. Mezi nimi i šéf Starostů Petr Gazdík. TOP 09 s hnutím spolupracuje na celostátní úrovni, do krajských voleb ale společně nepůjdou. „Přesto si nemyslím, že bychom jako hlavního soupeře měli vidět sebe navzájem. Pevně věřím, že úvahy, které zaznívají z vaší strany, jsou plané. Mám na mysli nápad nazvat krajské kandidátky TOP 09 s podporou starostů s malým s,“ řekl na sněmu Gazdík.
Jako hosté vystoupili i zástupci ODS nebo lidovců, se kterými je TOP 09 ve stejné frakci v Evropském parlamentu. „Spojuje nás přesvědčení, že základy prosperující společnosti jsou postaveny na individuální svobodě. Na státu, který odpovědným lidem neklade překážky, nešpehuje je, ale naopak zaručuje rovnost před zákonem a vytváří podmínky pro volný trh,“ pronesl Fiala. Připomněl ale, že obě strany rozděluje pohled na řešení migrační krizi nebo na EU.
