Praha – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) mluví o záblesku zdravého rozumu. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by aktuální dohoda z Minsku mohla být zlomem v ukrajinské krizi. Opoziční lídr Petr Fiala (ODS) zdůrazňuje, že pokud povede ke konci násilí, bude to důležitý posun. Bývalý ministr zahraničí a někdejší předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan míní totéž. Zároveň ale podotýká, že dohoda nedává právo separatistům na svobodné volby. Ty jsou přitom podle Kavana pro uhašení konfliktu klíčové, protože si povstalci od počátku chtěli vládnout sami.
Čeští politici: Minská dohoda je zlom, konflikt ale neskončil
„Celý boj začal tím, že ty separatistické části Donbasu nechtěly přijímat vládu Kyjeva. Chtěly si do značné míry vládnout samy. Jakou formou?“ to je podle exministra zahraničí klíčová otázka i do budoucna. Zatímco závazky o stažení těžkých zbraní a konci střílení se dle jeho odhadu pravděpodobně dodrží, dohoda nijak nedefinuje, na jaké uspořádání mají separatisté právo. A to by mohlo být podle Kavana jádrem dalších sporů, uvedl v ČT.
„Z aktuální dohody pouze vyplývá, že by měl vzniknout dialog o regionálním uspořádání vzbouřeneckých oblastí,“ nicméně separatisté dle Kavana nemají jistotu, že se dopracují referenda, které by jim umožnilo vlastní uspořádání prosadit. „Mně vadilo už na té první dohodě ze září v Minsku, že tento bod byl velmi obecný. Tam jim byla slíbena jistá forma autonomie nebo samosprávy, ale nebylo to upřesněno,“ konstatoval Kavan.
„Znepokojilo mě, že prezident Porošenko řekl to, co loni v září. Totiž, že defederalizace nepřichází v úvahu, a vyjádřil se skepticky i k možnosti autonomie, ale zároveň neřekl, co tedy bude,“ dodal bývalý ministr zahraničí s tím, že většina separatistů federalizaci chce. „Já jsem byl vždy přesvědčený, že odtržení chtěla jen menšina z nich, protože to není realistické,“ uzavřel Jan Kavan, podle něhož by ovšem po tak velkém krveprolití mohla být jednoduší konfederace.
26 minut
Jan Kavan k minské dohodě
Premiér: Záblesk zdravého rozumu
„V každém případě je to pozitivní krok, je to záblesk zdravého rozumu,“ hodnotil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který je na summitu Evropské unie. „Mohl by to být zlom,“ reagoval na výsledek minských jednání mezi prvními český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Oba si jednoznačný optimismus zatím ale šetří. Až následující týdny podle Zaorálka totiž ukážou, zda je výsledek reálný a udržitelný. Sobotka přidává, že už jednou tady minské dohody byly, ale nedodržovaly se. „Já mam pocit, že bude asi (v Evropě) panovat názor, že skutečná změna je to, co se odehraje třeba toho 15., pokud budeme skutečně vidět příměří, pokud budeme skutečně vidět, že zastavují těžké zbraně, pak můžeme teprve říci: 'Něco se zásadně nového stalo,'“ uvedl Zaorálek. Důležité podle něj bude sledovat, jak se skutečně změní chování Ruska, jestli stáhne těžké zbraně z oblasti a přestane podporovat a zásobovat povstalce.
