Podle říjnového volebního modelu by pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny překročilo šest politických stran nebo hnutí. Počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný.
Hnutí ANO zůstává s náskokem, který v říjnu viditelně zvýšilo, na prvním místě ve volebních preferencích. Podle modelu se pro něj v říjnu mezi dotazovanými vyslovilo 28 procent lidí. Meziměsíčně si polepšilo o dva procentní body, což se však pohybuje na hranici statistické významnosti. Od října 2014, kdy byl zjištěn nejvyšší podíl příznivců, postupně ztratilo hnutí ANO sedm procentních bodů, a to zejména u lidí do 29 let.
ANO nicméně zvýraznilo náskok i díky tomu, že hlavní konkurent v podobě sociální demokracie v říjnu ztrácel. Preference ČSSD se propadly o dva procentní body. Jejich aktuální hodnota 16 procent je nejnižší za celou dobu měření. U ČSSD je patrný propad preferencí od srpna.
Z opozičních stran klesla hlavně ODS
Z opozičních stran ve sněmovně se dařilo KSČM, TOP 09 a Úsvitu. Významného nárůstu dosáhla KSČM zejména u lidí ve věku 45-59 let a lidí se základním vzděláním. Hnutí Úsvit pak zaznamenalo zvýšení preferencí u nejmladší skupiny do 29 let a lidí se základním vzděláním. V modelu se nachází těsně pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny.
Mezi pravicovými stranami se povedlo TOP 09 zvrátit vývoj poslední doby a opět se objevuje před ODS v podílu preferencí. V říjnovém modelu má TOP 09 9,5 procenta, zatímco ODS sedm procent. Svoboda a přímá demokracie a DSSS, které v září posílily, zůstaly v říjnu na stejných hodnotách 3,5 procenta, respektive dvě procenta.
Ochota jít k volbám je nadprůměrná
Ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny je dlouhodobě poměrně stabilní. 49 procent respondentů prohlásilo, že by se určitě zúčastnilo voleb do sněmovny v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 19 procent by se jich spíše zúčastnilo. Dohromady se tak ochota jít k volbám pohybuje nad hranicí dlouhodobého průměru.
