Kmenové buňky jako budoucnost, teď je ale medicína bere rozporuplně

Většina lékařů se shoduje, že kmenové buňky jsou součástí budoucnosti medicíny. Méně jasno už je ohledně jejich aktuálního použití. V Česku zatím běží několik klinických studií, do kterých jsou zapojeny desítky pacientů. Podle předsedy České lékařské společnosti každopádně do zdravotního pojištění nepatří věci ve stádiu experimentu nebo výzkumu. Kmenové buňky jsou tak předmětem obchodu a pacienti za ně platí velké peníze. Byznys kolem nich ale nahrává odpůrcům léčby, podle kterých je to neetické.

Události ČT: S kmenovými buňkami se do budoucna počítá. Co teď? (zdroj: ČT24)

Léčba kmenovými buňkami zatím na svoji úlohu v medicíně spíš čeká. Část lékařské obce ji chválí, část je zdrženlivá. Kmenové buňky pracují na principu, při němž přebírají funkci ostatních buněk. V těle tak umí obnovit poškozené nebo opotřebované části. V březnu se jednalo o tom, jestli léčbu kmenovými buňkami budou české pojišťovny platit diabetikům, kterým hrozí kvůli nemoci amputace nohou. Hlasování pracovní skupiny na ministerstvu zdravotnictví skončilo nejednoznačně. Proti byla i Česká lékařská společnost (ČLS). „Cokoli, co se nazývá experiment nebo výzkum, do zdravotního pojištění nepatří,“ uvedl předseda ČLS Štěpán Svačina. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček si tak nechává zpracovat, jak tuto léčbu řeší jiné země Evropské unie. A výkon zatím do seznamu hrazených úkonů pravděpodobně zařazen nebude.

Klinická studie, která zkoumá možnosti léčení diabetické nohy s pomocí kmenových buněk, probíhá v Ostravě, kde si je nechalo aplikovat šedesát lidí. Používají je i v pražském IKEMu. Využití kmenových buněk má podle lékařů budoucnost v řadě oborů. Testuje se i v případě amyotrofické laterální sklerózy. Léčbu různých diagnóz testují v Praze, Plzni nebo Hradci Králové. Aktuálně je ve všech těchto studiích zahrnuto 199 pacientů.

Sběr kmenových buněk
Zdroj: Waltraud Grubitzsch/ČTK/DPA

Když se za léčbou kmenovými buňkami musí do Izraele

K experimentální léčbě se nicméně čeští pacienti, když ji chtějí dát šanci, dostávají jenom obtížně, jelikož stále není prokázána její účinnost. Jde třeba o nevyléčitelnou genetickou chorobu v podobě svalové dystrofie Duchennova typu. Při ní postupně ochabují všechny svaly v těle a nemocný ztrácí schopnost chodit a později i dýchat. Kmenové buňky se v Česku u Duchennovy dystrofie zatím nepoužívají ani v klinických studiích. Jediná možnost pro nemocné je Weizmannovo výzkumné centrum v Tel Avivu. Jediná aplikace kmenových buněk ale vychází na půl milionu korun a pro zvýšení šancí je třeba ji opakovat.

Nemoc postihla i Aleše Dennera, kterému chorobu diagnostikovali v raném věku. Teď už se sám nepostaví a pohybuje se pouze na elektronickém vozíku. Jediný pohyb, co ještě zvládne, je plavání. Rodina věří, že by mu mohly pomoci kmenové buňky, a tak vyhlásila veřejnou sbírku a snaží se potřebné finance sehnat, aby zajistila léčbu v Izraeli. "Na účtu, který pro nás drží nadace For Jane, je něco málo přes 190 tisíc korun," uvedla matka Aleše Dennera. Doufá, že se potřebné peníze podaří vybrat co nejdřív, než se Alešův stav zhorší.

V Tel Avivu používají patentovanou technologii, při níž vloží půlku dávky do krevního oběhu a polovinu pak dají lokálně do nejvíc postižených svalů. Podle Dennerova neurologa by kmenové buňky mohly ve svalech vytvořit nové zdravé buňky. „Nebyly by zatížené mutací, genetickou vadou,“ uvedl neurolog Petr Vondráček. Jiní lékaři oslovení Českou televizí o metodě zcela přesvědčení nebyli. Myslí si totiž, že nebude možné dostat kmenové buňky do všech svalů.

Jsou peníze problém?

Vedle nejistoty ohledně účinnosti kmenových buněk může v mnoha případech představovat překážku finanční náročnost. Kmenové buňky jsou v podstatě předmětem obchodu, což nahrává kritikům metody, podle kterých navíc z dlouhodobého hlediska zatím nelze vyloučit nežádoucí účinky.

Zastánci kmenových buněk tvrdí, že kdyby je pojišťovny hradily, nakonec by ušetřily. Například ošetření kloubu kmenovými buňkami vyjde na zhruba 39 tisíc korun. Zato výměna kloubu za umělý stojí pojišťovnu nejméně 150 tisíc. Alespoň poloviční zlepšení pak podle zastánců kmenových buněk hlásí přes 90 procent pacientů.

Možnost léčby kloubů kmenovými buňkami nabízí ale dokonce i veterinární medicína. Ani tady ale nejdou ceny úplně nízko a pohybují se v řádu desítek tisíc korun. Kromě psů veterináři kmenové buňky dávají třeba i větším zvířatům, jako jsou koně. Výsledky jsou podle nich zatím dobré.

Česká společnost pro ortopedii je ale ohledně léčby kloubů u lidí skeptická, podobně je na tom i společnost pro sportovní traumatologii. V současné době totiž prý nikdo nemůže říct, jestli jsou kmenové buňky vhodné pro léčbu artrózy. Podle místopředsedy sportovní traumatologické společnosti Tomáše Trče věc vyžaduje řadu studií, ale ty zatím provedeny nebyly.

Vydáno pod