- „Vítám uzavřenou dohodu. Doufám, že v neděli skutečně dojde k zastavení krveprolití. Jde o pozitivní krok správným směrem, zejména pokud se potvrdí, že dohoda obsahuje stažení těžkých zbraní, výměnu zajatců, odchod cizích jednotek a obnovu kontroly ukrajinské vlády nad její hranicí s Ruskem,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
- "Prezident Miloš Zeman vítá uzavřenou dohodu v Minsku. Doufá, že neskončí jeho předchozí dohody a tentokrát skutečně dojde k zastavení bojů, které ohrožují životy civilních obyvatel," uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
- „Ten Proces, aby se došlo k trvalému míru, má řadu úzkých míst – já bych řekl přímo nášlapných min. A kdykoliv v tom procesu, který bude trvat několik měsíců, může dojít k úplnému vrácení do výchozího bodu. Takže půjde o dlouhý a riskantní proces,“ uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
GALERIE
zdroj: ČT24
Jiří Mihola: Záblesk naděje
Člen zahraničního výboru a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola vyzvdihuje termín „záblesk naděje“, který použila německá kancléřka Angela Merkelová. V hodnocení toho, jestli se jedná o zlom, by totiž byl ještě opatrný. „Jsem rád, že v době, kdy dlouhotrvající konflikt znovu eskaloval, tomu byla věnována mimořádná pozornost. Stejně jako mnozí domácí a zahraniční politici se na dohodu dívám s opatrnou nadějí,“ řekl Mihola, „dohod už bylo více, a ne vždy byly dodrženy.“
Podle zástupkyně třetí koaliční strany ANO se pak v minské dohodě mají vyskytovat místa, která mohou skýtat prostor k rozpoutání dalšího konfliktu. „Vnímáme to pozitivně, nicméně bych neměla žádná přehnaná očekávání. V dohodě je spousta sporných bodů, které mohou dál vyústit v nějaký konflikt,“ řekla místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti Kristýna Zellenková (ANO).
GALERIE
videogallery_507847
Opozice dohodu také vítá, zůstává ale nevyřešený Krym
Výsledek vyjednávání v Minsku vítá i opozice. „Dohoda je lepší než nic,“ uvedl Marek Ženíšek (TOP 09). Petr Fiala (ODS) sice upozorňuje, že neznáme parametry dohody, ale jinak závěr podporuje. „Každý rozumný člověk musí uvítat, že k nějaké dohodě došlo. Když jsme sledovali kolem víkendu ta jednání, celý svět je napjatě sledoval. Tam se nezdálo, že bychom mohli dospět k rozumnému výsledku. Pokud ale výsledkem dohody je to, že ustanou boje na Ukrajině, že přestanou umírat lidé, už to je dobrý signál,“ řekl Fiala.
Podle něj není problém vyřešený a nemůže být vyřešený. Má zde zůstávat otázka Krymu i otázka vývoje situace v separatistických oblastech Ukrajiny. Vyřešení Krymu zdůraznil i Mihola. „Když se tam hovoří o územní celistvosti Ukrajiny, já bych chtěl mít doslova a do písmene jasno i v tom, jestli se počítá s Krymem,“ dodal Mihola. Sankční politika Evropské unie a potažmo i České republiky je totiž navázána na anexi Krymu. Vůbec myšlenku obměny sankční politiky vůči Rusku označuje nyní za předčasnou, protože dohoda o příměří ještě nezačala ani platit. Teprve když bude dohoda naplňována, může reagovat i Evropská unie. Na dnešním summitu EU třeba premiér Sobotka nečeká ani diskusi ani jakékoliv změny v sankcích.
Podle komunistů Evropa ukázala emancipaci, schopnost řešit vlastní problémy a např. kancléřka Merkelová byla schopná garantovat postup, který vede ke stabilizaci. „Konsenzus to není, kompromis ano. Při konsenzu by museli být uspokojeni všichni, a to nejsou. Zejména jsem rád, že skončilo období, kdy občané nemohou mluvit vlastním jazykem,“ dodal Vojtěch Filip (KSČM).
Hlavní body dohody podepsané tzv. kontaktní skupinou
Zásadní body nově dosažené dohody v Minsku
- příměří od 15. února
- stažení těžkých zbraní - probíhat má od 17. února a trvat dva týdny
- propuštění všech vězňů, amnestie pro všechny účastníky bojů
- stažení všech zahraničních bojovníků, zbraní a techniky z Ukrajiny, odzbrojení všech ilegálních skupin
- zrušení restrikcí proti Donbasu, aby se mohl vrátit k normálnímu životu
- ústavní reforma umožňující do konce roku decentralizaci povstaleckých oblastí
- Kyjev do roka dostane pod kontrolu mezinárodní hranici
