Ministerstvo dopravy, Jihomoravský kraj a obce na sever od Brna prosazují už léta co nejrychlejší výstavbu v trase, jak ji vytyčili inženýři za druhé světové války, to znamená přes sídliště v Brně-Bystrci, z východu kolem Kuřimi, Svitávky a Moravské Třebové. S touto trasou ale nesouhlasí četná občanská sdružení a ekologové, kteří prosazují její vedení boskovickou brázdou kolem Ostrovačic, Veverské Bítýšky a dále do Kuřimi.
Ze studií ŘSD vyplývá, že po R43 vedené přes Bystrc by v roce 2030 jezdilo denně 32 000 vozidel, zatímco v případě boskovické brázdy by to bylo jen 16 000 aut. Velká část řidičů by totiž pro cestu do severní části kraje používala i nadále přetíženou I/43.
V případě nulové varianty, tedy že by se R43 nepostavila v žádné variantě, se na severu Brna do roku 2030 počet aut zdvojnásobí na 75 000 denně. Silnice R43 vedená boskovickou brázdou by místní intenzitu dopravy snížila na 68 000 vozidel denně, bystrcká varianta pak až na 56 000 aut.
Plánovaná silnice R43 by se měla stavět ve třech etapách, žádná z nich ale v současné době nemá platné stanovisko EIA o vlivech stavby na životní prostředí. Všechny tři úseky jsou nyní v řízení na ministerstvu životního prostředí, které požaduje přepracování dokumentů nutných pro posouzení stavby. Jednou z výtek ministerstva je, že na jihu Moravy chybí dopravní koncepce, v niž by byl koridor R43 pevně zakotven. Definitivní vedení R43 v krajině mají určit takzvané zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, které se nyní zpracovávají.
Očekává se, že odpůrci R43 v trase přes Bystrc se opět ozvou s námitkami. Podle krajské radní Anny Procházkové má odbor dopravy veškeré podklady k tomu, aby doložil, že veškeré jejich připomínky jsou bezdůvodné. Kraj bude podle ní argumentovat například urbanistickými expertizami a nejnovějšími studiemi o intenzitě dopravy.
Podle původních plánů měla být hotová silnice R43 v roce 2005. Nyní se ministerstvo dopravy přiklání k variantě, že se začne stavět nejdříve po roce 2013.