Podle stínového ministra školství Jiřího Havla, který je autorem Zelené knihy, by studenti za opakovanou zkoušku mohli platit například dvě stě korun, za horší prospěch pak sto korun za semestr. „Pokuty nejsou vysoké, takže to nevytváří žádnou sociální bariéru,“ dodal. Proti návrhu jsou ale kromě studentů i někteří mladí sociální demokraté.
Liška: Šlo by spíš o trestání studentů než o jejich motivaci
Podle ministra školství by šlo spíš o trestání studentů než o jejich motivaci. Ani on přitom zatím školné neplánuje. „Nejdřív chci, aby byly zavedeny studentské půjčky, spoření na vzdělání a celý systém komplexní finnanční podpory studentů tak, aby tím pomyslným sociálním sítem nemohl nikdo propadnout,“ dodal.
Penalizační školné má podle ČSSD ještě další výhodu. Na rozdíl od vládou navrhovaného odloženého školného, které by studenti spláceli až po ukončení studia, dostanou školy peníze z pokut hned. Odložená platba se příliš nelíbí ani rektorovi Univerzity Karlovy Václavu Hamplovi. Není podle něj vůbec jasné, jak by mohla být část, kterou student dluží vysoké škole, vymáhána. Pokud je ale odložené školné spojené s půjčkami a spořením, otevírá podle zkušeností ze zahraničí cestu ke vzdělání i chudým studentům.
Studenti mají pocítit, že studium není zdarma
V otázce školného má ČR jasno. České studenty nemine, zůstává ale otázkou, odkdy se začne platit. ODS by ho nejraději zavedla hned, v programovém prohlášení vlády se ale zavázala, že ho do roku 2010 nezavede. Opoziční ČSSD chce několik let počkat. Šéf strany Jiří Paroubek před rokem tvrdil, že si ho „umí představit“ za osm let. „Není tomu tak, nikdy tomu tak nebylo a nebude tomu tak v mnoha nejbližších letech,“ odmítl nyní možnost, že by jeho strana o zavedení školného byť i jen uvažovala. Stínový ministr školství Jiří Havel k tomu dodal, že v horizontu deseti let nepřinese do školství žádný model školného ani korunu navíc.
Zavést školné navrhoval už v roce 1998 ministr Jan Sokol, tehdy veškeré vybrané prostředky měly jít do stipendijních fondů, odkud mohly podpořit sociálně slabší studenty. Neuspěl a v zákoně zůstaly pouze poplatky za prodloužené studium nebo za další vysokou školu. Vláda nyní chystá celkovou reformu vzdělávání, kterou ve formě takzvané Bílé knihy vypracoval analytik Petr Matějů.
Postupové zkoušky už na základní škole
Jiří Havel:
„Jazyk a matematiku potřebuje každý, kdo se chce uplatnit na trhu.“
Zcela nový systém chtějí sociální demokraté zavést i na základních a středních školách. Na základní škole by studenti museli povinně složit celostátní zkoušky z cizího jazyka a matematiky. Pokud zkouškou neprojdou, nebudou se moci přihlásit na střední školu s maturitou. „Zkoušky by ale mohli opakovat na učilišti, pokud by je složili, mohli by přejít do maturitních oborů,“ dodal Havel.
Na střední škole by studenty čekaly první zkoušky už v polovině druhého ročníku. Pro další postup by museli složit test z české gramatiky, matematiky a cizího jazyka. Podle Havla by v případě neúspěchu museli druhý ročník opakovat nebo školu opustit. První termín zkoušky by byl zdarma, za další by už student platil.
Bezplatné pokusy za 100 milionů
Stát by za první bezplatný pokus ročně zaplatil přibližně 100 milionů korun. „Zkoušky mohou nahradit i státní maturitu z češtiny a cizího jazyka,“ uvedl Havel. Právě jeho strana přitom za Petry Buzkové prosadila povinnost státní maturity skládat. Jen za přípravy na tento projekt, který se má spustit za dva roky, už stát utratil desítky milionů korun.
